V TOMTO TEXTU MOHOU BÝT NEAKTUÁLNÍ INFORMACE. MOMENTÁLNĚ PRACUJEME NA JEHO AKTUALIZACI.

Úvod

Metodika pro práci s lidmi bez domova vznikla jako součást projektu „Koordinace systémového řešení bezdomovectví“ v rámci klíčové aktivity č. 3 „Rozvoj metodického prostředí pro práci s lidmi bez domova“ a je určena pro odbornou veřejnost, zejména pracovníkům Centra sociálních služeb Praha (CSSP) a dalším poskytovatelům sociálních služeb pro lidi bez domova v Praze, občanským iniciativám, které se zapojují např. do humanitárních opatření, městským částem, Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP), sociálním kurátorům a dalším odborným a veřejnosprávním subjektům. Je také v souladu se Strategií prevence, snižování negativních dopadů a ukončování bezdomovectví v Praze do roku 2030.

Zdrojem metodiky byly doporučené postupy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), metodika pro pražské Kontaktní místa bydlení (KMB), metodika pro humanitární ubytování, stávající metodiky CSSP a dobré praxe, vzešlé přímo od poskytovatelů sociálních a humanitárních služeb. Inspirací byly také postupy při realizaci tzv. Zimních opatření 2020/2021 a také zavedené v rámci extrémních situací v době šíření pandemie onemocnění COVID-19. 

Protože jde o metodiku pro odbornou veřejnost, součástí jsou také základní pravidla pro fungování karanténních místností (objektů) coby reflexe pandemie COVID-19. Základní principy a hygienicko-epidemiologické předpisy jsou přenositelné i pro další zařízení. 

Tematicky je tato metodika rozdělena podle dvou základních rovin situace osoby bez přístřeší; „osoba na ulici“ a „osoba v zařízení“. Zároeň jsou zahrnuty dohody s MP Praha, doporučené postupy ZZS, DP Praha a další zůčastněné subjekty. Součástí metodiky jsou také dobré praxe poskytovatelů, vycházejících z jejich vlastní zpětné vazby a evaluace Zimních opatření 2021/2022.

Některé části této metodiky (např. reporting) se týkají primárně doporučených postupů v rámci pro CSSP a jsou zde uvedeny proto, aby bylo zřejmé, jaké procesy budou následovat (např. po nahlášení osoby bez přístřeší na Dispečink CSSP).

Terénní práce s osobami na ulici

Terénní sociální pracovník/terénní pracovník spolupracuje s klientem na řešení aktuálního stavu nouze, v případě potřeby poskytne krizovou intervenci. Klienti jsou velmi často lidé osamělí či bez odpovídajícího sociálního zázemí, nemocní či invalidní (často bez výplaty ID či dávek či bez další potřebné péče. Dále jsou to osoby vedoucí rizikový způsob života či lidé, kteří se „cyklí“ v přechodných pobytových službách (typu AD), lidé ze sociálně vyloučených lokalit, závislí na alkoholu, drogách a hazardních hrách, osoby zadlužené. 

Následující metodika obsahuje doporučené postupy, které jsou však závazné pro služby, poskytované v rámci ZHO.

Terénní práce obecně

Terénní pracovník při své práci nejčastěji:

• Aktivně vyhledává potenciální uživatele služby v jejich přirozeném prostředí. 
• Navazuje kontakt s potenciálním uživatelem a informuje ho o možnostech a podmínkách sociální služby, kterou nabízí.
• Mapuje situaci uživatele, včetně podmínek, v nichž žije, a včetně dostupných zdrojů, které je možné využít při řešení jeho problému.
• Pracuje s uživatelem na formulaci zakázky, přičemž způsob této formulace a úroveň jejího propracování závisí na konkrétní životní situaci uživatele a jejím kontextu. 
• Plánuje s uživatelem jednotlivé kroky spolupráce v rámci dojednané zakázky.
• Pomáhá při snižování bezpečnostních, zdravotních a jiných rizik.
• Organizuje a koordinuje poskytování pomoci a služeb z různých zdrojů. 
• Podporuje rozvoj nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností uživatele, s využitím nácviku, imitačního učení apod.
• Působí na obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou. 

Terénní pracovník není v terénu „sám“ – spolupracuje s celou řadou dalších organizací poskytujících sociální služby a dále zejména kurátory, Policií ČR, Městskou (případně cizineckou) policií a orgány IZS, nebo pracovníky Dopravního podniku.

Terénní programy jsou poskytovány nejen v rámci CSSP, ale dalšími organizacemi na území HMP (zejm. Naděje, Armáda spásy, Arcidiecézní či farní Charita…). Pokrytí jednotlivých správních obvodů a jejich rozdělení mezi služby, stejně jako operační čas, je po dobu trvání ZHO definován vzájemnou dohodou těchto organizací na koordinačních jednáních. TP jsou o těchto skutečnostech vedoucími informováni.

Základní obecné zásady

• Před samotným kontaktem s klientem je žádoucí hlasité oslovení (zjištění situace, zda je na místě někdo přítomen, zda je na místě jednotlivec či skupina osob, ale zejména, jsou-li na místě přítomni psi.
• Při nezastižení osoba na domluveném místě, či nalezení spící osoby, lze místo navštívit opakovaně, pokud však klient nekomunikuje nebo nechce, nic nepotřebuje, je pod vlivem návykových látek, má divoké psy, je třeba zvážit situaci a navštívit dané místo jindy.
• Po oslovení osoba (pokud reaguje) následuje představení se (odkud přicházím – organizace CSSP), proč jsem na místě, co dělám (terénní programy, informace o sociálních službách,…),
• Cílem je zjištění aktuálního stavu a situace, ve které se klient nachází. Následně je předmětem činnosti zajištění sociálního poradenství, pomoci, podpory, motivace osoby, poskytnutí základního zdravotnického ošetření, ošacení, potravin a tak dále.
• Osobu bez domova terénní pracovník informuje také o síti sociálních služeb, které může využít (odkázat na další sociální služby – noclehárna loď Hermes, poradny, kurátoři, nízkoprahová denní centra, azylové domy, ubytovny,…),
• Pracovník předává informační letáky a brožury o službách ZHO, zejména „Pražský adresář služeb pro osoby v tíživé životní situací“, akt. 2021.
• Informace může poskytnout také prostřednictvím portálu „Bezdomova“ a také odkazu na aplikaci, mapující aktuální kapacity služeb. 

Terénní pracovník vede také záznamy, sbírá data pro statistiky a administrativní agendu – to vše v souladu s pracovními postupy a standardy kvality své organizace. V rámci ZHO se dále řídí těmito závaznými pracovními postupy, stanovenými CSSP. Místo kontaktu, potřeby, pseudonym a záznam o řešení situace také zaznamenává pracovník do aplikace „Bezdomova“ (CSSP), viz níže.

Pokud klient potřebuje další službu (převoz, ubytování, atd.), kontaktuje dispečink CSSP (viz dále). Terénní pracovník dispečerovi udá místo nálezu osoby, stav a potřebnou službu. Jedná se nejčastěji o ubytovací zařízení typu nocleháren, denních center a podobných, kde není výraznější administrativní agenda (jako například v AD, kde si pobyt dojednávají samotní sociální pracovníci či kurátoři). Dispečer následně zjistí dostupné kapacity a zkoordinuje například převoz nebo umístění do ubytovacích zařízení. 

Terénní práce s osobou bez přístřeší ve 4 krocích

Vyhledávání potenciálních zájemců o službu

Při vyhledávání potenciálních zájemců o službu terénní sociální pracovník/terénní pracovník spolupracuje s participujícími organizacemi, Policií ČR, ale i jinými klienty. Je vhodné zísPři vyhledávání potenciálních zájemců o službu terénní sociální pracovník/terénní pracovník spolupracuje s ostatními participujícími organizacemi, Policií ČR, ale i s jinými klienty. Je vhodné získávat od nich typy na lokality, kde se lidé bez domova zdržují a zkoordinovat místa vyhledávání s dalšími organizacemi poskytujícími obdobné služby. Terénní sociální pracovník/terénní pracovník zaměřuje svou pozornost zejména na nádraží, městské parky a lesoparky, zahrádkářské kolonie, opuštěné budovy, garáže a tovární objekty, okolí sběren surovin, kanalizace, mostů atd.

Navázání kontaktu a získání důvěry uživatele 

Terénní sociální pracovník/terénní pracovník musí mít vždy na paměti, že přichází k osobě bez domova na návštěvu, na kterou není předem ohlášen. I igelitový přístřešek, stan, ale i lavička, na které onen člověk sedí a často i spí, pro něj může představovat domov. Často to bývá to jediné, k čemu se může vztahovat jako ke svému vlastnictví, proto je také vhodné, jako na každou jinou návštěvu, nejít s prázdnou. Balíček jídla či trocha teplého nápoje může uvolnit atmosféru a navázat důvěru. 

Rozkrývání zakázky a motivace uživatele k řešení situace 

Tento krok zahrnuje zjištění aktuálních potřeb kliente a hledání optimálního řešení jeho situace. V počáteční fázi je pozornost terénního sociálního pracovníka/terénního pracovníka soustředěna na uspokojování primárních potřeb, jako je strava, bydlení, hygiena či ošacení… K zajištění návazné služby kontaktuje pracovník dispečink, který doporučí či zprostředkuje např. nízkoprahové denní centrum, hygienické centrum, ubytování atd. Je vhodné mít po ruce např. příručku „Pražský adresář služeb pro osoby v tíživé životní situaci“, či využít informací z webového portálu „Bezdomova“. 

Zprostředkování vlastní sociální pomoci 

Poté je už na místě formulovat zakázku sociální/humanitární služby a dle potřeby i krátkodobý individuální plán. Mlčenlivost o osobních a citlivých údajích je dána jak §100 zákona 108/2006 Sb., tak evropskou směrnicí GDPR.

Pro zázanym do aplikace je použita jednoduchá pseudonymizace. Nejprve se klienta zeptáte, jak chce být oslovován. Pokud řekne jméno/přezdívku, zadat to. Pokud ne, použít lokaci a např. náhodnou přezdívku, např. „Ferda, Leběděvova“

Terénní pracovník při zjištění potřeby ubytování či jiné komplexnější potřeby služeb kontaktuje dispečink, který zjistí dostupnou kapacitu ubytování a možnost využívání potřebných služeb (noclehárna, dluhová poradna atd.…) a např. dopomůže telefonicky se zprostředkováním.

Modul terénních programů aplikace pro ZHO

V rámci ZHO je v provozu aplikace pro ZHO, do níž jste dostali přístup. Pro TP bude klíčová rubrika „Terénní šetření“.

Základní interface vypadá takto:

Vpravo nahoře je ikona pro přihlášení. Tu budete potřebovat, pokud budete chtít vstoupit do aplikace. Bez přihlášení ji lze využívat jen jako adresář. Po přihlášení klikněte na ikonu panáčka. Otevřou se tyto rubriky:

Data se zadávají podle rubrik:

• Místo kontaktu: Správní obvod a ulice „Praha 1, Kaprova…“
  • Potřeby klienta/charakteristika; Muž, cca 50 let, Potřeba ubytování, odvšivení, jídla, oblečení. Je agresivní, opilý a odmítá pomoc. Omezená hybnost – francouzské berle, levá noha silně ovázaná.
  • Pseudonymizace: Nejprve se zeptat, jak chce být oslovován. Pokud řekne jméno/přezdívku, zadat, pokud ne, použít lokaci a např. náhodnou přezdívku, např. „Ferda, Leběděvova“
  • Záznam o řešení; – odpovídá na zjištění potřeby. Např.: Je mu zle – přivolána RZS. Bylo mu zima a měl hlad – Poskytnuta deka a jídlo. Vyčkali jsme do příjezdu RZS a klienta jim předali.
  • Jméno pracovníka: Jméno (aby org. věděla, kdo kterého klienta řešil a aby se případně vědělo na koho se obrátit v případě opakovaných intervencí)

Veškeré záznamy se ukládají na cloud. Pro fungování aplikace je tedy vyžadován pouze smartphone s datovými službami (internet; aplikace má velmi malou spotřebu dat). Viditelné jsou jen pro přihlášenou službu (tzn. např. terén CSSP neuvidí na záznamy AS nebo Naděje a naopak). Záznamy za posledních 7 dní lze rozkliknout (pod formulářem). Pokud byste potřebovali starší data, kontaktujte správu aplikace (CSSP, Vojtěch Měřička, kontakty níže).

Pozor, záznamy nelze zpětně editovat (!), proto prosíme důsledně vyplňujte všechny rubriky!

Na obrázku výše vidíte umístění starších reportů za posledních 7 dní (pod formulářem). Pokud je rozkliknete, rozbalí se Vám v plných rubrikách.

Specifické situace

Nastalá situace	Řešení
Osoba je silně opilá	Pokud osoba nedokáže samostatně chodit a hrozí např. umrznutí, kontaktuje TP městskou policii, která jej může odvézt na PZS (protialkoholní záchytnou stanici), pokud nehrozí akutní ohrožení zdraví (pak je na místě hospitalizace). Pokud osoba nic dalšího nevyžaduje a nehrozí jí evidentní nebezpečí (např. je teplo, osoba není nijak zraněná atd.), pak jen zadá do aplikace kontakt, místo kontaktu (alespoň podle Prahy) a případné opatření. Zadaná data se sbírají v online formuláři v aplikaci.
Osoba je agresivní	TP kontaktuje MP, pokouší se klienta zklidnit, neodporuje, hovoří uklidňujícím tónem. Při bezprostředním ohrožení volí ústup. Kontakt zadá do formuláře v aplikaci.
Osoba je pod vlivem návykových látek	Je-li osoba ve stavu, že potřebuje návazné služby, TP kontaktuje dispečink CSSP, který může tyto služby zařídit – převoz, zprostředkování služby, která je zaměřena na pomoc závislým osobám atd. Pokud TP zhodnotí, že osoba takovou pomoc nepotřebuje, TP jen zadá místo kontaktu do formuláře v aplikaci.
Osoba není na „ulici“, ale využívá např. ubytovnu	Pokud osoba bez přístřeší přespává na ubytovně, zpravidla není řešení situace „akutní“ jako v případě osoby na ulici. TP vstupuje do pokoje klienta po zaklepání, mapuje s ním situaci a hledá vhodné návazné služby (zabydlování atd.). Kontakt zadá do aplikace.
Osoba je ve zhoršením zdravotním stavu	Pokud osoba nekomunikuje, krvácí, špatně dýchá atd. a TP vyhodnotí, že je ve zhoršeném zdravotním stavu, kontaktuje neprodleně Záchrannou službu (155).
Osoba je předávána do zdravotnického zařízení	TP zjistí, že klient potřebuje ošetření a hospitalizaci, ale potřebuje odbornou podporu při jednání se zdrav. zařízením. Kontaktuje dispečink, na místo přijede intervenční tým (jehož součástí je zdravotnický pracovník) a klienta „doprovází“ při jednání a řešení jeho situace.
Osoba je přebírána ze zdravotnického zařízení	Terénní pracovník zjistí, že do určitého zařízení (či na místo) bude převezen klient z nemocnice. Kontaktuje dispečink, aby na místo vyslal intervenční tým.
Osoba nemá doklady	Pokud jde o cizince, který si ocitl v nouzi a potřebuje návazné služby, kontaktuje TP dispečink k dalšímu postupu. Dispečink pak může koordinovat další služby (např. na přespání, kde není vyžadováno české občanství, kde pomohou klientovi se získáním dokladů apod) či poskytovat informace TP.
Pracovníci zjistí protiprávní jednání (někdo osobu bez domova okradl, došlo k zabití, někdo založil požár v místě nocování lidí bez domova apod.)	Ve všech podobných situacích vždy platí oznamovací povinnost a PČR – neohlášení zjištěného trestného činu je samo o sobě trestným činem (!). Vždy proto kontaktujeme PČR a od místa výskytu dodržujeme odstup (kvůli možnému cizímu zavinění a zajištění stop), pokud např. nepodáváme bezprostředně první pomoc. Při požáru doporučujeme volat tísňovou linku 112 (dispečer zajistí PČR, hasiče a ZZS) a vždy se řídit pokyny. Místo by pak mělo být ohlášeno dispečinku CSSP.

Intervenční tým

Role intervenčního týmu (dále „INT“)

Intervenční tým „doprovází“ klienta prostřednictvím lidského zacházení, schopnosti negociace s klientem i personálem zařízení (zejm. nemocnic a IZS). Klientovi bez prostředků, rodiny i bez domova pracovníci INT suplují “rodinného” příslušníka, který jim pomáhá např. s převozem z nemocnice do „domácího“ prostředí (prim. zařízení ZHO), a stejně tak z „venku“ (či ze zařízení ZHO) do nemocnice. 

INT dopomáhá s vyřízením příjmových či propouštěcích zpráv a administrativy v nemocnici, uplatňováním práv (advokace) klienta a při dohledu na dodržování zásad rovného zacházení. Pomáhá vysvětlit klientům jejich stav či léčebný režim. 

INT je kontaktován Dispečinkem CSSP s konkrétní zakázkou, která přichází na podnět terénních pracovníků, Zdravotní záchranné služby (ZZS), Městské policie (MP) a dalších spolupracujících institucí. Je-li málo zakázek, INT sám aktivně vyhledává lidi „na ulici“ a své intervence hlásí Dispečinku CSSP telefonicky. 

INT posuzuje situaci na místě a potřeby klienta a prostřednictvím Dispečinku CSSP zajišťuje návazné služby (ubytování, hygienické služby, převoz, vyslání terénního týmu k propouštěnému pacientovi, atd.). Členové INT mají přístup do záznamů Dispečinku, prověřují v případě potřeby přijatá řešení akutních klientů a dojednávají s Dispečinkem postup v konkrétních situacích, především při plánovaných propouštěních klientů ze zdravotnických zařízení. Za účelem předávání informací mezi směnami týmu si Interveční tým vede Intervenční deník. V něm jsou zaznamenávány případy klientů, které vyžadují pozornost následující směny a zásadní poznatky z praxe týmu, které se týkají zjištěných problémů v oblasti komunikace a spolupráce s ostatními zařízeními, chybějících a potřebných kapacit a systémových nedostatků. Zásadní zjištění prezentuje zástupce INT na pravidelných týdenních koordinačních poradách Zimních opatření, v případech, které nesnesou prodlení, řediteli CSSP.

Parametry a dostupnost

Intervenční tým funguje od 16.00 do 02.00 hodin (pracovní doba zaměstnanců: 15.30 – 02.30 hodin).

Intervenční tým se sestává 2 členů – sociální pracovník a zdravotní sestra/bratr. Role v týmu jsou rozděleny podle kompetencí a oblastí odbornosti. Podle toho jsou také rozděleny oblasti zjišťování skutečností a dopomoc s vyřizováním (např. při převozu do nemocnice či při propuštění). 

Obvyklé situace 

Situace	Řešení
Klient je na ulici ve silně podnapilém stavu	Hlasitě oslovit Zjistit základní životní funkce (je-li bez reakce).Zjistit orientaci, komunikaci, schopnost pohybu. Pokud osoba nedokáže kvůli opilosti samostatně chodit a hrozí např. umrznutí, nejprve klienta hlasitě oslovte, zda si přeje pomoc a převoz. Pokud souhlasí, nejprve změřte hladinu alkoholu. Pokud má nad 1 promile, kontaktujte prostřednictvím Dispečinku CSSP Protialkoholní záchytnou stanici za účelem rezervace místa (až na 3h). Po dohodě s Dispečinkem CSSP zajistěte převoz na PZS (funguje v areálu FN Bulovka). Pokud klient může chodit a přeje si převoz „pod střechu“ obvyklých služeb, kontaktujte Dispečink CSSP. V případě naplněné kapacity je třeba zjistit, kam je možné klienta převézt do nejbližší nemocnice. Je-li klient v  ohrožení života, volejte vždy ZZS!
Klient na ulici ve zhoršeném hygienickém i zdravotním stavu, neschopen pohybu	Hlasitě oslovit Zjistit základní životní funkce (je-li bez reakce).Zjistit orientaci, komunikaci, schopnost pohybu, případně zdravotní stav  – je omezení pohybu z důvodu onemocnění? Léčíte se? Byl jste v nemocnici?Kontaktujte Dispečink CSSP se žádostí o zajištění dostupné humanitární/soc. služby (např. Michle II,…) s hygienickým zázemím. V případě, že zdravotní stav neumožňuje přijetí do zařízení ZHO, volejte ZZS a informujte Dispečink CSSP.
Klient na ulici, psychiatrický, intoxikovaný, zmatený, dezorientovaný,…	Opatrně oslovit klidným hlasem, zjistit základní životní funkce (pokud je bez reakce). Opatrně zjistit, zda je možná spolupráce, bazální vnímání reality, komunikace; Jak se jmenujete? Víte, kde jste? Víte, jaký je den? Víte, kdo jsme my?  V případě, že lze spolupracovat a komunikovat, kontaktujte Dispečink CSSP s žádostí o zajištění odpovídajících služeb s nižším prahem. V případě, že nelze spolupracovat a komunikovat, volejte ZZS (při agresivitě  MP) a informujte Dispečink CSSP. V případě zlepšení stavu (medikace, odeznění účinku návykové látky) zajistěte přes Dispečink dostupnou službu, odpovídající klientovým potřebám a vůli.
Klient je na ulici, agresivní (opilý, intoxikovaný,…)	Viz bod výše. Kontaktujte MP, může být nebezpečný svému okolí, ale také sám sobě.
Klient je ve zdravotnickém zařízení a má být propuštěn.	Po příjezdu do nemocnice jednejte s klientem jako s prvním! Požádejte o jeho souhlas s předáním zdravotnických informací, náhled do dokumentace za účelem zajištění potřebné služby. Vizuálně zjistěte skutečný stav klienta, případně odlišnosti, které Dispečinku CSSP udalo zařízení.  Zjistěte, zda byl klient dostatečně ošetřen a je připraven k propuštění (čisté obvazy, medikace,…) Zeptejte se personálu na stav klienta (léčebný režim, rizika, prognóza) a požádejte o dokumentaci za účelem zajištění služeb s potřebnou mírou podpory (např. AD s ošetřovatelskou službou).Dle sdělených skutečností pomozte klientovi s vyřízením propouštěcí zprávy, zajištěním léků, převozem apod. Problematické situace – klient je i přes hospitalizaci například zavšivený, na DK má špinavý obvaz;  opětovně se doptejte zdr. personálu na stav, další léčbu, zajištění léků (zejména u onemocnění srdce, diabetes, epilepsie,…) V případě, že klient nemá léky, je možné mu předepsat či vydat léky při propuštění alespoň na 3 dny. Stav a možnosti také srozumitelně komunikujte s klientem, který po celou dobu procesu má rozhodující slovo. V případě špatného zdravotního stavu klienta zdr. personálu vysvětluje, proč jej nelze propustit, kontaktuje Dispečink CSSP. V případě zlepšení stavu klienta opět zdr. zařízení navštíví a se souhlasem klienta a ve spolupráci s Dispečinkem CSSP zajistí potřebné služby.
Intervenční tým nenajde klienta na místě, kam byl vyslán.	Kontaktujte Dispečink CSSP, že klient na místě není. Podle situace pak prohlédněte blízké okolí a vraťte se „na základnu“.
Klient je ve zdravotnickém zařízení, kde vyvstal problém	Po příjezdu se znovu vyptejte, jaký problém vyvstal (např. klient přestal komunikovat, opil se na oddělení, je agresivní, došlo ke krádežím, personál odmítá klienta ošetřit,…). Podle typu problému pak pomocí aktivního naslouchání rozklíčujte, ve které oblasti je potřeba poskytnout podporu a pomoc ve vzájemné komunikaci.

Technické vybavení INT

Intervenční tým musí mít stál k dispozici mobilní telefon s připojením na internet. Dalším vybavením jsou hygienické pomůcky a běžné OOPP (zejm. vyšetřovací rukavice, respirátor kat. FFP2 či KN95) a malé kapesní balení dezinfekce na ruce. Dále má INT k dispozici alkoholtester (nejlépe elektronický na více použití, ale lze využít i jednorázový).

Převoz vozidlem přepravní služby

Cílem přepravní služby je zajištění bezpečného převozu klienta, který může být ohrožen na zdraví či životě. Nejde přitom o situaci akutně výrazně zhoršeného zdravotního stavu (vyžadující ZZS), ale například ohrožení z důvodu vnějších okolností (typicky nízké teploty v zimě, chronické onemocnění či snížená mobilita). Přepravní služba nesupluje MHD, taxi službu ani služby podobného charakteru. Slouží pro osoby bez domova, které se samy nedokáží dostat např. do nočního centra či noclehárny, a jsou ohroženy na zdraví či životě.  Pokud například terénní pracovník vyhodnotí, že klient je schopen se bez ohrožení sebe nebo druhých přepravit, není důvod přepravní službu využívat.  

Převoz klienta je zajišťován buď ze strany CSSP nebo jiné smluvní služby. Převoz je uskutečněn, pokud zrovna není realizován jiný převoz. Nejprve terénní pracovník kontaktuje dispečink. Dispečink posoudí situaci a volné kapacity, případně dojedná s terénním pracovníkem, že počká na místě do příjezdu, či doprovodí klienta do NC, NDC atd. Pokud je kapacita převozové služby naplněna (např. jiný převoz) nebo požádat druhou mobilní terénní službu.

Postup převozu osoby: 

Osoba má být převezena na základě žádosti dispečinku CSSP. Dispečink telefonicky informuje pracovníky terénního programu (pro noční služby též tzv. „noční terén“). Sdělí jim tyto informace: udané jméno a příjmení osoby (absence osobních dokladů není překážkou převozu, stejně tak není překážkou zhoršený hygienický stav), místo odkud je třeba zajistit převoz a místo, kam je osobu potřebné převézt (aktuální kapacita je dispečerům známa díky online nástroji – aplikaci); příp. další důležité informace, které dispečink CSSP obdržel od oznamovatele (MP, PČR, zdravotnické zařízení, jiný subjekt zapojený do ZO MHMP). Na základě uvedeného pracovníci nočního terénu na uvedené místo vyrazí, zároveň dispečinku CSSP oznámí předpokládaný příjezd na uvedené místo (do půl hodiny, do hodiny). Na místě terénní pracovníci zjistí aktuální stav – má-li uvedená osoba vůbec zájem o zajištění dostupné pomoci, vč. převozu; je-li uvedená osoba schopna převozu, resp. návazné služby – pokud ano, zajistí převoz do sjednané služby, uvedené následně potvrdí dispečinku CSSP.

Osoba má být převezena na základě vlastního vyhledání potřebné osoby v rámci výkonu terénní práce – noční terén. V tomto případě telefonicky kontaktuje dispečink CSSP s žádostí o zajištění dostupné služby (hygiena, odvšivení, ošetření proti svrabu, výměna ošacení) a zajištění noclehu – noční terénní pracovník nahlásí dispečinku uvedené jméno, příjmení (absence osobních dokladů není překážkou převozu), příp. další potřebné informace (klient je hůře pohyblivý, bude potřebovat spodní lůžko; klient je mírně pod vlivem alkoholu, ale je orientovaný atd., klient je cizinec – česky příliš nemluví, ale rozumí, apod.). Dispečink následně terénnímu pracovníkovi sdělí, kam je možné uvedenou osobu převést. Zařízení pak dá zpětnou vazbu dispečinku, zda byla osoba přijata.

• Specifické situace při převozechklientů:
  • Pokud nastane situace, že klienta je třeba do zařízení ZHO, pak zajišťuje převoz standardně NTP či INT přes Dispečink.
• • Pokud bude požadavek na převoz COVID+ klienta, dispečer kontaktuje přímo Vratislava Fauknera z CSSP, který převoz zorganizuje ve spolupráci s org. Hippocampus.
  • Pokud půjde o převoz mezi službami CSSP (a to i standardními, tzn. AD, noclehárnami atd.), dispečer objednává přímo službu Hippocampus.

Převoz není uskutečněn, pokud… 

Terénní pracovníci vyhodnotili osobu jako osobu v ohrožení života a zdraví, kde je nutná hospitalizace či převoz zdravotnickou službou (například po propuštění z nemocnice). Podobně pokud se jedná o osobu s podezřením na vážné infekční onemocnění, které je potřeba vyřešit převozem sanitky do nemocnice na infekční oddělení (např. tuberkulóza), převoz neproběhne a je zavolána ZZS. Je třeba s uvědomit, že zejména v zimě bude řada klientů nastydlá a bude pokašlávat. To ale neznamená, že jsou zasaženi např. TBC. Naopak, pokud klient jeví evidentní známky tuberkulózy, zejm. kašel s bolestí na hrudi, dušnost, vykašlávání či chrlení krve), je třeba neprodleně kontaktovat Záchrannou službu na lince 155.    

Akutní ohrožení života a zdraví

Převozová služba nesupluje žádnou složku integrovaného záchranného systému. Pokud je akutně ohroženo zdraví a život, volá terénní pracovník neprodleně ZZS, případně postupuje v souladu se zásadami první pomoci. 

Osoba s výrazně zanedbanou hygienou

Při převozu osoby, která je ve špatném hygienickém stavu (zejm. parazitární onemocnění, vši, svrab, případně inkontinence, znečištění ošacení výkaly, dlouhodobě zanedbaná hygiena, neošetřované bércové vředy, zápach atd.), se používají ochranné pomůcky jako je ochranný obal na sedačky, dezinfekce a rukavice. Terénní pracovníci s uvedeným stavem osoby počítají a jsou vybaveni OOPP (jednorázové rukavice, ochranný oblek, desinfekce atd.); 

Při převozu osoby, která má parazitické onemocnění, vši, infekční onemocnění (svrab) a podobně se požádá převážená osoba, aby se převlékla do ochranného obleku, nasadila si rukavice či jiné ochranné pomůcky. Automobil se po převozu dezinfikuje. Pokud osoba nebude ochotná dodržet hygienický postup terénních pracovníků, nebude převezena. 

Osoba silně opilá či agresivní

Není-li uvedená osoba schopna převozu (silná opilost, agresivita, fyzická nesoběstačnost) odmítne noční terén uvedenou zakázku přijmout. To oznámí neprodleně dispečinku CSSP; na místě zároveň zdravotnickému personálu, strážníkovi MP či příslušníkovi PČR – na místě zároveň sdělí možnosti ZO MHMP a žádá o zajištění hospitalizace ve zdr. zařízení či řešení dalšího postupu ze strany strážníků MP či příslušníků PČR v souladu s jejich interními postupy a kompetencemi. Teprve poté místo noční terénní pracovník opouští.

Z dobrých praxí…

Sedadla vozu jsou opatřena gumovými ochrannými potahy sedadel, která se následně po každém převozu osoby dezinfikují. V případě zanedbané hygieny osobu převezou do nočního NDC či hygienického centra, kde je klientovi zajištěna očista, odvšivení, ošetření proti svrabu – v případě ošetření proti svrabu klient zůstává k noclehu v nočním NDC (izolace) – ráno je klientovi znovu poskytnuta hygiena a kontrola zdravotní sestrou, zda již není infekční či zdali se musí ošetření proti svrabu zopakovat. Sedadla, resp. ochranné potahy, jsou desinfikována po každém převozu; interiér vozu dle aktuálního stavu – minimálně však po každé směně.

Osoba, která náhle převoz odmítne… 

V případě, že se klient v průběhu převozu rozhodne, že již o převoz nemá zájem nebo se snaží z vozu vystoupit, je osádkou vozu vysazen na nejbližším možném místě. O situaci telefonicky informuje dispečink CSSP a to za účelem zrušení zakázky (umístění osoby do noclehárny či nočního NDC).
V případě, že posádka vozu přepravuje osoby do nočního NDC za účelem hygieny a výměny ošacení, tak tato posádka zároveň dispečink CSSP žádá o zajištění noclehu – terénní pracovníci se dohodnou s pracovníkem nočního NDC, zdali mají počkat či se za určitou dobu do nočního NDC vrátit a zajistit následně (po očistě osoby) převoz do noclehárny. 

Předávání Informací klientům

Terénní pracovník vždy předává informace jednoduše a srozumitelným způsobem. Používá jazyk, který je pro osoby přijatelný a především pochopitelný. Využívá také metody doptávání se, shrnuje zásadní informace. Jsou dva základní informační zdroje:

K využití je 12. aktualizace publikace „Pražský adresář služeb pro osoby v tíživé životní situaci“ (2021), kterou vydalo Centrum sociálních služeb Praha a které je volně k distribuci. Jde o fyzický adresář služeb pro řešení obtížných životních situací lidí bez domova. Osobám, které se ocitly v tíživé sociální situaci, podává pomocnou ruku a snaží se podpořit jejich základní orientaci v síti pražských sociálních služeb.

 Pracovník může také využít chytrý telefon, resp. aplikaci „Bezdomova“, provozovanou rovněž CSSP – ta slouží jako adresář služeb s veškerými kontakty, zároveň ukazuje kapacity jednotlivých služeb v reálném čase, takže terénní pracovník má neustále přehled, které služby mají prostor a které nikoliv. K využití této aplikace je nutné mít přístup k internetu (v terénu spíše mobilní data, než Wi-Fi).

Každá organizace má dále vlastní informační systém, guideline a dobré praxe, podle kterých postupuje. Podobně také často ve „svém“ terénu dle vlastního sdělení znají většinu klientů, kteří využívají služeb opakovaně. 

Dále je možné v případě potřeby kontaktovat CSSP  žádostí o metodickou podporu.

Metodika pro Dispečink CSSP

Pro účely pomoci lidem bez domova provozuje CSSP celoroční dispečink, na který se mohou obracet jak pracovníci terénních služeb, tak ZZS, PČR, MP a sociální kurátoři MČ. Dispečink je dostupný 7/27 na neveřejném telefonním čísle. 

Základní procesy a postupy 

Dispečink využívá dva hlavní nástroje:

aplikaci „Bezdomova“, která slouží jako základní adresář a také databáze kapacit služeb a zařízení v reálném čase. Dispečeři mají neustále přístup do aplikace a pouhým náhledem mohou zjistit volné či naplněné kapacity služeb zapojených v ZHO. Poskytovatelé služeb je průběžně volné kapacity aktualizují. Dispečink pravidelně ověřuje, že služby či zařízení aktualizují svá data. Pokud Dispečink zjistí, že služba neaktualizovala data k určené hodině (viz dále), kontaktuje ji, aby data do aplikace doplnila. Aplikace je zároveň adresářem, kde jsou kontaktní osoby, telefonní čísla a také omezení či specifika jednotlivých služeb (např. bezbariérové, jen pro ženy, zákaz domácích zvířat, bez tolerance alkoholu,  apod.).   

„Protokol“, který je záznamem o kontaktu a nabídnutých službách. Protokol je online tabulka Google Spreadsheet, kterou má k dispozici dispečer a zaznamenává do ní proběhlé kontakty (vizí níže). Slouží také pro zpětnou kontrolu, sběr dat, vyhodnocování a další statistiky. ZHO. Do tabulky může nahlížet také ředitelství CSSP a oddělení analýz a koncepcí, které provádí její správu.

Sběr dat

Formulář „Protokol“ je určen k záznamům kontaktů a sbírá tato data:

• Datum a čas kontaktu
• Jméno pracovníka
• Příchozí/Odchozí kontakt (výběr z rozbalovacího menu)
• Jméno organizace, která dispečink kontaktuje
• Jméno pracovníka této organizace
• Místo kontaktu (výběr z rozbalovacího menu dle správního obvodu)
• Potřeby klienta/charakteristika
• Pseudonym klienta
• Řešení situace

Základní pracovní postupy při kontaktu:

• Dispečer přijímá hovor; na základě sdělených informací vyhodnocuje situaci, případně se cíleně doptává (viz níže).  
• Vyhledá v rámci webového nástroje (aplikace „Bezdomova“) vhodnou službu podle potřeb klienta a jeho priorit, kterou mu může nabídnout. Zároveň vidí volné kapacity. Předjedná telefonicky potřebnou službu (ať již umístění, transport, zajištění materiálu atd.). Může také vyhodnotit, že stav vyžaduje součinnost ZZS či Intervenčního týmu.
• Dá zpětnou vazbu tomu, kdo dispečink kontaktoval (např. aby vyčkal na místě do příjezdu ZZS nebo že na místo už jede intervenční tým).    
• Dispečer provádí záznam o kontaktu do formuláře „Protokol“. 
• Když je klient přijat, tak zařízení, které je na dispečink napojeno (např. noclehárna) a které klienta přijímá, zadá zvýšení kapacity do aplikace „Bezdomova“, kterou dispečink v reálném čase vidí (podobně, jako uvidí např. naplnění kapacity a službu již nebude klientům doporučovat).
• Specifický postup mají převozy klientů:
  • Pokud nastane situace, že klienta je třeba do zařízení ZHO převézt, tzn. není schopen se do zařízení sám dopravit, pak zajišťuje převoz standardně NTP či INT přes dispečink.
  • Pokud bude požadavek na převoz COVID+ klienta, dispečer kontaktuje vždy Vratislava Fauknera z CSSP, který převoz zorganizuje ve spolupráci s org. Hippocampus.
  • Pokud půjde o převoz mezi službami CSSP (a to i standardními, tzn. AD, noclehárnami atd.), dispečer objednává službu Hippocampus (tzn. NE běžnou terénní službu, jako dosud).  
• Specifiský postup pro adiktologické služby:

Občas v zařízení v noclehárnách, azylových domech a další obdobných zařízeních řeší pracovníci problematiku lidí závislých na drogách nebo užívajících drogy. Dispečer kontaktuje terénní program SANANIM; ten nabízí možnost adiktologického zhodnocení přímo v zařízení a to ve dvou podobách. Pokud s konzultací souhlasí i klient, dostaví se pracovník SANANIMu do zařízení a promluví si jak s klientem, tak s pracovníkem. Druhou variantou je, když klient s konzultací nesouhlasí, pak se dostaví do zařízení (nebo se online propojí) a promluvá s pracovníky. Cílem této intervence je zorientovat pracovníky (nebo i klienta) v situacích a možnostech řešení. Přitom lze konzultovat i s externím psychiatrem.

Kontakt: Terénní programy SANANIM, Ing. Mgr. Aleš Herzog, 604957495, herzog@sananim.cz

Potřeby a charakteristika klienta

Na co se ptát?

Doporučujeme do formuláře „Protokol“ vybrat 3 – 4 klíčové, nejdůležitější potřeby podle principu: „Co je v normě, není třeba zapisovat“.

Dispečer v první řadě mapuje situaci, ve které se klient nachází, a také se doptává na jeho potřeby. Nesmíme ztratit ze zřetele, že klíčová informace je přání a potřeba klienta; nelze poskytovat pomoc kterou klient nechce.

Příkladem z praxe je situace, kdy osoba bez přístřeší odmítá ubytování. Na místě je pak zajištění dalších druhů pomoci podle potřeb a souhlasu klienta (poskytnutí jídla, oblečení, spacáku, případný kontakt na organizace,…).   

Zejména se zjišťují tyto 4 klíčové potřeby:

1. Ubytování – Má klient kde spát v suchu a teple?
2. Oblečení – Má dost oblečení?
3. Jídlo – Má co jíst?
4. Hygienický stav – Je klient v hygienicky zanedbaném stavu?

Konkrétní doporučení, do kterých zařízení je vhodné klienta odeslat, najdete v podkapitole 2.4.

Dispečer dále pracuje při popisu situace s některými základními kategoriemi SPP (status praesens psychicus, využívaný ve zdravotnictví) za účelem zjištění základní charakteristiky klienta a na tyto kategorie se cíleně doptává, aby mohl podat dalším službám co nejpřesnější informaci o stavu klienta. Nemusí se ptát na všechny, klíčové k doptávání jsou kategorie, ve kterých má klient potřebu podpory (např. hybnost, psychický stav, závislosti apod.). Jde o například tyto charakteristiky:

• Vědomí – Bdělý, v bezvědomí
• Orientace – časem, místem, osobou a situací – zachována/porušena
• Celkové vzezření, postoj a spolupráce – přiměřené situaci, bez nápadností, odpovídá v přiměřeném rozsahu, zevnějšek upravený/neupravený, zanedbaný, nápadné líčení apod., spolupracuje/nespolupracuje, je na první pohled nepřátelský či naopak, přátelský
• Chování – chování přiměřené situaci, spontánní, agitovaný nebo naopak zpomalený, strnulý, kýve se, vykřikuje, jeví známky vlivu omamných látek…
• Koncentrace pozornosti a řeč– udrží pozornost, zabíhavý, neudrží linii apod., tempo a tón přiměřené (rychlá, pomalá, zabíhavá, ,,tlak‘‘ řeči, překotná, kusá bez spontaneity , monotónní, šeptá, nemluví)
• Nálada a afekt – emotivita živá, přiléhavá, bez známek úzkosti či strachu, labilní emotivita, afekt odpovídá náladě, otupený, plochý, rezervovaný, nálada depresivní, manická, hypomanická, rezonantní, úzkostná, hněvivá, podrážděná, bezradná
• Hygienický stav – klient je čistý, znečištěný, hygienicky zanedbaný atd.
• Pohyblivost – klient je pohyblivý či nepohyblivý, chodí sám či s dopomocí, je/není schopen chůze, je/není schopen základní sebeobsluhy (hygiena, najezení se, vylézt na vyšší postel/horní lůžko)
• Infekčnost – klient je viditelně nositelem infekčního onemocnění, parazitů apod.

Doporučujeme do formuláře „Protokol“ vybrat 3 – 4 klíčové, nejdůležitější potřeby podle principu: „Co je v normě, není třeba zapisovat“.

Příklad: Při vědomí, orientovaný, mluví i chová se běžně, ale je očividně nepohyblivý (obtížně se pohybuje o dvou berlích) a má štěnice. Dispečer zapíše např. „Potřeba bezbariérového noclehu (2 francouzské hole), potřeba hygienické péče – paraziti“

Pracovník dispečinku pro vyplnění rubriky „Místo kontaktu“ použije kategorie (Praha 1-22), které se mu v této rubrice nabídnou.  

Klíč k zajištění služeb dle potřeb klienta

Všechny níže uvedené ubytovací kapacity jsou poskytovány v průběhu ZHO zdarma a strategicky pokrývají celé území hl. m. Prahy. Mají také svá specifika a určení podle různých potřeb klientů. V tabulce níže naleznete jednoduchý klíč podle typických potřeb klientů.  

Potřeba klienta	Kam odeslat
Klient je v akutním ohrožení zdraví či života	Volejte ZZS
Klient má tělesný hendikep	Pokud je fyzicky základně soběstačný, je možné umístit do Kloubových domů, Michli I. a Michli II.
Klient je pozitivně testován na COVID	Kontaktujte p. Fauknera z CSSP k zajištění převozu klienta do COVID zařízení.
Klient je ve zhoršeném zdravotním stavu, ale nevyžaduje hospitalizaci	Pokud je fyzicky základně soběstačný, je možné umístit do Kloubových domů, Michli I. či Michli II.
Klient je fyzicky nesoběstačný, nepohyblivý či jinak zásadně hendikepovaný	Volejte ZZS.
Klient je agresivní	Volejte MP. V případě konfliktu ve zdravotnickém zařízení zajistěte Intervenční tým
Klient odmítá převoz	Pokuste se zjistit, co pro něj lze udělat (např. dopomoci s ošacením, spacákem, jídlem apod.)
Klient je střízlivý, nemá viditelný hendikep a schopen soužití s druhými	Je možné umístit na Smíchov, Tusarovu, Hermes či Michli I.
Klient je podnapilý	V případě lehké podnapilosti může být nasměrován do zařízení ZHO. V případě těžší podnapilosti objednejte Intervenční tým či jiný převoz. Jestliže klient souhlasí a má přes 1 promile objednejte lůžko na Protialkoholní stanici. Podle dohody tam lze klienty převážet rovnou (bez součinnosti s MP) a místo rezervovat až na 3h dopředu.

Pseudonymizace

Klienti jsou do Protokolu zaznamenáváni pod pseudonymem. Ten sestává ze dvou části:

• První 2 písmena křestního jméno
• První 2 písmena příjmení
• Poslední dvojčíslí roku narození.

Příklad: Vladimír Novák, rok narození 1969
Zapsaný pseudonym: Vlno69

V případě anonymního klienta se zaznamenává pouze kód: „Ano“ a pořadové číslo anonymního klienta (číselná řada od 1). Poslední číslo anonymního klienta je vždy uvedeno v samostatné buňce na horní části formuláře, která se neroluje a tudíž je vždy viditelná pro pracovníky.

Příklad: Anonymní klient, poslední pořadové číslo bylo 17
 Zapsaný pseudonym bude: „Ano18“

Pracovník, který zadává anonymního klienta, vždy ručně aktualizuje posledního anonymního klienta v horní buňce, aby další pracovník mohl navázat na číselnou řadu.

POZOR! Pseudonymizace se týká nejen rubriky „Pseudonym“, ale také všech ostatních rubrik. V proběhlých ročních ZHO se stávalo, že dispečer zadal správně pseudonym a do řešení vypisoval celé jméno.

„Vlno69; Řešení: Vladimíra Nováka jsme ubytovali na Hermesu.“

Kontrola dat

Pracovníci dispečinku mají povinnost kontrolovat aktualizaci dat, která jsou zadávána do aplikace. Potřeba průběžné aktualizace dat se týká pouze zimních humanitárních opatření, označených v aplikaci sněhovou vločkou ❆.

Aplikace sama obsahuje kontrolní modul, který aktualizaci hlídá. V rubrice „Oznámení“ se takové zařízení zabarví do jiné barvy a zůstává „nahoře“ před očima dispečera:

1. Zařízení v kategorii „Noclehárny s nízkým prahem“ nezadalo kapacitu k 21:30 každého dne
2. Zařízení v kategorii „Zařízení 7/24“ nezadalo kapacitu k 16:00  každého dne
3. Zařízení v kategorii „Rozšířený provoz NDC“ nezadalo kapacitu do 18:00 každého dne
4. Zařízení v kategorii „Noční centrum“ do 7:00 každého dne
5. Zařízení v kategorii „COVID zařízení“ do 18:00 každého dne

Dispečer takové zařízení následně kontaktuje. Pokud nebude relevantní změna dat, dispečer sám klikne na „odložit“ a tím se zařízení přesune do spod a zabarví se zpátky. Jinak zadá kapacitu zařízení a ke změně dojde automaticky.

V průběhu ZHO se může ukázat, že je třeba provádět aktualizaci, resp. kontrolu v jiný čas. Pracovníci dispečinku budou o změně včas informováni a dostanou k dispozici aktualizovanou metodiku.

Kontrola procesů

Dispečer každý den před koncem služby provede také krátkou denní kontrolu procesů. Obsahem kontroly jsou tyto oblasti:

1. KontrolaAplikace:
   • Obsazenost kapacit – pokud jsou kapacity pro nouzové ubytování naplněny, hlásí dispečer tuto skutečnost vedoucímu dispečinku.
   • Terénní záznamy – pokud jsou evidentně zadávány chyby (např. terénní služby zadávají místa kontaktu podle svého sídla a ne podle výskytu OBN), případně záznamy zcela chybí, uvědomí dispečer vedoucího dispečinku.
   • Kontrola aktualizace dat; pokud partnerské organizace (či služby CSSP) opakovaně data nezadávají, hlásí dispečer tuto skutečnost vedoucímu dispečinku.
2. KontrolaProtokolu:
   • V záznamech se objevuje celé jméno nebo příjmení; opravit na určený pseudonym dle této metodiky (viz pseudonymizace).
   • Záznam obsahují nerelevantní informace (typu „známá firma“, „zase on!“ a podobně); nerelevantní sdělení smazat.
   • Opakovaně problematická spolupráce s některým subjektem CSSP či partnerů; dispečer jej nahlásí vedoucímu dispečinku.

Vedoucí dispečinku:

1. Kontroluje, zda dispečeři provádí jak samotnou dispečerskou práci, tak kontrolní činnost důsledně.
2. Řeší bez zbytečného prodlení nahlášené problémy, zejm. problematické specifické situace, chybně zadávané údaje, případně opakovaně neaktualizovaná data vlastních či partnerských organizací.
   • Pokud je problematická spolupráce na straně spolupracující organizace, vedoucí dispečinku tuto věc bezodkladně řeší přímo s vedoucím dané služby. Není-li sjednána náprava, uvědomí ředitele CSSP k dalším krokům.
   • Jde-li o problém na úrovni služeb CSSP, řeší jej interně s vedoucím programu/služby. Není-li sjednána náprava, postupuje problém řediteli CSSP.
3. Vedoucí dispečinku vyhodnocuje v týdenním intervalu pokrytí domluvených částí Prahy terénními programy (dle dat z aplikace). Pokud některé oblasti nebudou pokryté, zjišťuje, proč tomu tak je, případně s vedoucími programů sjednává nápravu. Pokud se nepodaří nápravu sjednat, uvědomí k dalšímu řešení ředitele CSSP.

Reporting

Data jsou shromažďována v tabulce Protokolu a je možné je kdykoliv vyhodnotit. Vedoucí dispečinku podává o činnosti dispečinku jednou za 2 měsíce report k rukám ředitele CSSP. Report zahrnuje zejména vývoj a počet kontaktů a jejich typ. Souhrnný report bude obsahovat:

• Počet kontaktů absolutně za období a dále podle typu (Městská policie, policie ČR, zdravotní záchranná služba, nemocnice, organizace (Naděje, ADCH, AS,..), terénní programy, protialkoholní záchytná stanice, ostatní
• Počet denních a nočních kontaktů
• Statistiku míst záchytu klientů podle správního obvodu
• Specifické či obtížně řešitelné situace jako náměty na zlepšení.

Dispečink průběžně vyhodnocuje vytíženost služeb a pokud zaznamená enormní navýšení poptávky, případně jiné závažné skutečnosti, představující ohrožení cílové skupiny či nabízených služeb, sděluje neprodleně tuto skutečnost řediteli CSSP k přijetí nutných opatření (např. jednání o otevření dalších kapacit).

Přehled celkových kapacit  ZHO

Noclehárny (zařízení pro přespání s nízým prahem)

Název	MČ	Kapacita	Provozovatel	Specifikace
Michle I.	Praha 4	72 mužů, 16 žen	CSSP	Příjem denně 20:30 – 21:30, mim ostanovenou dobu přes dispečink CSSP
HERMES	Praha 7	120 (možno navýšit)	CSSP	Zakotvena na Nábř. kpt. Jaroše, pod Štefánikovým mostem recepce lodi: 774 986 792 (19-07 hod)

Zařízení 7/24 s nepřetržitým provozem a poskytovanou podporou, určená především ke krátkodobým a střednědobým pobytům zvlášť ohrožených osob bez domova)

Název	MČ	Kapacita	Provozovatel	Specifikace
Hotel Florenc	Praha 8	66	CSSP	Umísťování po předchozí domluvě přes dispečink
Vladimírova	Praha 4	52	AS/CSSP	Umísťování po předchozí domluvě přes dispečink

Rozšířený provoz denních a nočních center

Název	MČ	Kapacita	Provozovatel	Specifikace
NDC Tusarova	Praha 7	60 míst	Armáda spásy	Provozní doba: 7:00 – 14:00, 15:00 – 19.00, výdej polévky od 12:00, praní osobního prádla, sprcha, šatník. Za mimořádných klimatických podmínek rozšířeno o „teplou židli“ pro 40 osob přes noc.
NDC Pernerova	Praha 8	30	ADCH Praha	pondělí – neděle 8:00 – 18:00, pro klienty 9:00 – 17:00; možnost teplé polévky, šatník, hygiena, psychologické a sociální poradenství.
NDC U Bulhara	Praha 2	25	Naděje	Provozní doba: 8.30–19.30, sociální a psychologické poradenství, možnost se osprchovat, převléknout či se najíst.
NDC Novákových	Praha 8	25 žen či trans lidí bez domova	Jako doma	Provozní doba od 8:00 do 20:00, od pondělí do neděle, pračka, sprcha, jídlo, počítač, oblečení, hygiena, základní poradenství, dluhové poradenství, nepravidelná zdravotní péče.
NDC Žitná	Praha 1	30 žen starších 18 let	Farní Charita Praha 1	Provozní doba pondělí až pátek od 7:00 – 12:30 hodin, víkendy od 8:00 – 14:00 hodin, prostor pro celkovou hygienu, jídlo, čisté oblečení, základní sociální poradenství.
Noční centrum Michle II.	Praha 4	5 – 8 osob na noc	Naděje	Provozní doba denně od 20:00 do 8:00. Klient může být s částečným pohybovým handicapem. Zajištuje hygienu, ošacení a základní péči. Klient je na ulici kontaktován pracovníky nočního TP či doporučen Dispečinkem, v případě potřeby a po jeho souhlasu, je přivezen do nNDC. Dle situace bude klient poté předán do ubytovacích zařízení ZHO nebo využije krizové lůžko v místě nNDC.

Specifické situace

Situace	Řešení
Volá TP, že našli silně opilou osobu.	Pokud osoba nedokáže samostatně chodit a hrozí např. umrznutí, kontaktujte INT či noční terén; ten jej může odvézt na záchytnou stanici (místo na PZS můžete rezervovat až na 3h!). Pokud hrozí akutní ohrožení zdraví, pak je na místě hospitalizace.
Volá TP, že našli osobu, která potřebuje pomoc, ale je agresivní.	Kontaktujte MP. Klienta zklidnit, neodporovat, hovořit uklidňujícím tónem. Při bezprostředním ohrožení volit ústup. Ve spolupráci s intervenčním týmem či MP vysvětlit, že je např. skutečně zima a že venku může zmrznout.
Volá řidič DP, že našel v tramvaji osobu pod vlivem návykových látek.	Kontaktuje Intervenční tým, případně tým TP. Podle potřeby lze také zajistit převoz a zprostředkování služby, která je zaměřena na pomoc závislým osobám atd. Pokud klient pomoc nepotřebuje a dokáže místo kontaktu opustit aniž by mu hrozilo bezprostřední nebezpečí, pomoc nevnucujeme.
Volá TP, že našli osobu ve zhoršeném zdravotním stavu	Pokud osoba nekomunikuje, krvácí, špatně dýchá atd., kontaktuje neprodleně ZZS
Volá zdravotnické zařízení, že bude propouštět osobu bez domova.	Od soc. pracovníka zdravotnického zařízení zjistěte potřeby a stav klienta podle kategorií SPP a podle nich předjednejte potřebnou službu, která bude potřebám vyhovovat. Kontaktujte Intervenční tým, aby mohl klienta přijet podpořit, pomoci mu s jednáním, propouštěcí zprávou apod. V případě potřeby také pamatujte na možnost převozu.
Volá noční terén, že našli osobu bez dokladů.	Terénní pracovník by se měl pokusit zjistit, jak se osoba jmenuje. Není zplnomocněn osobu identifikovat proti OP či pasu, jedná proto v dobré víře, že sdělená totožnost je pravdivá.  Na místě přespání pak bude doklady řešit sociální pracovník. Pokud osoba nemůže mluvit (pro opilost či onemocnění), doporučujeme kontaktovat ZZS.
Klienta nabírá NTP k hygieně a přenocování na NC a je třeba řešit, kam s klientem dál…	Dispečink zajistí klientovi noc, hygienu a další potřeby v nočním centru Michle II. Zároveň je dispečer musí začít souběžně řešit, kam klient půjde dál (v NC končí provoz v 8:00 a zaměstnanci po službě odchází, není zde automatická návaznost na další službu). Nejlépe je, když dispečer zajiští převoz a umístění na 7/24 (tato zařízení přijímají klienty kdykoliv). Umísťování do tohoto zařízení MUSÍ probíhat výhradně přes dispečink CSSP. Při naplnění kapacity je v záloze využití rezervní kapacity na Florenci. Zejména je klíčový čas mezi 6-7 ráno, protože NC končí a klienti musí být převezeni jinam. Projití nočním centrem bude také považováno automaticky za bezinfekčnost.

Reporting CSSP

Data dispečinku CSSP jsou shromažďována v tabulce Protokolu a je možné je kdykoliv vyhodnotit. Vedoucí dispečinku podává o činnosti dispečinku jednou za 2 měsíce report k rukám ředitele CSSP. Report zahrnuje zejména vývoj a počet kontaktů a jejich typ. Souhrnný report bude obsahovat:

• Počet kontaktů absolutně za období a dále podle typu (Městská policie, policie ČR, zdravotní záchranná služba, nemocnice, organizace (Naděje, ADCH, AS,..), terénní programy, protialkoholní záchytná stanice, ostatní
• Počet denních a nočních kontaktů
• Statistiku míst záchytu TP podle MČ
• Specifické či obtížně řešitelné situace jako náměty na zlepšení.

Dispečink průběžně vyhodnocuje vytíženost služeb a pokud zaznamená enormní zvýšení poptávky, případně jiné závažné skutečnosti, představující ohrožení cílové skupiny či nabízených služeb, sděluje neprodleně tuto skutečnost řediteli CSSP k přijetí nutných opatření (např. jednání o otevření dalších kapacit).

Opatření proti šíření onecmonění COVID-19

Podzimní a zimní období je spojeno se zvýšeným výskytem respiračních onemocnění s tím, že těžký průběh onemocnění nejčastěji mohou vyvolat onemocnění chřipkou a COVID-19. Původci obou těchto nákaz se přenášejí v kapénkách, šíří se tedy nejvíce kýcháním, kašláním, mluvením a mohou též ulpívat na předmětech, se kterými byl nemocný v kontaktu.
Na podzim je proto také ideální čas nechat se proti těmto infekcím očkovat. Očkování tak může základním způsobem ochránit jednotlivce i jeho okolí. Očkování klientů bez přístřeší probíhá v koordinaci s Metropolitním zdraovtnickým servisem (pí. Neumannová).

Zde uvádíme doporučení poradního sboru hlavní hygieničky HMP pro epidemiologii ke snížení rizika nákazy, minimalizace dalšího šíření výše uvedených onemocnění v případě jejich výskytu a snížení dopadu na provoz zařízení:

• snaha o zajištění co největší proočkovanosti proti chřipce a covid-19 (včetně přeočkování) u zaměstnanců,
• zajištění očkování proti pneumokokovým nákazám u klientů zařízení poskytovatelů sociálních služeb (PSS), u pacientů/klientů léčeben pro dlouhodobě nemocné, domovů pro seniory, domovů se zdrav. postižením a domovů se zvl. režimem — dle platných právních předpisů,
• při výskytu klinických obtíží svědčících pro akutní respirační infekci zaměstnanec zůstává doma až do vyléčení, svůj stav řeší se svým praktickým lékařem, včetně indikace případného laboratorního vyšetření,
• při výskytu příznaků chřipky nebo covid-19 u klientů zařízení možno provést rychlý antigenní test na covid-19, v případě negativního výsledku zajistit ve spolupráci s ošetřujícím lékařem indikaci a provedení laboratorní vyšetření dalších respiračních patogenů,
• zajistit na pracovišti dostupnost kvalitních RAT testů k diagnostice onemocnění covid-19,
• v případě výskytu nákazy mezi pacienty/klienty zavést adekvátní protiepidemická opatření (viz níže) a přísně dodržovat bariérový režim ošetřování,
• je doporučeno v souvislosti s podzimní vlnou respiračních nákaz zavést pro zaměstnance a návštěvy používání adekvátní ochrany dýchacích cest (respirátor minimální filtrační účinnosti 94 %, filtrační třída ochrany min. FFP 2 dle ČSN EN149:2001 a dodatků) při péči o pacienty/klienty,
• v případě pozitivního výsledku vyšetření na onemocnění covid-19 u osoby s příznaky se jedná o potvrzený případ, je nutné jej hlásit orgánu ochrany veřejného zdraví cestou systému ISIN; výskyt ostatních akutních respiračních onemocnění se hlásí při zvýšeném výskytu,
• ve snaze zachovat co nejdostupnější sociální kontakt klientů upozornit návštěvy na rizika případného přenosu nákazy a vyzvat k bedlivému posouzení zdravotního stavu před vlastní návštěvou. Návštěvu by měly odložit všechny osoby i s mírnými příznaky respiračního onemocnění (rýma, kašel, zvýšená teplota) a osoby, které jsou v blízkém kontaktu, např. v domácnosti, s osobami s akutně probíhajícím respiračním onemocněním. Těmto osobám lze doporučit před případnou návštěvou provedení rychlého antigenního testu a použití ochrany dýchacích cest i nad rámce aktuálně platných opatření v zařízení.

Další postup a individuální otázky je možné konzultovat s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice). Doporučujeme připravit postup pro provoz zařízení v případě vyšší nemocnosti mezi personálem zařízení. Doplňuje se, že poskytovatel zdravotních služeb stanovuje provozním řádem hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření infekce – dané mu je uloženo zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Doporučení hlavní hygieničky ČR poskytovatelům ambulantní a lůžkové zdravotní péče a poskytovatelům sociálních služeb čj. MZDR 21131/2022-1/OVZ ze dne 18. července 2022 zůstává i nadále v platnosti (k dispozici na tomto odkazu)

CSSP má k dispozici jak ATG testy, tak dostatečn množství ochranných pomůcek. Všem pracovníkům sociálních a humanitárních je uloženo řídit se doporučenými postupy MZČR a KHS v oblasti šíření onemocnění.

Pokud se u klienta pobytové služby ZHO objeví příznaky (zejm, zvýšená teplota, dušnost, ztráta chuti a čichu), je mu nabídnuta možnost ATG testu. Pokud bude tento test pozitivní, v zařízení, je-li to možné, je zřízen karanténní pokoj podle pravidel níže; pokud to provozně či stavebně technicky možné není, postupuje se individuálně s nabídkou převozu do předem určených izolačních kapacit.

Distribuce jídla a materiální pomoci

Součástí terénní práce s klientem je také distribuce jídla a materiální pomoci. Může se jednak o oblečení, spací pytle apod., ale také o ochranné pomůcky (roušky, respirátory,…), dezinfekci a podobně. Centrum sociálních služeb Praha ve spolupráci s distribučními organizacemi vypracovalo standardní minimum zásad poskytování potravinové pomoci. Pokud se k němu poskytovatelské organizace připojí, jsou součástí koordinačního a vyjednávacího celku distribučního terénu (např. ve vztahu k MČ, kde poskytují nebo MHMP), mají podporu CSSP a také mohou čerpat finanční podporu MHMP, kterou distribuuje a koordinuje CSSP. Cílem těchto doporučených zásad je koordinované zabezpečení stravy a dalších materiálních potřeb osob bez domova na celém území hl. m. Prahy. Výdej stravy je součástí politiky MHMP pro zabezpečení potřeb osob bez domova a ke zmírnění nepříznivých důsledků bezdomovství na hl. město Prahu. Centrum sociálních služeb Praha (CSSP) na základě rozhodnutí hl. m. Prahy podporuje nevládní organizace při výdeji stravy a materiální pomoci pro osoby bez domova v síti výdejů, která je zabezpečena z veřejných prostředků. Výdej stravy přitom má být organizován tak, aby bylo minimalizováno lokální zatížení. Dodržování níže uvedených zásad (Manuál potravinové a materiální pomoci 1.7.2) je proto podmínkou pro čerpání veřejných prostředků a zapojení do sítě koordinované CSSP s tím, že hlavní místa výdeje spoluurčuje MHMP, případně CSSP. 

Rozlišujeme dva základní typy distribuce:

• Distribuce individuální
• Distribuce hromadná

Pravidla pro individuální distribuci

Individuální distribuce materiálu a jídla je většinou realizovaná terénním programem, který např. v rámci „nočního terénu“ distribuuje spacáky, izotermické fólie, respirátory, drobné potraviny. Jedná se o distribuci přímo na místo, kde osoba bez domova žije.

Pracovníci distribuce (TP) mají za úkol chránit především sami sebe. Proto nejdou do míst, která jsou explicitně nebezpečná na vstup (některé části mostních konstrukcí, nestabilní chatky, hrozící zřízením, špatně přístupné terénní převisy apod.). V takovém případě se vyžaduje, aby si klient pro materiál přišel. Zároveň pracovník dodržuje veškerá pravidla ochrany proti COVID-19 (viz 3R). 

V rámci individuální distribuce platí všechna pravidla pro ochranu (viz 3R) jako ve všech ostatních případech. Pracovníci zpravidla jezdí s konkrétní věcí (spacák, drobné potraviny), kterou vezou konkrétnímu klientovi. Záznamy vydaného materiálu si vede každá služba samostatně – protože zpravidla jde o terénní programy (čili registrované sociální služby), řídí s vlastními standardy kvality sociálních služeb.

Pravidla pro hromadnou distribuci

zpravidla zajišťovaná organizací a to buď přímo poskytovatelem sociální/humanitárních služeb (např. programy distribuce jídla Charity nebo Armády spásy) anebo neregistrovanou dobrovolnickou organizací (např. Food not Bombs). Hromadná distribuce naopak počítá s vytipováním místa, kde bude přistaven distribuční vůz a klienti budou chodit k němu.

Pro hladký chod hromadné distribuce je nezbytné, aby bylo její poskytování dopředu domluveno (či alespoň oznámeno) na příslušnou MČ, protože zpravidla bude probíhat na pozemku MČ (zaparkovaná dodávka apod.). Místo je proto potřeba volit tak, aby bylo dostupné MHD, zároveň aby distribuce neznamenala neúměrnou zátěž místních obyvatel.

Strava a další vydávaná pomoc je určena lidem bez domova či zjevně potřebným osobám. Pracovníci organizace při výdeji klienty nediskriminují, chovají se s respektem a pomáhají vytvořit atmosféru důvěry a bezpečí. Dále dodržují tyto doporučené zásady:

• Strava či další vydávaná pomoc je poskytnuta pouze přítomným osobám.
• Příjemci pomoci jsou při výdeji povinni dodržovat vzájemnou ohleduplnost a respektovat pokyny personálu.
• V případě nedodržení veřejného pořádku, fyzického či verbálního napadení zaměstnanců nebo jiných příjemců pomoci lze vydání stravy či jiné pomoci odmítnout.
• Příjemci pomoci jsou povinni v místě výdeje a jeho okolí udržovat veřejný pořádek, vyhazovat odpad do poskytnutých nádob či pytlů a nezanechat v místě výdeje žádné osobní věci.
• Po výdeji pomoci zajistí organizátoři na místě nezbytný úklid a odstranění vzniklého odpadu.

Podrobnosti zabezpečení místa a veřejného pořádku, hygieny, organizace
a řešení konfliktů upravuje Manuál poskytování potravinové pomoci.

Manuál poskytování potravinové a materiální pomoci 

Organizační požadavky

Organizace poskytující pomoc konzultuje zamýšlené místo, čas, způsob a rozsah hromadné distribuce s Centrem sociálních služeb Praha. Místo zvolené pro distribuci by mělo splňovat následující podmínky:

• V lokalitě jsou zjištěny zvýšené potřeby osob bez domova a zároveň zde není zařízení jiné sociální služby (NDC).
• Jedná se o ulici či veřejné prostranství přednostně ve správě hl. m. Prahy.
  V případě, že je toto místo ve správě městské části, organizace poskytující pomoc umístnění distribuce s příslušnou městskou části předjedná. V případě, že je místo ve veřejné zeleni, musí organizace požádat o výjimku příslušného vlastníka veřejné zeleně. 

Poskytující organizace zajistí výdej stravy buď v původním obalu, nebo v recyklovatelném obalu. Organizace by neměla používat pro distribuci jednorázové plastové obaly a nádoby. Poskytující organizace dále zajistí sběr a likvidaci tříděného odpadu během
a po skončení distribuce.

Poskytující organizace dbá při distribuci na dodržování veřejného pořádku a nařízení k ochraně veřejného zdraví. V případě, že pořádek není schopna zajistit, požádá o pomoc Městskou policii, či distribuci ukončí. Zajistí také dostatečné personální kapacity na samotný výdej stravy i na následující úklid místa výdeje a jeho bezprostředního okolí.

Hygienické požadavky

Výdej potravin musí splňovat hygienické normy, plynoucí zejména z vyhlášky č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.

Administrativní požadavky

V případě, že je distribuce financována HMP prostřednictvím CSSP, musí poskytující organizace splnit náležitosti výkaznictví dle předpisu CSSP.

Řešení stížností

Stížnosti na nedostatky v zajištění veřejného pořádku, hygieny či jiných pravidel poskytování potravinové pomoci řeší poskytující organizace se stěžovatelem a zároveň o nich informuje CSSP.

Seznam kurátorů

Sociální kurátor je specializovaným sociálním pracovníkem úřadu obce s rozšířenou působností. Na základě vlastní diagnostické činnosti a ve spolupráci s dalšími institucemi, poskytuje odborné sociální poradenství, může zprostředkovat právní a psychologickou pomoc dospělým osobám, kterým hrozí sociální vyloučení z důvodu jejich tíživé životní situace.

Nerozhoduje o poskytování peněžitých a věcných dávek; může je pouze DOPORUČIT – tzn. doporučující stanovisko v rámci individuálního plánu klienta. V případě, že pracovník nazná, že je zapotřebí služeb kurátora, může se obrátit podle místní příslušnosti na níže uvedené doporučené kontakty. Sociální kurátor poskytuje, doporučuje, popř. zprostředkovává sociální, právní a psychologickou pomoc občanům propuštěným z výkonu trestu, občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení, občanům závislým na alkoholu nebo jiných látkách, kteří potřebují sociální pomoc.

Seznam kurátorů pro dospělé

Úřad MČ	jméno	telefon	e-mail	ulice
ÚMČ Praha 1	Přikrylová Adéla, DiS.	221 097 167	adela.prikrylova@praha1.cz	Karolíny Světlé 7, Praha 1
ÚMČ Praha 1	Mgr. Iva Červená, LLM, MBA	221 097 165	iva.cervena@praha1.cz	Karolíny Světlé 7, Praha 1
ÚMČ Praha 1	PhDr. Pěnkava Pavel	221 09 71 49	pavel.penkava@praha1.cz	Karolíny Světlé 7, Praha 1
ÚMČ Praha 2	Mgr. Šůcha Petr	236 04 41 42	petr.sucha@praha2.cz	Náměstí Míru 20, Praha 2
ÚMČ Praha 3	Bc. Krosnářová Lucie, DiS.	222 11 64 92	krosnarova.lucie@praha3.cz	Seifertova 51, Praha 3
ÚMČ Praha 4	Bc. Čápová Lenka, DiS.	261 192 310	Lenka.capova@praha4.cz	Antala Staška 2059/80b, Praha 4
ÚMČ Praha 5	Mgr. Čermáková Dagmar	257 000 265	dagmar.cermakova@praha5.cz	Nám. 14. října 4, Praha 5
ÚMČ Praha 5	Bc. Zuzana Toužimská, DiS.	257 000 422	zuzana.touzimska@praha5.cz	Nám. 14. října 4, Praha 5
ÚMČ Praha 5	Mgr. Hejduková Lada	257 00 04 69	lada.hejdukova@praha.cz	Nám. 14. října 4, Praha 5
ÚMČ Praha 6	Tereza Ducháčková, DiS	220 189 674	tduchackova@praha6.cz	Čs. Armády 23/601, Praha 6
ÚMČ Praha 6	Vladimíra Weberová, DiS.	220 189 647	vweberova@praha6.cz	Čs. Armády 23/601, Praha 6
ÚMČ Praha 7	Fafílek Ivo, DiS.	220 14 41 88	fafileki@praha7.cz	Nábřeží kpt. Jaroše 1000/7, Praha 7
ÚMČ Praha 7	Mgr. Havránková Zuzana	220 14 41 88	HavrankovaZ@praha7.cz	Nábřeží kpt. Jaroše 1000/7, Praha 7
ÚMČ Praha 8	Cejnar Petr	222 80 52 88	petr.cejnar@p8.mepnet.cz	U Meteoru 8, Praha 8
ÚMČ Praha 8	JUDr. Čermák Aleš	222 80 52 96	ales.cermak@p8.mepnet.cz	U Meteoru 8, Praha 8
ÚMČ Praha 9	Špaček Martin, DiS.	283 09 14 44	spacekm@praha9.cz	Sokolovská 324/14, Praha 9
ÚMČ Praha 9	Mgr. Holá Martina	283 09 1428	holam@praha9.cz	Sokolovská 324/14, Praha 9
ÚMČ Praha 10	Bc. Skřivan Jakub, DiS.	267 09 36 23	jakub.skrivan@praha10.cz	Vršovická 68, Praha 10
ÚMČ Praha 10	Mgr. Alvin Hofmann DiS.	267 093 213	alvin.hofmann@praha10.cz	Vršovická 68, Praha 10
ÚMČ Praha 10	Mgr. Havrlíková Jana, DiS.	267 093 523	Jana.Havrlikova@praha10.cz	Vršovická 68, Praha 10
ÚMČ Praha 11	Mgr. Simona Tejrovská	267 902 103	tejrovskas@praha11.cz	Roztylská 1860/1, Praha 11
ÚMČ Praha 12	Mgr. Karásek Jiří	244 028 328	karasek.jiriv@praha12.cz	Čechtická 758/6, Praha 12
ÚMČ Praha 13	Bc. Iva Dvořáčková	235 012 443	DvorackovaI@praha13.cz	Sluneční nám. 2580/13, Praha 13
ÚMČ Praha 14	Mgr. Maninová Anita	225 29 53 52	Anita.Maninova@praha14.cz	Bratří Venclíků 1072, Praha 14
ÚMČ Praha 15	Bc. Lupoměská Yvona	281 00 32 86	Yvona.lupomeska@praha15.cz	Boloňská 478/1, Praha 15
ÚMČ Praha 16	Mgr. Řepásková Daniela	234 128 313	daniela.repaskova@praha16.cz	Nám. Osvoboditelů 732, Praha 16
ÚMČ Praha 17	Šafaříková Eva	234 68 32 62	Eva.Safarikova@praha17.cz	Makovského 1141/11, Praha 17
ÚMČ Praha 18	Bc. Trachta Pavel	284 02 82 52	pavel.trachta@letnany.cz	Bechyňská 639, Praha 18
ÚMČ Praha 19	Bc. Bujňáková Ingrid	286 01 01 44	bujnakova.ingrid@kbely.mepnet.cz	Železnobrodská 764/25, Praha 19
ÚMČ Praha 20	Mgr. Konejlová Štěpánka	271 07 16 42	stepanka_konejlova@pocernice.cz	Jívanská 635, Praha 20
ÚMČ Praha 21	Mgr. Gramatová Edita	281 01 29 88	edita.gramatova@praha21.cz	Staroklánovická 260, Praha 21
ÚMČ Praha 22	Mgr. Lenka Janáčková	271 07 18 89	lenka.janackova@praha22.cz	Nové náměstí 1250, Praha 22

Seznam kurátorů pro děti a mládež

městský úřad	jméno	telefon	e-mail	ulice
ÚMČ Praha 1	Hana Vitnerová	221 097 353	hana_vitnerova@p1.mepnet.cz	Vodičkova 18, Praha 1
ÚMČ Praha 2	Anna Chochulová	236 044 294	chochulovy@p2.mepnet.cz	Náměstí Míru 20, Praha 2
ÚMČ Praha 2	Jana Šterclová	236 044 293	sterclovaj@p2.mepnet.cz	Náměstí Míru 20, Praha 2
ÚMČ Praha 2	Eva Vencovská	236 044 166	vencovskae@p2.mepnet.cz	Náměstí Míru 20, Praha 2
ÚMČ Praha 3	Petra Stehlíčková	222 116 485	petras@praha3.cz	Seifertova 51, Praha 3
ÚMČ Praha 3	Martina Minhová	222 116 485	martinam@praha3.cz	Seifertova 51, Praha 3
ÚMČ Praha 3	Ľubica Švecová	222 116 445	lubicas@praha3.cz	Seifertova 51, Praha 3
ÚMČ Praha 4	Lucie Pondělíčková	261 192 203	lucie.pondelickova@praha4.cz	Táborská 32/350, Praha 4
ÚMČ Praha 4	Petra Macešková	261 192 295	petra.maceskova@praha4.cz	Táborská 32/350, Praha 4
ÚMČ Praha 4	Šárka Janouškovcová	261 192 425	sarka.janouskovcova@praha4.cz	Táborská 32/350, Praha 4
ÚMČ Praha 4	Tomáš Kodiš	261 192 202	tomas.kodis@praha4.cz	Táborská 32/350, Praha 4
ÚMČ Praha 5	PhDr. Helena Volechová	257 000 677	jiannis.georgiou@praha5.cz	Nám. 14. října 1381/4, Praha 5
ÚMČ Praha 5	Romana Krčmářová, DiS.	257 000 680	evalea.gotthardova@praha5.cz	Nám. 14. října 1381/4, Praha 5
ÚMČ Praha 5	Bc. Eliška Březinová	257 000 466	eliska.brezinova@praha5.cz	Nám. 14. října 1381/4, Praha 5
ÚMČ Praha 5	Mgr. Zuzana Hanusová	257 000 678	lucie.cermakova@praha5.cz	Nám. 14. října 1381/4, Praha 5
ÚMČ Praha 5	Hana Stejskalová	257 000 679	vaclav.malich@praha5.cz	Nám. 14. října 1381/4, Praha 5
ÚMČ Praha 5	Jindřiška Malíková	257 000 685	jindriska.malikova@praha5.cz	Nám. 14. října 1381/4, Praha 5
ÚMČ Praha 6	Alena Krupičková	220 189 619	akrupick@praha6.cz	Čs. Armády 23, Praha 6
ÚMČ Praha 6	Zora Kožíšková	220 189 540	zkozisko@praha6.cz	Čs. Armády 23, Praha 6
ÚMČ Praha 7	Lenka Matušková	220 144 089	MatuskovaL@p7.mepnet.cz	Nábřeží kpt. Jaroše 1000, Praha 7
ÚMČ Praha 8	Eva Amblerová	222 805 223	Eva.Amblerova@p8.mepnet.cz	U Meteoru 8, Praha 8
ÚMČ Praha 8	Jana Miková	222 805 227	Jana.Mikova@p8.mepnet.cz	U Meteoru 8, Praha 8
ÚMČ Praha 8	Milan Mahdalík	222 805 225	Milan.Mahdalik@p8.mepnet.cz	U Meteoru 8, Praha 8
ÚMČ Praha 8	Jan Přenosil	222 805 228	Jan.Prenosil@p8.mepnet.cz	U Meteoru 8, Praha 8
ÚMČ Praha 8	Renáta Volková	222 805 224	Renata.Volkova@p8.mepnet.cz	U Meteoru 8, Praha 8
ÚMČ Praha 9	Michaela Vilímovská	283 091 428	vilimovskam@p9.mepnet.cz	Sokolovská 324/14, Praha 9
ÚMČ Praha 9	neobsazeno	283 091 449		Sokolovská 324/14, Praha 9
ÚMČ Praha 10	Helena Průchová	267 093 280	HelenaP@p10.mepnet.cz	Vršovická 68, Praha 10
ÚMČ Praha 10	Zdeňka Šulcová	267 093 220	ZdenkaS@p10.mepnet.cz	Vršovická 68, Praha 10
ÚMČ Praha 10	Zuzana Stupáková	267 093 223	ZuzanaSt@p10.mepnet.cz	Vršovická 68, Praha 10
ÚMČ Praha 11	Jana Radoměrská	267 902 127	radomerskaj@p11.mepnet.cz	Nad Opatovem 2140, Praha 10
ÚMČ Praha 11	Jana Rejdalová	267 902 128	rejdalovaj@p11.mepnet.cz	Nad Opatovem 2140, Praha 10
ÚMČ Praha 11	Lucie Tichá	267 902 145	tichal@p11.mepnet.cz	Nad Opatovem 2140, Praha 11
ÚMČ Praha 12	Jana Jochová	241 711 624/252	jjochova@p12.mepnet.cz	Čechtická 758, Praha 12
ÚMČ Praha 12	Martina Porkertová	241 711 624/254	mporkertova@p12.mepnet.cz	Čechtická 758, Praha 12
ÚMČ Praha 12	Jan Toepfer	241 716 490	jtoepfer@p12.mepnet.cz	Čechtická 758, Praha 12
ÚMČ Praha 13	Zdeňka Wdowyczynová	235 011 457	WdowyczynovaZ@p13.mepnet.cz	Sluneční nám. 13/2580, Praha 13
ÚMČ Praha 13	Alexandra Augustová	235 011 456	Augustovy@p13.mepnet.cz	Sluneční nám. 13/2580, Praha 13
ÚMČ Praha 13	Veronika Stará	235 011 355	StaraV@p13.mepnet.cz	Sluneční nám. 13/2580, Praha 13
ÚMČ Praha 13	Magda Suchopárová	235 011 532	SuchoparovaM@p13.mepnet.cz	Sluneční nám. 13/258, Praha 13
ÚMČ Praha 14	Milena Čechová	225 295 506	cechovam@p14.mepnet.cz	Bratří Venclíků 1072, Praha 14
ÚMČ Praha 14	Dagmar Klečková	225 295 345	kleckovad@p14.mepnet.cz	Bratří Venclíků 1072, Praha 14
ÚMČ Praha 15	Hana Uhlířová	281 003 117	UhlirovaH@p15.mepnet.cz	Boloňská 478/1, Praha 15
ÚMČ Praha 16	Mgr. Stejskalová Jitka	234 12 83 10	jitka.stejskalova@praha16.eu	Václava Balého 23, Praha 16
ÚMČ Praha 17	Martina Machová	234 683 217	machovam@repy.mepnet.cz	Žalanského 291/12b, Praha 17
ÚMČ Praha 17	Ivana Valentová	234 683 279	valentovai@repy.mepnet.cz	Žalanského 291/12b, Praha 17
ÚMČ Praha 18	Jovanka Tesařová	284 028 251	socialni@letnany.cz	Bechyňská 639, Praha 18
ÚMČ Praha 19	Ingrid Bujňáková	286 850 369	Ingrid.Bujnakova@kbely.mepnet.cz	Cukrovarská 52, Praha 19
ÚMČ Praha 20	Radka Tadičová	271 071 646	radka_tadicova@pocernice.cz	Jívanská 635, Praha 20
ÚMČ Praha 21	Hana Včelaříková	281 012 922	hana.vcelarikova@ujezdnl.mepnet.cz	Staroklánovická 260, Praha 21
ÚMČ Praha 22	Ivana Benešová	271 071 881	ivana.benesova@p22.mepnet.cz	Nové náměstí 1250, Praha 22

Návaznost na Kontaktní místa bydlení

Pražský magistrát zřizuje Kontaktní místo bydlení, které je určeno všem obyvatelům hlavního města Prahy, kteří potřebují pomoci či poradit při řešení své bytové situace s cílem udržet jejich stávající bydlení či hledat nejúčinnějších řešení bytové nouze. Jde například o situace, kdy terénní pracovník některého poskytovatele dochází za klientem do nevyhovujícího bydlení (skladiště, sklepní prostory apod.) a pomáhá mu získat zpět standardní bydlení. Na tuto instituci je tedy možné se obrátit například v případě, že: 

• Osoba dostala výpověď z nájmu či má nejasnosti ohledně podmínek nájemní smlouvy a uvítala by právní konzultaci
• bydlí v nevyhovujících podmínkách a hledá standardní bydlení
• má špatné rodinné, sousedské vztahy nebo vztahy s majitelem bytu a potřebuje zprostředkovat adekvátní podporu
• je zadlužená a potřebovala by konzultaci v dluhové poradně
• má nedostatečný příjem a ráda by znala, zda může mít nárok na některou ze státních sociálních pomocí
• má zdravotní či sociální problémy a potřebuje zajistit adekvátní službu
• Z důvodu problematického bydlení hrozí odejmutí dětí (např. u matek samoživitelek)

Pracovník KMB:

• zjišťuje informace potřebné k bližší analýze bytové situace domácnosti
• poskytuje základní poradenství a pomoc v zorientování se v systému bytové a sociální podpory
• zprostředkovává kontakty na návazné služby (sociální, dluhové, právní poradenství aj.)
• poskytuje konzultace k vyplnění žádosti o pronájem bytu městské části a Magistrátu Hlavního města Prahy

Instrukce pro Městskou policii Praha

Dnem 1. 12. 2022 budou v hl. m. Praze opět zahájena tzv. „Zimní opatření“ ve službách pro osoby bez přístřeší. Tato opatření a služby v nich realizované budou vykonávány nad rámec všech celoročně provozovaných služeb, to znamená, že všechny celoročně provozované služby budou  nadále realizovat své činnosti.

Zimní opatření jsou humanitární činností, která má v zimním ročním období umožnit lidem bez domova přečkat tento kritický čas v přijatelných podmínkách, s podporou a pomocí poskytovatelů služeb i zainteresovaných organizací a institucí a zajistit tak v co největší míře ochranu zdraví i samotného života lidí bez domova v hl. m. Praze.

Linka tísňového volání 156 (dále jen LTV) není pro zmiňovaná opatření určena a nebude využívána pro „Zimní opatření ve službách pro osoby bez přístřeší“. LTV byla zřízena primárně pro oznamování situací s významem bezprostředního ohrožení života, zdraví, majetku, dále oznamování páchání jakéhokoliv protiprávního jednání. Doplňuji, pokud však občan využije LTV v oblasti Zimních opatření, bude reagováno obvyklým způsobem. Služby Zimních opatření budou opětovně koordinovány přes Centrální dispečink CSSP (Centrum sociálních služeb Praha). Toto pracoviště bude v provozu 24 hodin denně od 1. 12. 2022, a to až do ukončení uvedených opatření, s předpokladem do 31. 3. 2023.

Cílem Dispečinku CSSP je zprostředkování pomoci pro konkrétního člověka bez domova, ohledně kterého se na tento kontakt může obracet jakákoliv ze zapojených složek. Zmíněný Dispečink CSSP může zprostředkovat pomoc pouze ve službách zařazených do Zimních opatření, což jsou zatím (v přípravě dalších služeb a možností probíhají jednání) níže uvedená (viz příloha).

V rámci humanitárních opatření není samostatně řešeno krizové ubytování pro bezdomovecké rodiny s dětmi. V těchto případech bude třeba kontaktovat Policii ČR a příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Před samotným spuštěním opatření (dne 1. 12. 2022) budou informace aktuálně dodány, doplněny a předány Vám.

V rámci konzultací s vedením CSSP je při pomoci osobám bez domova pro strážníky doporučen následující postup:

• Strážník nejprve zjistí, zda osoba bez domova potřebuje anebo chce pomoc.
• V případě zjištění akutního ohrožení života a zdraví osoby bez domova strážník přivolá Zdravotnickou záchrannou službu.
• V případě, že osoba potřebuje jinou pomoc nebo kontakty na humanitární ubytování, předá jí strážník potřebnou informaci, resp. informační leták ZHO, který bude distribuován na vaše útvary. 
• V případě, že osoba bez domova bude naléhavě potřebovat jinou pomoc, obrátí se strážník cestou příslušných operačních středisek na Dispečink CSSP. K využití ZHO strážník osobu bez domova motivuje rozhovorem.
• V případě, že celková situace osoby bez domova vyžaduje asistenci, např. kvůli zdravotním obtížím, psychické nepohodě, vysílení, neuspokojivému fyzickému stavu apod., strážníci podle možností zůstanou v její přítomnosti do příjezdu pracovníků terénního programu ZHO („Intervenční tým“), přivolaných Dispečinkem CSSP.
• V případě, že strážníci nemohou z kapacitních důvodů u osoby do příjezdu pracovníka terénních programů setrvat, nahlásí Dispečinku CSSP její přesnou lokaci. Dále osobu bez domova informují o tom, že pracovník intervenčního týmu přijede (přičemž sdělí přibližný časový údaj příjezdu dle sdělení Dispečinku CSSP).

Dojde-li ke zhoršení klimatických podmínek (např. silné mrazy), bude zintenzivněna hlídková činnosti za účelem vyhledávání akutně ohrožených osob.

Metodika pro Zdravotnickou záchrannou službu

Metodika sleduje zapojení ZZS do zimních humanitárních opatření (ZHO) pro osoby bez domova, propojení činnosti ZZS s dispečinkem CSSP a také k poskytování adresné podpory osobám bez domova při kontaktu s ZZS, převozu ZZS, kontaktu se zdravotnickými zařízeními a následně při zajištění podpory humanitárními opatřeními

Základní procesy

Na základě dohody Centra sociálních služeb Praha byly v době tzv. „Zimních opatření“ a Záchranná služba HMP byly pro sezónu 2022/2023 sjednány následující doporučené postupy pro práci s osobami bez domova.

1. Dispečink ZZS přijme hlášení o osobě bez domova ve zhoršeném stavu či v ohrožení života nebo zdraví od kolemjdoucí osoby, Městské policie, Dopravního podniku HMP, nebo terénního pracovníka. Také může nastat situace, že posádka ZZS zjistí až na místě výjezdu, že jde o osobu bez domova.
2. Výjezd ZZS: V tomto kroku nejsou žádné odchylky od standardních postupů ZZS.
3. Intervence na místě:
   1. Stav nevyžaduje převoz; posádka ZZS postupuje standardně dle svých předpisů, plus navíc:

• Dotáže se, zda je osoba bez domova.
  • V případě, že odpoví „Ano“, předá osobě informační materiály (letáky) o ZHO
  • V rámci určení diagnózy uvede Z59.0 do elektronické zdravotnické dokumentace
  • Posádka se pacienta dále zeptá: „Potřebujete pomoc terénních pracovníků nebo jinou službu, například jídlo či nocleh?“ Pokud odpoví osoba „Ano“, kontaktuje posádka se souhlasem pacienta Dispečink CSSP.

1. Stav vyžaduje převoz do zdravotnického zařízení; posádka ZZS postupuje standardně. K běžným postupům navíc:
   • Dotáže se, zda je pacient osoba bez domova.
2. V případě, že odpoví „Ano“, předá osobě informační materiály (letáky) o ZHO
3. Posádka se pacienta zeptá: „Souhlasíte, abychom kontaktovali služby, které Vám pomohou komunikovat s lékařem či pomohou po propuštění z ošetření?“
   • Pokud pacient souhlasí, posádka kontaktuje dispečink CSSP a informuje ho o zjištěných potřebách této osoby, vč. místa (zdravotnického zařízení), kde je možné klienta dále kontaktovat.
   • V rámci určení diagnózy uvede Z59.0 do elektronické zdravotnické dokumentace
4. V mimořádném případě, kdy vozidlo ZZS či přepravní služby vykládá člověka bez domova jinde než ve zdravotnickém zařízení (např. na jeho žádost):
   • Dotáže se posádka pacienta, zda je osobou bez domova.
   • V případě, že odpoví „Ano“, předá osobě informační materiály (letáky) o ZHO
   • Posádka se dále explicitně zeptá: „Potřebujete pomoc terénních pracovníků nebo jinou službu, například jídlo či nocleh?“ Pokud odpoví osoba „Ano“, kontaktuje posádka se  souhlasem pacienta Dispečink CSSP.

Podmínky pro ubytování pro osoby bez domova v zimě

Humanitární zařízení, v rámci tzv. „zimní opatření“, mají zpravidla nižší „práh“ vstupu, než běžné pobytové sociální služby. Vstup ale není bezprahový! Před umístěním proto posádka vždy kontaktujte Dispečink CSSP ke zjištění dostupnosti ubytování.

Obecná pravidla pro vstup, resp. možnosti umístění do těchto zařízení jsou následující:

1. Fyzická soběstačnost; Žadatel musí být soběstačný v základních sebeobslužných úkonech (orientovaný a komunikující, schopen osobní hygieny, jídla, obléknutí se).
2. Zdravotní způsobilost; Žadatel musí být zdravotně soběstačný, tj. nevyžaduje pravidelnou stálou zdravotnickou službu. Nelze proto ubytovat osobu, která tuto péči potřebuje. Výjimku tvoří zařízení, která jsou k takovému typu péče uzpůsobená (např. specializovaná na křehké klienty). 
3. Duševní způsobilost; Humanitární zařízení spolupracují s CDZ, avšak klient, který trpí psychiatrickým onemocněním, musí být stabilizovaný a řádně zamedikovaný. V humanitárním zařízení nelze přijmout klienta s rozvinutou formou demence či onemocnění s podobnými projevy. Je vyžadováno, aby byl klient orientován místem, časem, osobou a situací.
4. Pohyblivost; S výjimkou zařízení, které jsou koncipovány pro křehké klienty a osoby se sníženou pohyblivostí, je vyžadována nejen plná fyzická soběstačnost (bod a)), ale také pohyblivost. Klient musí být schopen samostatné chůze (např. s oporou jedné hole – ne už chodítka!), otočení se na posteli, polohování se.
5. Alkohol; Není primárně překážkou (jak bývá často v zařízeních typu AD), pokud člověk pod jeho vlivem svým chováním nenarušuje soužití s ostatními klienty nebo s personálem. V zařízeních většinou není dovoleno alkohol konzumovat, ale osoba pod vlivem (bez agresivních projevů) může být přijata. Analogicky se postupuje u nealkoholových drog.

Klasifikace bezdomovectví ve výkaznictví 

 Bezdomovectví je z hlediska Mezinárodní klasifikace nemocí fenomén, který je chápán jako diagnóza. Proto považujeme za nezbytné u lidí bez domova vždy vykazovat relevantní diagnózu, související s bezdomovectvím. Dle MKN-10 je obsažena v kapitole Z59:

Z59.0 Bezdomovectví

Metodika pro zdravotně sociální pracovníky ve zdravotnických zařízeních

Tato metodika popisuje spolupráci mezi Centrem sociálních služeb Praha (CSSP) a zdravotnickými zařízeními v hl.m. Praze a obsahuje klíčové informace pro práci s lidmi bez přístřeší. Podpora pro osoby bez přístřeší je v období 12/2022 – 3/2023 rozšířena o tzv. „Zimní humanitární opatření“ (dále ZHO), které přidává některé kapacity pomoci a mění provozní pravidla některých standartních sociálních služeb (viz. kap. 2).

Dispečink CSSP v provozu 7/24 hodin, pracovníci byli informováni o neveřejném telefonním čísle.

Intervenční tým funguje v provozní době od 16.00 do 02.00 hodin a je možné jej objednat prostřednictvím Dispečinku.

Kdy kontaktovat Dispečink CSSP?

Dispečink CSSP kontaktujte zejména v případě, že:

• Pacient je bez domova a po propuštění by šel „na ulici“
• Pacient je bez domova a není kam jej umístit k „vystonání“ a/nebo doléčení
• Život „na ulici“ znemožňuje dodržování indikovaného léčebného režimu (pravidelná medikace, návštěvy HC apod.)
• Zdravotní stav neodpovídá potřebě akutní hospitalizace, ale klient není z různých důvodů schopen sebeobsluhy a dodržování léčebného režimu
• Pacienta nelze „převézt“ na „sociální lůžko“ (plná kapacita apod.)
• Dostane se k vám informace, že je na některé oddělení přijat pacient bez domova (již v době příjmu lze spolupracovat s dispečinkem!)
• Pacient má sníženou soběstačnost (např. po úrazu či z důvodu onemocnění) a nemůže být bez podpory.

Co se bude dál dít?

Dispečer se vyptá na situaci a potřeby klienta podle klíče v kapitole 2. Dispečink CSSP nabízí pomoc zejména ve dvou oblastech:

• Zjistí náhledem do systému kapacity zařízení poskytující ubytování podle potřeb pacienta a míry potřebné podpory. Tam pak může předjednat pro pacienta přijetí či převoz po „propuštění“. Nejde zpravidla o zdravotnická zařízení, ale o sociální a/nebo humanitární služby. TYTO SLUŽBY MAJÍ RŮZNÁ KAPACITNÍ I REŽIMOVÁ OMEZENÍ (viz níže v kapitole 4). 
• Vyšle do nemocnice intervenční tým (sociálního pracovníka a zdravotnického pracovníka), který s Vámi bude spolupracovat ve věci zařízení návazných služeb. Tým zjistí na místě potřeby pacienta a možné kapacity služeb a bude s Vámi spolupracovat na procesu zajištění služeb, případného převozu apod.

Cílem je pomoci dispečinku je, aby byl pacient přemístěn či převezen do pobytového zařízení podle svých potřeb a možností.

Na co se budou ptát?

Dispečer pracuje s některými základními kategoriemi SPP (status praesens psychicus) za účelem základního popisu aktuálního stavu klienta a na tyto kategorie se cíleně doptává, aby mohl podat dalším službám co nejpřesnější informaci o stavu klienta. Nemusí se ptát na všechny, klíčové k doptávání jsou kategorie, ve kterých má klient potřebu podpory (např. hybnost, psychický stav, závislosti apod.)

• Vědomí – Bdělý, v bezvědomí, … ,
• Orientace – časem, místem, osobou a situací – zachována/porušena,..
• Celkové vzezření, postoj a spolupráce – přiměřené situaci, bez nápadností, odpovídá v přiměřeném rozsahu, zevnějšek upravený/neupravený, zanedbaný, nápadné líčení apod., spolupracuje/nespolupracuje, je na první pohled nepřátelský či naopak, přátelský
• Chování – chování přiměřené situaci, psychomotorické tempo v normě či zvýšené, spontánní, agitovaný nebo naopak zpomalený, strnulý, kýve se, vykřikuje,…
• Koncentrace pozornosti a řeč– udrží pozornost, zabíhavý, neudrží linii apod., řeč bez poruch, tempo a tón přiměřené (rychlá, pomalá, zabíhavá, ,,tlak‘‘ řeči, překotná, kusá bez spontaneity , monotónní, šeptá, nemluví)
• Nálada a afekt – emotivita živá, přiléhavá, bez známek úzkosti či strachu, labilní emotivita, afekt odpovídá náladě, otupený, plochý, rezervovaný, nálada depresivní, manická, hypomanická, rezonantní, úzkostná, hněvivá, podrážděná, bezradná
• Pohyblivost – klient je pohyblivý či nepohyblivý, chodí sám či s dopomocí, není schopen chůze, je/není schopen základní sebeobsluhy (hygiena, najezení se)
• Infekčnost – klient je viditelně nositelem infekčního onemocnění, parazitů apod.

Typové situace

Některé situace, které mohou nastat a se kterými vám pomůže Dispečink CSSP, případně Intervenční tým.

Situace	Návrh řešení
Pacienta není kam propustit (žije „na ulici“, odkud jej např. odvede k hospitalizaci RZS)	Dispečer Vám zjistí možnosti služeb podle potřebné míry podpory a může je pacientovi předjednat. Může je zajistit přímo a dát Vám zpětnou vazbu anebo postupovat v součinnosti s intervenčním týmem.
S pacientem je problematická komunikace, odmítá pomoc apod.	Dispečer může vyslat do nemocnice intervenční tým. Intervenční tým dále komunikuje s dispečinkem a dopomůže s „umístěním“ pacienta dle jeho potřeb. Pracovníci disponují zkušenostmi a specializovaným školením v komunikaci s často specifickými pacienty bez domova. Intervenční tým však nemůže pomoci v případě fyzické či silné verbální agrese klienta. V případě ohrožení bezpečnosti volejte Policii ČR či MP.
Pacient byl hospitalizován např. po úraze a jeho stav je zhoršený, neodpovídá stavu před úrazem.	Dispečink buď přímo zjistí a předjedná kapacitu pobytové služby s ošetřovatelskou službou (např. AD ADOS) nebo podle míry závažnosti vyšle na místo intervenční tým ke zjištění stavu a dalšímu jednání o možnostech pro daného pacienta.
Pacient ukončí hospitalizaci (odejde), ačkoliv potřebuje další péči.	Je vhodné kontaktovat dispečink, zda jde o člověka, který je známý. Dispečink pak může na základě znalosti pacienta vyslat intervenční tým na místo předpokládaného výskytu, aby pracovníci mohli s pacientem probrat možnosti podpory. Dispečeři a terénní (intervenční) pracovníci znají velkou část lidí, kteří žijí dlouhodobě bez domova.

Metodika pro Dopravní podnik Hlavního města Prahy

Lidé bez domova se často vyskytují v prostředcích hromadné dopravy. Zejména v zimním období tam hledají teplo a sucho. Na první pohled to může být pro cestující i zaměstnance DP nepohodlné; velká část cestujících se nechce „dívat“ na bezdomovce, stěžují si na zápach či zanedbanou hygienu. Je však třeba si uvědomit, že lidi bez domova jsou často křehcí nebo nemocní a mnohdy z různých důvodů nedosáhnou na pomoc ze strany státu a obce, která je dostupná ostatním. V případě, že osoby bez domova přímo neporušují přepravní řád, mají možnost využívat prostředky DP jako ostatní. Zejména v případě nízkých teplot, je vhodné pomoci jim se zajištěním zázemí.

Tato metodika byla vytvořena na základě dohody DP Praha a CSSP. Platí zejména pro nadcházející zimní období (tzv. “zimní humanitární opatření” 12/2022 – 3/2023).

Návody mají doporučující charakter. Vychází z dobrých praxí dlouhodobé spolupráce se ZZS, MP a dalšími subjekty výkonu veřejné správy a veřejného pořádku.

K pomoci lidem bez domova zřizuje Centrum sociálních Praha „Dispečink CSSP“, který je k dispozici na tel tel. či e-mailu. Telefonní číslo je neveřejné – není určeno pro veřejnost, média a podobně. Dispečink je v provozu od 1. 12. 2022 denně 7/24 a to až do ukončení uvedených opatření, s předpokladem do 31. 3. 2023 (možnost prodloužení).

Nejčastější situace a jejich řešení

Situace	Řešení
Člověk bez domova je ve voze MHD.	Pokud nedojde k porušení přepravních podmínek, veřejného pořádku nebo ohrožené zdraví, situaci doporučujeme řešit až na konečné stanici spoje. Pokud osoba spí, hlasitě ji oslovíme.Pokud je vzhůru,  předáme jí leták s informacemi o ZHO. Se souhlasem osoby ideálně kontaktujeme Dispečink CSSP – ten pak vyšle terénní program, intervenční tým anebo nasměruje osobu k další pomoci.
Člověk bez domova je v evidentně zhoršeném zdravotním stavu, krvácí, špatně dýchá atd.…	Volejte neprodleně ZZS na lince 155.
Pokud je osoba agresivní…	Volejte neprodleně MP na lince 156 nebo PČR na lince 158.
Pokud jde o člověka, který jezdí častěji a očividně nemá kde spát v teple…	Na konečné jej oslovíme a pokusíme se získat souhlas se zprostředkováním pomoci. Poté kontaktujeme Dispečink CSSP pro zprostředkování pomoci.
Člověk bez domova je výrazně pod vlivem alkoholu…	Není-li akutně ohrožen život (indikace k zavolání ZZS na lince 155), pak volejte Dispečink CSSP, který může rezervovat místo na PZS a zajistit převoz. Pokud je zároveň osoba agresivní, volejte MP na lince 156. Policie má také zvláštní vůz, kterým zajistí převoz na PZS.

Práce s osobami bez domova v ubytovacím zařízení 

Existuje celá řada druhů pobytových služeb, které se liší jak typem (noclehárna, azylový dům, zařízení 7/24, „teplá židle“,…) tak určením (zařízení pro muže, pro ženy, pro matky s dětmi, pro rodiny, pro postižené či seniory,…). V této části metodiky najdete doporučené postupy a specifické situace, které při práci s osobami bez přístřeší mohou nastat. Každá část obsahuje doporučené postupy a případně dobré praxe.

V souladu se zákonem 108/2006 Sb. vždy platí, že poskytovatelé řádných (tj. registrovaných) sociálních služeb (např. AD) se řídí primárně svými vlastními standardy kvality sociálních služeb (!). Provozovatelé „humanitárních“ zařízení (hostely, ubytovny,…) naopak nejsou poskytovateli sociálních služeb, a proto doporučujeme následující postupy, vycházející z dobrých praxí při mimořádných opatřeních v Praze (např. tzv. „zimních opatřeních“). Primárně jsou tedy následující doporučení pro provozovatele humanitárních zařízení, samozřejmě je mohou využít pro tvorbu vlastních metodik také poskytovatele sociálních služeb. Následující doporučení jsou společné pro humanitární ubytovny a humanitární hotely. Doplňme, že obecně vstup do hotelů je prozatím pro nové klienty omezen na odůvodněné případy; humanitární hotely nejsou volně otevřeny k přijímání nových klientů. 

Humanitární zařízení, v rámci tzv. „zimní opatření“, mají zpravidla nižší „práh“ vstupu, než běžné pobytové sociální služby. Vstup ale není bezprahový! Proto posádka nejprve vždy kontaktujte dispečink pro lidi bez domova ke zjištění dostupnosti.

V oblasti prevece onemocnění COVID-19 doporučujeme řídit se aktuálními předpisy a opatřeními, vydanými MZČR a Vládnou ČR, případně úpravy krajských hygienických stanic (pokud budou vydána). Provoz ubytovacích (humanitárních opatření) a pobytových zařízení je stanoven platnými předpisy Ministerstva zdravotnictví a domluvou mezi CSSP a KHS. Dojde-li ke zhoršení situace:

• Zařízení (tj. zejména ubytovací humanitární zařízení 24/7 a pobytové sociální služby) jsou organicky rozdělena na menší celky – např. určený počet pokojů na společnou kuchyni (je-li jich víc), koupelnou a soc. zařízení (není-li na pokoji). Stejným způsobem jsou oddělena patra, aby se klienti z jednotlivých částí budovy nemísili. Cílem tohoto opatření je minimalizovat kontakt klientů uvnitř budovy a snížit tak riziko přenosu SARS-CoV-2.
• Pro osoby s příznaky je v noclehárnách vyhrazena jedna místnost. Místnost má také oddělené sociální zařízení (nejlépe vlastní). Pokud není sociální zařízení oddělitelné (např. je v jedné místnosti), zajistí se alespoň vyhrazení jedné toalety/sprchy.
• Dezinfekce sociálního zařízení provádí personál v průběhu ubytování během večera a noci opakovaně, podle možností. Po otevření do nočního klidu ve zkrácených intervalech.
• Pokud se u osoby v průběhu ubytování vyskytnou příznaky onemocnění COVID-19, bude mu nejpozději v ranních hodinách nabídnuta možnost samotestu (se žádankou, tj. hrazeno ze ZP) za podpory organizace R-Mosty. Pokud bude testován pozitivně, informuje personál a bude mu nabídnuta možnost převozu a ubytování v COVID zařízení (zejm. Neklanova).
• U osoby, která je pozitivně testována na COVID, pracovníci následně identifikují osoby, které byly s dotyčným v kontaktu (na pokoji, používaly společné soc. zařízení apod.) a nabídnou jim ATG test.

Obecná pravidla pro vstup, resp. možnosti umístění do těchto zařízení jsou následující:

1. Fyzická soběstačnost; Žadatel musí být soběstačný v základních sebeobslužných úkonech (orientovaný a komunikující, schopen osobní hygieny, jídla, obléknutí se).
2. Zdravotní způsobilost; Žadatel musí být zdravotně soběstačný, tj. nevyžadovat pravidelnou stálou zdravotnickou službou (jakož i materiálem), ošetřovatelské intervence jsou realizovány často nárazově a s měnící se frekvencí. Nelze proto ubytovat osobu, která tuto péči potřebuje. Výjimku tvoří zařízení, která jsou k takovému typu péče uzpůsobená (např. specializovaná na křehké klienty). 
3. Duševní způsobilost; Humanitární zařízení spolupracují s CDZ, avšak klient, který trpí psychiatrickým onemocněním, musí být stabilizovaný a řádně zamedikovaný[1]. Nelze přijmout klienta s rozvinutou formou demence či obdobného onemocnění s podobnými projevy. Je vyžadováno, aby byl klient orientován místem, časem, osobou a situací.
4. Pohyblivost; S výjimkou zařízení, které jsou koncipovány pro křehké klienty a osoby se sníženou pohyblivostí, je vyžadována nejen plná fyzická soběstačnost (bod a)), ale také pohyblivost. Klient musí být schopen samostatné chůze (byť např. s oporou jedné hole – ne už chodítka!), otočení se na posteli, polohování se.
5. Alkohol; Není primárně překážkou (jak bývá často v zařízeních typu AD), pokud člověk pod jeho vlivem svým chováním nenarušuje soužití s ostatními klienty nebo s personálem. Závislí klienti jej navíc potřebují k „běžnému fungování“, bez něj může hrozit delirium apod. V zařízeních není dovoleno alkohol konzumovat (nejde o wet-house, péče by nebyla bezpečná), ale osoba pod vlivem (bez agresivních projevů) může být přijata. Analogicky se postupuje u nealkoholových drog.

---

Požadavek na zamedikovanost je třeba chápat v kontextu dostupnosti psychiatrických služeb. V řadě případů bude nutné řešit spíše chybějící medikace např. ve spolupráci s RIAPS, CDZ či jinou službou.

Vstup do zařízení osoby pod vlivem alkoholu 

Pravidla a přístup doporučujeme držet se principu harm-reduction, což v této problematice znamená, že samotné požití alkoholu není bariéra pro přijetí, pokud osoba:

• Může sama chodit 
• Je schopna věcně komunikovat a rozumět sděleným informacím (např. domovnímu řádu)
• Nevykazuje známky agrese, a to jak fyzické tak slovní. 

Je třeba dodat, že řada klientů, závislých na požívání návykových látek (alkoholových či nealkoholových) často pro běžné „fungování“ určité množství návykové látky potřebuje. Proto je absolutní vyloučení osob pod vlivem, které nijak nenarušují soužití, zbytečné zvyšování prahu pro přijetí. 

V jednotlivých zařízeních pak není dovoleno konzumovat alkohol či návykové látky (pokud nejde o zařízení, které jsou vybaveny tzv. aplikační místností k aplikaci návykové látky), ale konzumenti nejsou primárně z možnosti pobytu vyloučeni (za výše uvedených předpokladů).

Z dobrých praxí…

Silně opilé osobě může být zajištěn (ze strany pobytového zařízení) převoz Městskou policií na protialkoholní záchytnou stanici nebo bude nutné přivolat ZZS s žádostí o převoz do zdravotnického zařízení (intoxikace alkohol, ohrožení života z důvodu nízkých teplot).

Vstup osob se zanedbanou hygienou (zejm. parazity)

Žadatel o službu může být přenašečem parazitů. Nejčastějším druhem parazita je veš a štěnice. Vši jsou bezkřídlý ​​hmyz, 2-3mm dlouhý, který žije sáním lidské krve. Samice vši kladou vajíčka zvaná hnidy. Během svého krátkého 30-denního života může položit asi 100. Hnidy jsou asi 1 mm dlouhé ovály viditelné pouhým okem, jsou bílé nebo průsvitné. Nevylíhlé hnidy jsou nahnědlé a špatně viditelné. Vši se drží nejčastěji kolem vlasového kořene, asi 0.5cm od pokožky hlavy nebo blíže. Hnízda se také nacházejí podél švu oblečení. Hnidy vši se nacházejí často také kolem genitálií a na všech místech s tělesným ochlupením.

• Při příjmu se pracovník klienta diskrétně a citlivě zeptá, zda ví o tom, že by měl parazitární onemocnění, či trpí jeho příznaky. Pokud klient neuvede tyto problémy a není zjevně nositelem parazitů, postupuje se běžným způsobem. Pokud parazity má, pracovník mu ukáže prostory a prostředky pro hygienu a po provedení osobní hygieny mu vydá čisté oblečení (infestované oblečení doporučujeme zlikvidovat). V tomto ohledu je vhodná dopomoc při hygienických úkonech pracovníkem – nejvhodnějším prostředkem je kompletní ostříhání vlasů a oholení ochlupení.
• Zaměstnanci by měli klientovi vysvětlit celý postup. To zahrnuje ošetření pokožky a praní či likvidace oblečení. Čištění se musí týkat také dalších osobních věci (kartáče, hřebeny …)
• Klientovi by mělo být jasně sděleno očekávání, že je třeba, aby spolupracoval
• Vši lze nejlépe odstranit kombinací ručního česání a chemického ošetření vší (speciální šampony, volně prodejné insekticidní prostředky).

Postup odvšivení krok za krokem:

1. Klient si umyje vlasy vodou (sám či s dopomocí). Na mokré vlasy naneste kondicionér (jakýkoliv typ, vši se díky němu obalí a zadusí). 
2. Poté si klient (s dopomocí pracovníka, sám si na hlavu neuvidí) vlasy rozčeše od kořínků ke konečkům hustým „všiváčkem“. Vyčesané vši doporučujeme sbírat do papírového ubrousku, poté vše dát do igelitového pytle (který lze zavázat, nejen zatáhnout zdrhovadla!) k likvidaci. 
3. Kondicionér před vyčesáváním neoplachujte. Hlavu umyjte až po odvšivení speciálním šampónem/přípravkem proti vším podle návodu k použití (někdy je vyžadováno více umytí). 
4. Poté hlavu důkladně vysušte fénem. 

S prádlem/lůžkovinami či oblečením tohoto klienta by se mělo manipulovat pouze v rukavicích a nesmí přijít do styku s vlasy nebo oblečením zaměstnanců. U klienta, který využívá službu jednorázově, je ideální způsob neprodyšné uzavření kontaminovaného oblečení do igelitových pytlů a likvidace, klientovi je pak vydáno nové oblečení.

Pokud by přítomnost klienta měla trvalejší charakter (klient se denně vrací či dlouhodobě využívá službu), jako například na hotelech, doporučujeme oblečení neprodleně vyprat na 60°C a poté maximálně intenzivně vysušit (je-li k dispozici pračka se sušičkou).

Osobní věci a jejich skladování, přenos a vstup s nimi do zařízení

Doporučujeme nestanovovat limit na počet zavazadel (tašek), maximální množství má jediný limit, pravidlo „co unese“. Z důvodu prevence, že si klient nebude schopen či ochoten ráno věci odnést platí, že čím méně zavazadel, tím lépe (hygienické i prostorové hledisko). Nelze na základě počtu zavazadel neumožnit využití služby. Postup z dobré praxe (viz níže) lze využít také přímo před vstupem např. do noclehárny a rozumně se s klientem domluvit na redukci nepotřebných věcí.

Druhým důležitým parametrem je hygiena věcí – pokud jsou věci viditelně špinavé a/nebo hrozí riziko zavlečení parazitů (např. šatní vši), nejsou tyto osobní věci vpuštěny do pokoje; ale pokud je klient chce nadále mít, jsou umístěny do uzavíratelného igelitového pytle. Pokud má pobyt klienta dlouhodobější charakter, jsou nejprve umístěny na 24h do mrazícího boxu, kterým je zařízení pro tento účel vybaveno, nebo je provedena jejich dezinsekce jiným způsobem (např. chemicky, germicidní lampou, atd). U omyvatelných věcí, které nejsou oblečením, doporučujeme ošetření velmi horkou vodou a mýdlem.

Z dobrých praxí…

V rámci terénu osoby nabádáme k likvidaci nepotřebných věcí (často odpadků, které v taškách mají) ještě před převozem do ubytovacího zařízení. Zároveň osobu upozorníme, že je možné, že budou vyzváni k likvidaci znečištěných věcí, příp. k předložení věcí pro kontrolu z důvodu kontroly, že tyto věci nejsou zasaženy parazity (šatní vši, štěnice,…). V rámci terénu se snažíme dotyčné osobě znečištěné věci či věci zasažené parazity z důvodu nutnosti likvidace nahradit novými, např. čistým ošacením.

V případě, že klient službu opustí a věci zanechá na místě, věci vyklidí zaměstnanec zařízení. Věci jsou pak klientovi uschovány po dobu 7 dnů, a pokud si je ani do té doby nevyzvedne, tak jsou věci zlikvidovány (v případě, že zanechá osobní doklady – ty jsou předány na PČR, případně úřadu, který je vydal). Výjimku tvoří odpadky, znečištěné, hygienicky závadné či páchnoucí oblečení, rozkládající se potraviny apod. – takové věci se likvidují bez uskladnění.

Osobní doklady (zejm. občanský průkaz)

Občanský průkaz je zásadní dokument, nicméně absence osobních dokladů nemá být překážkou pro poskytnutí služby. Tato skutečnost se týká jak služeb sociálních (kde vyplývá z textace zákona 108/2006 Sb. v platném znění), tak služeb humanitárních (resp. humanitárních opatření, například tzv. „zimních“).

Považujeme za vhodné považovat za dostačující k identifikaci jakýkoliv dokument (lékařská zpráva, protokol od policie, záznam od revizora, průkaz pojišťovny apod.). V případě, že klient nemá vůbec nic, službu mu poskytujeme v dobré víře – věříme tomu, co nám sdělí. 

Zároveň doporučujeme s klientem bez dokladů neprodleně dohodnut další proces pro vyřízení dokladu totožnosti v co nejbližší době – sociální pracovník poskytne součinnost (vyřízení RL – nejčastěji přes soc. kurátora, pokud ho klient u některého nemá v úschově; zajištění prostředků na úhradu správního poplatku – u občanů ČR v rámci pracovní rehabilitace; u cizinců v rámci jiných zdrojů (NF AVAST, dary).

Z dobrých praxí…

Velkou část našich klientů máme v zařízeních již registrovaných a osobně je známe, není tedy nutné se znova prokazovat.

Pes a jiná domácí zvířata

Různá zařízení mají různé možnosti vstupu se zvířetem. Důvody jsou především hygienické a sociální. Pes musí mít jasně vymezený prostor v uzamykatelném kotci, aby nedocházelo ke kontaktu/obtěžování ostatních nocležníků. Je však NEZBYTNÉ mít:

• Očkovací průkaz psa
• Ochranný košík
• Vodítko

 Na jednoho osoby je možné ubytovat maximálně 2 psy, k jednomu psovi mohou být maximálně 2 lidé (zpravidla pár). 

Pro jiná domácí zvířata se doporučují obdobné podmínky, byť osoba bez domova, pokud má domácí zvíře, zpravidla se jedná pouze o psa (málokdy mají kočku nebo rybičky…). 

Ne všechna ubytovací zařízení jsou vybavena uzavíratelným kotcem, proto na nich není možné osoby se zvířetem ubytovat, případně jejich ubytování vyžadovat. Terénní pracovník potom s osobou bez domova hledá vhodné místo k ubytování, které je na domácí zvířata vybavené (například noclehárna HERMES či noclehárna Michle).

Zvíře nesmí být agresivní a svým chováním ohrožovat spolužití ostatních nocležníků.

Z dobrých praxí…

Pokoje (eventuálně kajuty) s kotci doporučujeme obsazovat mezi prvními (pokud je v zařízení na ubytování fronta). V případě, že se naplní kapacita, již není možné ubytovat osoby se psem, i když jsou volné kotce; místa uvnitř se nedrží neobsazené pro případ, že by se klient se psem objevil až v pozdějších hodinách. Totéž pravidlo platí osoby o berlích, na vozíčku a další s velmi sníženou mobilitou, „mají přednost“.

Změněný psychický stav

Část lidí bez domova trpí různými formami psychických poruch. Je třeba mít na paměti, že zaměstnanci nocleháren č humanitárních opatření zpravidla nejsou vyškoleni k odbornému jednání např. s psychotickými osobami. 

Osoba musí být schopna ubytování v kolektivním typu ubytování, které sociální/humanitární služby nabízí, jakož i dodržování základních pravidel ubytovacího zařízení. V případě, že se do služby dostaví osoba, která je v afektivním stavu, neschopná, ať již z důvodu intoxikace nealkoholovou drogou či psychózou, uvedené splnit, není ji pomoc poskytnuta – osoba odchází nebo je přivolána Městské policie či zdravotnická záchranná služba. 

Ubytovávání osob v městských ubytovnách

Městské ubytovny (MUb) byly zřízeny na základě usnesení RHMP z 1.7.2022, včetně koordinační role CSSP a garantujících poskytovatelů – Armáda spásy, Jako doma a Naděje, a provozovatele MUb U Kloubových domů TCP. Tyto subjekty spolu se zástupci odborů SOV a OBF MHMP se dále podílejí na Pracovní skupině, která má na starost mimo jiné posouzení žádostí o ubytování na MUb. V rámci spuštění MUb byla místa obsazena nejprve osobami ubytovanými na humanitárních hotelech, které svou činnost ukončily 30.6.2022. Zbývající volné kapacity MUb a všechny další volné kapacity jsou nadále obsazovány zájemci, kteří podají žádost o ubytování na Městské ubytovně, kterou je možné podávat od pondělí 17.10.2022 a to na Kontaktních místech pro bydlení a v sociálně právní poradně Kontakt v Ječné ulici. Žádost je do 40 dnů zpracována a zájemce je zařazen do pořadníku (viz níže). Následně je zájemci nabídnuto místo na MUb dle dostupné kapacity.

Ubytování v MUb je poskytováno na základě smlouvy o ubytování na 1 rok. Po této době je možné prodloužení pobytu, čemuž předchází individuální posouzení situace ubytovaného a jeho dosavadní průběh pobytu na ubytovně.

V případě potřeby se lze obrátit na Oddělení koordinace městských ubytoven, a to na e-mail mub@csspraha.cz.

Kritéria pro přijetí na MUb

Cílovu skupinou (MUb) jsou osoby bez domova žijící na ulici nebo osoby, které jsou ohroženy ztrátou bydlení. Tyto osoby jsou pobytem na ulici nebo ztrátou bydlení ohrožené a zranitelné především z důvodu svého věku či zdravotního stavu. Podpora těmto osobám spočívá zejména ve stabilizaci sociálně nepříznivé situace a zajištění následného standardního bydlení. Obecně platí, že MUb je určena pro dospělé zranitelné osoby v sociálně nepříznivé situaci, které jsou v bytové nouzi a jsou ohroženy s riziky spojenými s životem bez přístřeší. V současné  době zároveň není možné ubytovat rodiče s dětmi. V bodech lze kritéria shrnout takto:

• věk – preferovanou cílovou skupinou jsou osoby ve vyšším věku,
• bytová situace / nouze a její akutnost – zohledňuje se kvalita stávajícího bydlení, přičemž preferovanou skupinou osob jsou lidé bez přístřeší a pobývající na noclehárnách. Dále se zohledňuje délka trvání bytové nouze, za kterou se považuje stav na škále od nejistého bydlení až po absenci bydlení. Také se přihlíží na délku skutečného pobytu v Praze,
• příjem – přijímány jsou osoby, jejichž příjem nepřesáhne čtyřnásobek životního minima (18480 Kč) za měsíc, přičemž jsou bodově zvýhodněny osoby s nějnižšími příjmy,
• zdravotní obtíže či omezení – preferovanou cílovou skupinou jsou osoby, kterým díky bytové nouzi hrozí újma na zdraví vzhledem k jejich stávajícím zdravotním obtížím či omezení,
• kompetence využívat MUb – na MUb není možné přijmout osoby, které jsou závislé na pomoci a péči druhé osoby v oblasti mobility, bydlení a péče o sebe.

Provoz humanitárních ubytoven se od humanitárních hotelů liší jednoduššími pravidly, protože u humanitárních ubytoven se nutně nepočítá se stabilizací osob ale především s bezprostřední ochranou zdraví a života ubytovaných. 

Zpracování žádosti o ubytování na Městské ubytovně

Žádost je po doručení na Oddělení koordinace MUb CSSP převedena do elektronické podoby přes nástroj Google Forms, který data generuje do tabulky evidence žádosti. Jednotlivé položky žádosti jsou rozděleny do několika skupin podle povahy informací, které obsahují. Seznam položek je uveden v tabulce níže (Tabulka položek Žádosti).

Samobodovací položky jsou bodovány automaticky podle odpovědí žadatele. Jednotlivé tabulky ukazují počty bodů, které lze podle odpovědí získat.

• minimální počet bodů je 4,
• maximální počet bodů je 19

Souhrnný list

Po zpracování žádosti do evidenční tabulky a předbodování je vytvořen Souhrnný list. Ten je za každou žádost zaslán jednotlivým členům pracovní skupiny jako podklad pro jednání pracovní skupiny a následné hlasování o žádosti. V tabulce Přehled položek žádosti jsou označeny položky, které budou obsaženy v Souhrnném listu světle modře. Souhrnný list slouží pro zpřehlednění žádosti a předání všech relevantních informací členům skupiny.

Posuzování žádosti Pracovní skupinou

Každý člen pracovní skupiny má možnost v předstihu seznámit se s žádostí zájemce prostřednictvím Souhrnného listu, který bude zasílám před jednáním pracovní supiny. Zároveň si každý člen připraví své stanovisko k posouzení zdravotního stavu podle informací uvedených v žádosti a jejích přílohách a přiřadí počet bodů (0, 1, 3 nebo 5). Během pracovní skupiny se bodové hodnocení zveřejní, sečte, zprůměruje, zaokrouhlí a výsledný počet bodů je následně přidělen.

Po přidělení počtu bodů za posouzení zdravotního stavu se sečte celkový počet bodů.

Dále je možné vést diskuzi nad žádostí nebo jejími částmi.

Hlasování o doporučení žádosti a bodování

Po stanovení celkového počtu bodů přechází pracovní skupina k hlasování o doporučení či nedoporučení žádosti ke schválení ředitele CSSP. Žádost je možné také vrátit k doplnění, pokud se pracovní skupina nadpolovičním počtem hlasů shodne, že nemá dostatek informací k rozhodnutí.

Žádost je doporučena nadpolovičním počtem hlasů, zároveň se řídí Jednacím řádem. Pokud je žádost doporučena, každý člen, který hlasoval pro doporučení, má možnost na základě svého rozhodnutí přidělit dodatečně 0 nebo 2 body podle závažnosti situace zájemce, která z žádosti vyplývá. Pokud se pracovní skupina sejde v neúplném počtu sedmi členů, nepřítomní členové jsou následně vyzváni, aby doplnili svá bodová hodnocení, o doporučení či nedoporučení žádosti však již nehlasují.

Následně jsou sečteny všechny body, které se stávají konečnými, a určují pořadí žádosti v pořadníku.

• celkový minimální počet bodů je 4
• celkový maximální počet bodů je 38
  • 19 bodů za samobodovací položky
  • 5 bodů za posouzení zdravotního stavu PS
  • 14 bodů za dodatečné přidělení členy PS

Schválení žádosti

Žádost schvaluje ředitel CSSP podle doporučení pracovní skupiny, má však možnost žádost neschválit, vrátit k přehodnocení, případně vrátit k přehodnocení i žádost, která nebyla pracovní skupinou doporučena ke schválení. Pokud se tak stane, je zájemce oddělením koordinace MUb vyzván k doložení dalších podkladů žádosti a opět se žádost projednává v pracovní skupině.

O výsledku schválení žádosti a zařazení do pořadníku jsou zájemci informováni. (přesný postup informování zájemců o výsledku bude stanoven v Průvodní informaci, která bude součástí Žádosti)

Zájemci s nejvíce bodovanou schválenou žádostí je nabídnuto místo v MUb, podle dostupné kapacity.

Ubytovávání klientů s onemocněním COVID-19

Opatření, související s pandemií COVID-19 jsou specifická a je třeba pamatovat, že vývoj epidemiologické situace se může lišit. Primárně proto doporučujeme řídit se aktuálními předpisy a opatřeními, vydanými MZČR a Vládnou ČR, případně úpravy krajských hygienických stanic. Sekundárně a na základě dobrých praxí přinášíme souhrn metodických doporučená.

Obecné pokyny pro výběr a chod zařízení

Doporučení pro výběr vhodného objektu

Bude-li na základě potřeb identifikována potřeba otevření zařízení pro osoby COVID+, doporučujeme následující pravidla pro výběr, vyhcázející z dobrých praxí probhělé sezóny ZHO 2021/2022:

• Minimální bariérovost
• 1 – 2 lůžkové pokoje 
• Vlastní sociální zařízení (či max. sdílené pro 2 pokoje) 
• Oddělený venkovní prostor pro vycházku, kouření (předzahrádka, dvorek, lodžie apod.)
• Možnost oddělení prostoru pro karanténu osob s příznaky COVID-19 (které dosud nebyly pozitivně testovány) či osob, které s pozitivně testovanými přišly do kontaktu
• Prostor pro bezpečné podání stravy; ideálně buď na pokoje nebo ve venkovním prostoru (dodržování karanténních opatření)
• Zařízení pro umístění psů – např. kotec (fakultativně)

Doporučený proces zajištění objektu a služeb

Po vytipování objektu, který bude splňovat kritéria uvedená výše, proběhne osobní prohlídka a předběžné jednání se správcem či majitelem. Po tomto jednání vytipuje SOV vhodného poskytovatele služeb. V případě, že jsou kapacity registrovaných poskytovatelů sociálních služeb vyčerpané, zorganizuje odbor SOV poptávkové řízení na provozování zařízení. SE9 s KC zorganizují prohlídku objektu za přítomnosti vybraného poskytovatele služeb, SOV (a vlastníka či správce objektu). Poskytovatel služeb / provozovatel zařízení poté vypracuje a předloží projekt, jehož součástí bude:

• Popis provozu, včetně typu a obsazenosti pokojů a celkového počtu lůžek
• Typy cílových skupin, které lze v daném objektu ubytovat

Následně po odsouhlasení projektu proběhne administrativní proces podpisu smluv a potřebné náležitosti.

Z dobrých praxí…

KC zaeviduje příslušné dokumenty, zkontroluje naplnění všech potřeb a požadavků a vyzve poskytovatele služeb k převzetí objektu. Poskytovatel služeb po převzetí zdokumentuje stav objektu a inventář a informace o případných nedostatcích nahlásí KC.

Doporučené personální zajištění

Personální zajištění, resp. minimální personální standard, tvoří 2 pracovníci na den (z toho 1 sociální pracovník) a min. 1 pracovník na noc u zařízení do 50 lůžek. – Poskytovatel služeb uvede, zda je personální zajištění schopen zabezpečit z vlastních finančních zdrojů, případně specifikuje rozsah požadovaného krytí nákladů ze strany MHMP (počty a typy úvazků). 

Pokud poskytovatel nemá prostředky na krytí nezbytných personálních výdajů, předá požadavek na financování personálního zajištění na SOV MHMP, který bude zajišťovat příspěvek na pracovní sílu poskytovatele, případně nezbytné materiální zabezpečení prostřednictvím CSSP (ochranné prostředky). 

Doporučení finančního limitu při zajištění stravy

Součástí je také nezbytné navržení způsobu zajištění stravy (limit 200,- Kč na osobu a den) – pokud toto poskytovatel služeb schopen zajistit samostatně či subdodavatelsky, informuje o tom v projektu SOV. Poté, co obdrží potvrzení SOV o zajištění financování služeb a stravy, KC předloží majetkovému odboru MHMP objednávku. Odbor majetku vystaví smlouvu, zajistí její podpis a informuje o tom KC.

Doporučená kritéria pro poskytovatele služeb

V rámci celkového projektu (provozu a personálního standardu) doporučujeme, aby poskytovatel byl schopen splnit následující kritéria:

• personální zajištění provozu (dle výše uvedeného minimálního personálního standardu)
• prostorové a personální zajištění karanténních opatření v případě nutnosti
• zajištění bezpečnosti (např. postupy v případě porušování řádu, agresivity, jednání pod vlivem alkoholu či omamných látek)
• individuální sociální práce – zejména agendy dávek pomoci v hmotné nouzi, viz níže.
• distribuce stravy (jak uvedeno výše) ze zachování bezpečnosti a hygienických norem, přímo či subdodavatelsky
• Režim provozování objektu je v souladu s NOZ

Zajištění dávek pomoci v hmotné nouzi

Agenda dávek pomoci v hmotné nouzi bude řešena s klienty individuálně. Sociální pracovník poskytovatele zajistí dokumenty pro potřeby dávek (formuláře a plné moci). Na webových stránkách Úřadu práce ČR stáhne, vytiskne a předvyplní dle údajů osoby tyto tiskopisy:

• Formulář žádosti o doplatek na bydlení (uvést účet na placení); v odůvodněném případě (vyřazení z evidence ÚP apod.) o mimořádnou okamžitou pomoc
• Prohlášení o sociálních a majetkových poměrech
• Prohlášení o příjmu
• Plná moc pro sociálního pracovníka k zastupování

Sociální pracovník poskytovatele si dále vyžádá ubytovací / podnájemní / podpronájemní smlouvu pro jednotlivé klienty. Vypracované podnájemní smlouvy odbor majetku HMP předá sociálním pracovníkům poskytovatele. Sociální pracovník poskytovatele (zplnomocněný k vyřízení agendy klientovi) pak celou dokumentaci předá pověřeným pracovníkům ÚPČR, kteří administrují výplatu dávek. Doplatky na bydlení budou hrazeny přímo na účet HMP.

Provozně materiální zajištění

Poskytovatel zajišťuje dostatečné množství ochranných pomůcek pro práci s lidmi, infikovanými coronavirem. Pro chod karantény musí být uvedené pomůcky v dostatečném množství, jinak jsou riziku vystaveni jak pracovníci, tak ostatní klienti. Je třeba zajistit: 

• Jednorázové rukavice
• Obličejové štíty
• Respirátory FFP3
• Roušky pro všechny ostatní pracovníky, který v zařízení pracují
• Dezinfekce

Je třeba udržovat v maximální možné čistotě (včetně pravidelné dezinfekce) všechny povrchy, kterých se klienti a/nebo personál dotýkají (zejména židle, stoly, parapety, koupelnové držáky a madla, toalety a další místa). Dezinfekce musí probíhat také všude, kde dochází ke kontaktu s tělními tekutinami (např. pisoáry, ale také ošetřovny a další místa).

Dezinfekce musí probíhat prostředkem, který je k tomuto účelu certifikovaný a je schopen zlikvidovat případné zárodky koronaviru na plochách. 

Doporučení pro chování pracovníků, kteří pracují v izolaci

• Po návštěvě nakaženého osoby se pracovník vrací do kontaminační místnosti – nikdy ne do čisté zóny, nebo do pokoje personálu.
• V této místnosti se pohybuje pouze v ochranném obleku.
• Při svlékání obleku dodržuje stanovený postup svlékání.
• Gumáky a štít se dezinfikuji, před svléknutím obleku.
• Použitý ochranný oblek a další věci, rukavice, vlasovou ochranu atd. vyhodí zaměstnanec do označeného koše. 
• Zůstává mu respirátor, který si vymění až za dveřmi za čistý a špinavý vyhodí do připraveného igelitového pytlíku.
• Cokoliv odnáší zaměstnanec z kontaminační místnosti, se dezinfikuje (kartu, telefon, teploměr apod.)
• Následně se znova dezinfikují ruce.
• Poslední, který opouští kontaminační místnost, před střídáním směn, vše v místnosti dezinfikuje, kliky, vypínače, telefon, kartu – pohybuje se pouze v ochranném obleku s respirátorem FFP3.
• Až následně se může zaměstnanec převléct do „čistých věcí“.

Doporučené body domovního řádu pro zařízení s COVID izolací či karanténou

Každý klient je povinen dodržovat následující opatření:

• mít zakrytá ústa a nos rouškou či respirátorem při příjmu, pohybu po hotelu a při kontaktu s ostatními klienty a pracovníky vyjma pokoje, kde je ubytován,
• zákaz užívání alkoholických nápojů či omamných a psychotropních látek,
• zákaz kouření v celém hotelu včetně pokoje, kde je ubytován,
• zákaz používání vlastních elektrospotřebičů, vyjma elektrických holících strojků, možnosti nabíjení mobilních telefonů, notebooků a obdobných zařízení jako jsou přenosné osobní počítače a tablety,
• zákaz vstupu z pokoje na chodby hotelu či jiných pokojů, pokud není pracovníky na hotelu stanoveno jinak,
• klient je povinen dodržovat osobní hygienu a stanovená opatření pro izolaci či karanténu,
• dodržovat dobré mezilidské vztahy a vzájemný respekt k ostatním klientům a zaměstnancům,
• udržovat pořádek na pokoji, ve kterém je ubytován,
• strpět úkony související s opatřením ochrany proti virové nákaze Covid 19,
• dodržování nočního klidu od 22.00 do 06.00 hodin

Rozdělení karanténního/izolačního prostoru a doporučená výbava

Prostory jsou rozděleny do 3 zón podle rizika nákazy: 1. zóna, 2. zóna a 3. zóna. Běžný provoz těchto zón musí být zcela oddělený. 

1. Zóna

Zde jsou umístěni uživatelé v preventivní karanténě (např. nově přijatí do zařízení, uživatelé vykazující lehké respirační onemocnění). U osob nevykazujících klinické příznaky onemocnění COVID-19 se karanténa ukončuje po uplynutí minimálně 10 dnů, a to i bez provedení RT-PCR testu.

2. Zóna 

Zde jsou umístěni uživatelé s podezřením na onemocnění COVID-19 (se symptomy případně i ti, kteří byli v rizikovém kontaktu s nemocným COVID-19). U osob nevykazujících klinické příznaky nemocnění COVID-19 se izolace ukončuje po uplynutí minimálně 10 dnů, a to i bez provedení RT-PCR testu. 

3. Zóna 

Zde jsou umístěni uživatelé s pozitivním testem na onemocnění COVID-19. Pozitivně testovaný uživatel s mírnými příznaky je umístěn na samostatném pokoji, kde však může být více lůžek s uživateli s tímto onemocněním za předpokladu, že vzdálenost mezi lůžky je nejméně 1m. U osob vykazujících klinické příznaky onemocnění COVID-19 trvá pobyt ve 3. zóně po dobu výskytu klinických příznaků onemocnění a ukončuje se po uplynutí alespoň dalších 3 dnů, kdy daná osoba klinické příznaky onemocnění COVID-19 již nevykazuje nebo pokud lze přetrvávající klinické příznaky vysvětlit jinak; celková doba pobytu nesmí být kratší než 10 dnů a je možné ji ukončit i bez provedení RT-PCR testu.

Kritéria pro výběr pokojů

Pokoj, skupina pokojů (pokoje na konci chodeb, patra, stavebně oddělené části)

Samostatné vstupy či možnost technicky oddělit a/nebo rozdělit pokoj (přepážka, posuvné dveře, možno uzavření jen části pokojeného komplexu/apartmánu,

Zajištění minimalizace pohybu uživatelů v prostorách (např. sociální zařízení na každém pokoji, samostatný prostor pro přípravu jídla vč. vybavení

Možnost nastavení vyšší bariéry vstupu (např. změna režimu na přísnější)

Co nejjednodušší přístup složek IZS.

Pro uživatele možnost kouřit (např. dvorek u objektu se samostatných vchodem)

Prostor pro oblékání a svlékání OOPP jednosměrně. Oblékání by mělo probíhat v zóně 0, tedy před vstupem do rizikových zón. Svlékání OOPP vždy na konci příslušné zóny.

Možnost uskladnění zásob jídla, OOPP, hygienické pomůcky, textil a oblečení

Vybavení pokojů pro 1. – 3. zónu

Vybavení pokojů musí být pratelné/dezinfikovatelné. Na pokojích není nic, co tam nezbytně nemusí být (záclony, závěsy, dekorace, koberečky, polštářky,…).

• Prostředky komunikace a předávání informací

Mobilní telefon, vysílačka, eventuálně „chůvička“,

Domovní telefon na recepci hotelu

Další vybavení (např. tablety s internetem)

Nástěnka

Balíček vytištěných základních informací o režimu podle zóny (viz předcházející bod)

• Oddělení prostoru zón 1. – 3. od běžného provozu

Odlišení prostoru jednotlivých zón výraznými nápisy a tabulemi, vhodné jsou lepenkové polepy země

Vymezení odkládacího prostoru pro odkládání kontaminovaných písemností (např. od uživatelů)

Pytle na odpadky, dezinfekce na ruce pro vstup i odchod

Stolek na odložení věcí

Nášlapné odpadkové koše u východu na jednorázové OOPP a uzavíratelné boxy na dezinfikovatelné (např. štíty).

• Vybavení pokojů

Postel, lůžkoviny, stůl, židle, dezinfikovatelná matrace (matrace v omyvatelném, nemocničním obalu z PVC), pokojový telefon

Stolní lampa

Rychlovarná konvice, případně mikrovlnná trouba pro ohřev jídla

Možnost výměny a praní prádla, ideálně v rámci pokoje

OOPP pro uživatele (min. roušky)

• Vybavení zázemí pro pracovníky

PC sestava se skenere a tiskárnou, bezdotykový teploměr, smartphone, místo pro práci, laminovačka, papíry, eurosložky, žehlička (pro dezinfekci textilu parou),

dezinfekční ubrousky pro drobné dezinfekce (např. mobilních telefonů)

Zázemí pro odpočinek

Zásoba OOPP viz “Manuál pro COVID-19 na hotelech”.

Místo k přípravě a konzumaci stravy

Uzamykatelná skříň

Zásoba dezinfekce na ruce i povrchy (včetně ubrousků) Sklad zásob (OOPP, dezinfekce a další drogerie, ale také potraviny)

Krémy na ruce, použitelné pod rukavice (po časté dezinfekci lze očekávat podráždění kůže)

• Další nepovinná, ale doporučená výbava („může se hodit“)

Prostor pro konzultaci pracovníka s uživatelem (ideálně s 2m odstupem či plexisklem) – pokud je to možné. Jinak uživatel neopouští pokoj a pracovník přichází a ním s ochranném oděvu a za použitím OOPP, spacák, lůžkoviny, nafukovací matrace pro případ kompletního uzavření, lepící guma „žvýkačka“ na vylepení aktuálních informací na zeď či nástěnku

Check-klist činností pro zajištění karanténního prostoru

Určit, které části budovy budou rozčleněny na zóny 1, 2 a 3. Označit. Určit, k jakým provozním změnám tím v jednotlivých úsecích dojde (viz „Manuál pro COVID-19 na ho(s)telech).

Vytvořit seznam pokojů, které budou spadat do jednotlivých zón. Vytvořit seznam vybavení (sociální zařízení, kuchyňka, chodba, sklad, společné prostory). Sepsat zdroje, odkud se budou prostory vybavovat.

Zřídit nástěnku/vývěsní místo, kde budou jednoduchým způsobem zpracovány informace pro uživatele – zejm. pravidla, která v jednotlivých zónách platí, jaká jsou s nimi spojena omezení (pohyb, kontakty, prevence a důležitá telefonní čísla)

Zřídit informační tabule; návody na hygienu rukou, označení rizikových zón 1, 2 a 3, označení míst s dezinfekcí, směrové šipky.

Připravit informační balíček pro uživatele – co je COVID-19, co znamená karanténa či izolace, jaké jsou režimové opatření v jednotlivých zónách, jak probíhají odběry, vyšetření a podobně, jak zabránit přenosu.

Po přijetí uživatele vyplnit „List uživatele“ za účelem zjednodušení komunikace s hygienickou stanicí. Tento bude uložen v uzamykatelné skříňce v zařízení.

Seznamovat průběžně uživatele s tím, jaká režimová opatření v jednotlivých zónách platí pro případ jejich přesunu do některé ze zón (omezení, uzavření průchodů apod.) dle „Manuálu pro COVID-19 na ho(s)telech“.

Zajistit možnosti stravování pro jednotlivé zóny, případně způsob, jak bude strava klientům zajištěna/distribuována.

Zajistit možnost kouření uživatelů podle jednotlivých zón. Vhodná je zásoba zavařovacích sklenic s víčkem.

Zajistit běžný úklid v prostorách podle zón rizika (běžný personál úklidu do těchto prostor nevstupuje); je třeba vybavit je OOPP a dbát režimových opatření podle zóny ohrožení.

Zajistit personál, který bude v zónách 1, 2 a 3 pracovat a zabezpečit, aby se nepotkával s personálem pro běžná oddělení. Vytvořit seznam.

Připravit zásoby na první 3 dny do jednotlivých zón pro 3 pracovníky a 10 uživatelů (OOPP, hygienické a dezinfekční prostředky, nádobí, odpadkové pytle, informační materiály, trvanlivé potraviny.

Ochrana zdraví pracovníků a opatření proti šíření viru Sars-CoV-2

Základní preventivní opatření 3R – ruce, rouška, rozestup. Dále doporučujeme následující postupy:

Častá a důsledná hygiena rukou – po vstupu na pracoviště, před jídlem, po toaletě, před a po použití OOPP, po jakémkoliv kontaktu s osobou z 1. – 3. zóny, případně s jejich osobními věcmi, odpadem, jakýmikoliv respiračními sekrety či exkrementy.

Správný postup mytí rukou (teplá voda, mýdlo, následná dezinfekce viz níže)

Eliminace doteků obličeje, nosu a úst; důsledné nošení roušek (krytí nosu i úst)

Větrání prostor – alespoň 1x 10 minut za hodinu

Důsledné dodržování nošení OOPP v celém prostoru zón 1. – 3.

Veškeré prostředky (včetně úklidových) používat pouze v příslušné zóně, neměnit zónu jejich použití.

Odpady z infekčních zón se nesmí mísit s běžným odpadem. Odpad z infekčních zón se NIKDY netřídí. Na odpad jsou dle metodiky MŽP ČR používány pytle o minimální tloušťce 0,2mm (při jejich absenci povoluje metodika použít zdvojených pytlů), pytle jsou plněny max. do 3/4 obsahu a po uzavření svrchně dezinfikovány a označeny jako infekční odpad. Poté jsou umístěny do černých kontejnerů na směsný odpad, aby mohly být neprodleně zlikvidovány ve spalovně.

WC splachovat zásadně se zavřeným prkénkem.

Plošná opatření pro celý objekt:

Rozmístit dávkovače virucidní dezinfekce (vstup a východ z objektu a jednotlivých zón, vstup do pater, koupelny, kuchyňka, toalety, zázemí,…)

Při výskytu mimo zóny použít plošnou dezinfekci (např. specializovanou firmou, fogováním, ozonem, podobným způsobem,…)

Pře přesunu osoby COVID+ či osoby s podezřením vydezinfikovat cestu přesunu, včetně vozidla, chodeb apod.

Uživatele v objektu se zónami 1. – 3. vybavit respirátory FFP2 (bez výdechového ventilu) a jednorázovými rukavicemi.

Sloučení činností do celků pro minimalizaci délky expozice pracovníků (např. spojit roznos jídla a měření teploty, zjištění potřeb uživatelů apod)

Pracovníci ani klienti NESDÍLÍ nádobí, příbory kuřácké potřeby, propisky apod. a to ani mezi sebou.

Doklady a drobné písemnosti uživatelů v 1. – 3. zóně jsou zabaleny do uzavíratelného plastikového sáčku, uzavíratelného euroobalu či pytlíku s možností zalepení. Pracovníci s nimi nakládají pouze v rukavicích a za použití OOPP.

Než jsou časopisy a knihy předány dalšímu uživateli (V rámci zóny), nechají se 48h odloženy.

Místnosti pracovníků a klientů jsou striktně odděleny (toalety, zázemí pro odpočinek, kuchyňky apod.).

Ochranné osobní pracovní prostředky OOPP dle zón

Pracovník nikdy nevstupuje do zón 1. – 3. bez OOPP.

Pro pohyb v zóně 1. je minimální ochrana: Rouška/ústenka nebo respirator FFP2, jednorázové rukace

Pro pohyb v zóně 2. je minimální ochrana: Respirator FFP2, štít, jednorázové rukavice, ochranný oblek/plášť.

Pro pohyb v zóně 3. je minimální ochrana: Dle metodiky “Manuál pro COVID-19 na ho(s)telech” shodná s OOPP pro zónu 2.

Měření teploty

Teplotu měří uživatelům pracovníci bezkontaktním teploměrem 2x denně (např. při snídani a večeři)

Pracovníci si měří teplotu bezkontaktním teploměrem navzájem a to při příchodu na směnu či při příznacích onemocnění.

Bezkontaktní teplomětry měří teplotu kůže – nejsou proto přesné (roli může hrát např. sprcha, expozice slunci, dlouhodobější setrvání pod teplou dekou, aj.). Při naměření zvýšené teploty (nad 37 stupňů) se měření opakuje po 30 minutách.

Lze využít jméno nebo kvůli ochraně citlivých osobních údajů kód uživatele.

3.10.6. Dezinfekce ploch

Doporučená norma pro dezinfekci pro zóny 1. – 3.

Ruce	Povrchy	Prostorová dezinfekce (po úklidu)	OOPP k opakovanému použití
Sterillium Med	Chloramix DT (1 tbl. Na 5 litrů vody), nechat 15 minut působit	Persteril 15 – 1,5%	Mikrozid AF wipes (dezinfekční ubrousky)
Skinman Soft Protect	Desam PRIM 2%, (20 ml/1l vody) 15 minut	V prostorách BEZ PŘÍTOMNOSTI OSOB lze využít fogování či germicidní lampy (užití dle návodu k zařízení)
SAMO Prim

Dezinfekce drobných ploch a podlah (dle metodiky CAC)

• Povrchy nejdříve zbavit například drobků, papírů, vlasů a prachu na sucho, tedy buď setřením suchou utěrkou – prachovkou, nebo vysátím vysavačem.
• Povrchy na vlhko otřít běžným přípravkem (například na bázi alkoholu) a odstranit ohmaty, skvrny a ostatní ulpělé nečistoty. Pokud je přípravek na bázi alkoholu není nutné povrch znovu otírat.
• Povrch setřít utěrkou/mopem navlhčené/ namočené v dezinfekčním roztoku s VIRUCIDNÍM účinkem. A to nejdříve po obvodu, a poté systémově uvnitř. Není nutné povrchy příliš máčet. Povrch nechat oschnout, případně po době působení otřít do sucha. Po dobu působení dezinfekčního roztoku nevstupovat, nebo nesahat na dezinfikovanou plochu.

Dezinfekce stěn a velkých svislých ploch

• Svislé plochy nastříkáme buď tlakovým rozprašovačem nebo napěňovačem s odmašťovacím přípravkem (např. na bázi alkoholu). Pak nanesený roztok/pěnu rozetřeme buď rozmývákem na okna, nebo čistým podlahovým mopem. Lze yvužít také fogování, ozonové čištění nebo germicidní lampy.
• Není nutné povrch před dezinfekcí výrazně namočit, je nutné jen setřít nečistoty. Povrch buď necháme uschnout, nebo setřeme do sucha opět čistým návlekem.

Doporučené vybavení pro dezinfekci:

Úklidový vozík, mop, kbelík

Jednorázové papírové ručníky

Běžné čistící prostředky

Dezinfekční prostředky s virucidním účinkem

Jednorázové rukavice

Pytle na odpadky (min. 0,2mm) s označením pro infekční odpad

Doporučujeme používat odškrtávací seznam při každém kole dezinfekce, ať pracovník úklidu na nic nezapomene. Dezinfekce je prováděna 2x denně: 1x denní směna (po provedení běžného úklidu) – dezinfekce podlahových krytin a společných prostor (lze zahrnout do náplně práce uklízečky, je-li spolehlivá), dezinfekce povrchů, kterých se osoby každý den dotýkají,1x noční směna – povrchy, kterých se osoby každý den dotýkají + další dle potřeby.

Doporučený check-list menších povrchů k dezinfekci:

Výtah, včetně tlačítek, sedáku, kolejnic dveří atd.

Madlo zábradlí

Kličky oken, parapety

Veškeré dveře, kliky, kování, zárubně

Vypínače (dezinfikovat dezinfekčními ubrousky, ne nástřikem!)

Tlačítka zvonků

Veškeré stolky, odkládací plochy

Židle, včetně opěradel (nepoužívat čalouněné!)

Dálkové ovladače

Vnější pláště elektrospotřebičů (vždy vypojené z elektriky!)

Dřez a jeho okolí (včetně baterie, odkapávače apod.)

WC prkýnka a okraje mís a umyvadel

Splachovadla

Madla, hadice, sedáky na bezbariérových WC

Baterie a příslušenství

• Doporučený postup dezinfekce rukou

Při mytí rukou nesmí být na rukou prstýnky a na zápěstí hodinky. Pro dezinfekci rukou je nutné ruce napřed umýt a následně zdezinfikovat. Mytí i dezinfekci je nutné dělat alespoň 30 vteřin a každý pohyb správného mytí 5krát opakovat. Antibakteriální gely nemají požadovanou účinnost a otření rukou těmito gely bez předešlého umytí nemá daný účinek.

Doporučený způsob distribuce stravy a vhodné potraviny

Vybavení pro skladování, úpravu a podávání

Sklad potravin, chladnička

Mrazák (uskladnění hotových jídel)

Rychlovarná konvice

Mikrovlnná trouba k ohřevu jídla

Jednorázové nádobí (zlikvidované okamžitě po použití v souladu s metodikou nakládání s nebezpečným odpadem) a/nebo jeli-užíváno nádobí běžné, musí být umýváno v myčce (program s teplotou vody alespoň 60°C)

Doporučená pravidla pro distribuci stravy a potravin pro zóny 1. – 3.

Uživatelům v zónách 1. – 3. zajišťují veškeré potraviny pracovníci, vyčlenění pro jednotlivé zóny.

Jídlo a/nebo potraviny jsou distribuovány přímo na pokoje, aby se minimalizoval pohyb uživatelů mimo pokoje.

Pokud nemají uživatelé mikrovlnku/rychlovarnou konvici přímo na pokoji, ohřev provede pracovník a na pokoj jídlo donese.

Zmrazené jídlo by se mělo vyjmout z mrazáku a umístit do lednice den před distribucí.

Vytvořit evidenci vydávání jídla

Výdej stravy probíhá 3x denně v režimu snídaně, oběd, večeře. Snídaně a večeře studená, oběd teplý.

Pokud je to možné a zásoby to umožňují, lze uživatelů vyjít vstříc dle preferencí (třeba ovoce, sladkost apod).

Je vhodné se doptávat uživatelů, zda měli dost či naopak málo a zda se na pokojích nekazí zbytky potravin.

Jídelníček je vhodné obměňovat, aby se stále neopakoval

Součástí by měly být také čerstvé potraviny, ovoce a zelenina (pozor na zdravotní stav).

Je vhodné (např. podle kódu uživatele, aby se eliminovalo nebezpečí úniku citlivých osobních údajů) evidovat informaci, má-li klient dietní omezení (např. intolerance lepku, diabetes, absence chrupu a tedy možnosti kousat ovoce apod.)

Je vhodné doplnit stravu o vitamíny např. formou rozpustných tablet

Příklady vhodných potravin

Plátkový sýr, balený v samostatných balíčcích (100g)

Tavený sýr balený po jednotlivých porcích

Šunka/salám balený v samostatných balíčcích (100g)

Paštika, džem, máslo (balené po jednotlivých porcích)

Sušenky, oplatky (balené v malých balíčcích)

Ochucené minerální vody

Instantní nápoje (čaj, šumák, vitamín v tabletách)

Balený toastový/běžný chléb (po balíčcích)

Crosissanty a sladké pečivo (balení po kusech)

Instantní polévky/čínské nudle do hrnků (balené po jednotlivých porcích)

Cukr (v „kavárenských“ samostatných balíčcích)

Sůl a pepř (v „kavárenských“ samostatných balíčcích)

Chlazená hotová jídla

Jogurty

Smetana do kávy (balená v „kavárenských“ malých kelímcích či sušená v balíčcích)

Základní informační balíček pro klienty

COVID nástěnka

Nástěnku doporučujeme zřídit v každém zařízení ještě před nastěhováním prvních uživatelů. Nástěnka obsahuje: 

Základní informace o onemocnění COVID-19

• Projevy onemocnění
• Infekčnost
• Možnosti šíření (zejm., kapénky, kýchání, kašlání, dotek potřísněnou rukou,…)
• Prevence
• Léčba

Pokud jsem byl v kontaktu s nakaženou osobou:

• Proces kontaktu hygienické stanice či praktického lékaře
• Testování (stručně jak probíhá)
• Nařízení karantény a přesun do zóny 2.

Pokud jsem byl pozitivně testován:

• Režimová opatření
• Přesun do zóny č. 3
• Co bude bezprostředně následovat
• Jak postupovat s ohlášením pozitivního testování zaměstnavateli, ÚP apod.

Další informace:

• Jak může probíhat doručování písemností či výplaty dávek/důchodů (např. HN) v zónách 1. – 3.
• Proces distančního jednání (např. ve věci dávek, důchodů, sjednaných kontaktů na ÚP apod.)
• Důležité kontakty

Informační leták pro uživatele:

základní kontakty

informace, jak často bude pracovník chodit za klientem, kdy a jak se podává strava

Jednoduchá pravidla pobytu a pohybu v zónách 1. – 3.

Základní informace o onemocnění

informace, jak postupovat v případě komunikace se zaměstnavatelem, ÚP, veřejnými institucemi, poštou aj.

informace o smyslu a fungování zásad 3R

Doporučená pravidla pro klienty po očkování proti COVID-19

Doporučená opatření, týkající se klientů s očkováním, se řídí aktuálními předpisy MZČR, MPSV a Vlády ČR a mohou se proto měnit. Vždy je proto třeba se řídit platnými předpisy, jejich vývoj je však dynamický. Proto doporučujeme před nastavením pravidel úkonů vždy sledovat aktuální doporučení vedených orgánů a implementovat do praxe.

Skutečnost, že je klient očkovaný, prokáže certifikátem (jednotný vzor EU nebo očkovací aplikace „Tečka“ s unikátním QR kódem. Za „bezpečného klienta“, který nemusí absolvovat PCR test, je považován klient, který má nejméně 14. dní od aplikace druhé dávky v případě dvoudávkových vakcín (případně od naočkování jednodávkovou vakcínou). 

Pouhé sdělení či čestné prohlášení o očkování není bráno jako dostatečný důkaz očkování. Je nicméně možné s klientem při jednání stáhnout očkovací certifikát přímo z portálu MZČR (dá-li klient souhlas s užitím osobních údajů). Od 1. června 2021 je totiž možné stáhnout certifikát o prodělaném onemocnění, o výsledku negativního testu (jak antigenního, tak PCR testu) a certifikát o prodělaném očkování (jak po první dávce, tak po ukončeném očkování). Certifikáty už jsou v jednotném vzhledu podle Evropské unie.

Na certifikátech jsou uvedené jméno, příjmení a datum narození. Zároveň obsahují QR kód. Certifikát je možné stáhnout na portálu https://ocko.uzis.cz/. Zde je třeba vyplnit rodné číslo a číslo občanského průkazu. Dorazí SMS zpráva s kódem, pomocí kterého se přihlásíte. Doporučujeme proto pečlivě uvést a zkontrolovat své telefonní číslo klienta. Pokud nemá mobilní telefon, je možné použít služební telefon pracovníka (NIKDY ne soukromý).

Certifikát může vytisknout také poskytovatel zdravotních služeb, který vakcinaci či test provedl (očkovací místo, praktický lékař, odběrové místo). Certifikát si lze nechat vytisknout pouze po dokončení celého cyklu očkování (nikoliv ihned po první dávce) a je pouze na vyžádání. 

 Co se týče certifikátů pro cizince, od 8. června 2021 mohou svůj certifikát o očkování, prodělaném onemocnění nebo negativním výsledku testu na portálu https://ocko.uzis.cz/ získat také cizinci. Po zadání data narození, e-mailu a telefonní čísla obdrží ověřovací SMS zprávu. Po přístupu do portálu se zobrazí certifikát. Případně může certifikát vytisknout poskytovatel zdravotních služeb, který vakcinaci či test provedl (očkovací místo, praktický lékař, odběrové místo).

Plně očkovaný klient nemusí do karantény ani po rizikovém kontaktu, pokud se u něj neobjevily do 24h příznaky onemocnění. Plně očkovaný klient také nemusí podstupovat pravidelné testování, pokud se u něj neobjevují žádní příznaky onemocnění.

Testování klientů a zaměstnanců sociálních služeb, povinné nošení OOPP nosu a úst

Pravidla pro testování klientů se vždy řídí aktuálními předpisy MPSV, MZČR, Vlády ČR, případně aktuálních opatření zřizovatel (např. MHMP). Následující postupy, resp. pravidla jsou platná k 22.7.2021.

Zaměstnanci:

Povinně jsou antigenními testy každých 5 dní vyšetřováni zaměstnanci sociálních služeb, zaměstnanci zdravotních služeb poskytujícím dlouhodobou lůžkovou péči, a zaměstnanci sociálních služeb v zařízení týdenního stacionáře nebo chráněného bydlení a zaměstnanci sociálních služeb poskytujícím osobní asistenci. Tato povinnost začala 21. 11. a platí to i nadále. Opatření se analogicky vztahuje i na zaměstnance humanitárních opatření. 

Výjimku mají:

a) osoby, které prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, u kterých uplynula doba izolace, nejeví žádné příznaky onemocnění, a od prvního pozitivního neuplynulo více než 180 dní. Tyto skutečnosti se prokazují lékařskou zprávou nebo certifikátem (nestačí čestné prohlášení)

b) osoby, které doloží, že prošel alespoň poslední dávkou očkování proti onemocnění covid-19, přičemž od této dávky musí uběhnout nejméně 14 dní,

c) osoby, kterým byl v posledních 5 dnech před pravidelným vyšetřením proveden test metodou RT-PCR s negativním výsledkem,

d) osoby, které podstoupily v posledních 5 dnech na pracovišti zaměstnavatele preventivní antigenní test poskytnutý zaměstnavatelem, který lze použít laickou osobou, a jeho výsledek je negativní.

Klienti

Od 9. března 2021 musí být klienti preventivně testování a to každých 5 dní. 

Výjimku mají:

a) osoby, které prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, u kterých uplynula doba izolace, nejeví žádné příznaky onemocnění, a od prvního pozitivního neuplynulo více než 180 dní. Tyto skutečnosti se prokazují lékařskou zprávou nebo certifikátem,

b) osoby, které doloží, že prošly alespoň poslední dávkou očkování proti onemocnění covid-19, přičemž od této dávky musí uběhnout nejméně 14 dní,

c) osobám, kterým byl v posledních 5 dnech před pravidelným vyšetřením proveden PCR test s negativním výsledkem,

d) osoby mladší 18 let,

e) osoby v terminálním stadiu onemocnění.

Ochrana nosu a úst

Ve vnitřních prostorách je zakázán pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa), kterým je respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem (např. FFP2, KN 95), které brání šíření kapének, a to mimo jiné v zařízení sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, azylové domy, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, a zařízení poskytující odlehčovací sociální služby v pobytové formě a také humanitární ubytovny/hostely apod. 

Protokol o škodě

Dojde-li na humanitárním ubytování ke škode, doporučujeme, aby protokol o škodě obsahoval tyto rubriky:

• Datum a místo vzniku škody
• Datum zjištění škody
• Kdo zjistil škodu
• Odhadovaná výše škody
• Příčina vzniku škody:
• Vyjádření, zda se jedná o škodu zaviněnou a v čem zavinění spočívá
• Označení osoby odpovědné za vznik škody a její vyjádření k míře zavinění
• Datum vyhotovení protokolu
• Jméno a podpis příslušného vedoucího zaměstnance, který protokol vypracoval

Uplatňování zákazu ubytovávání v rámci ZHO

Tato metodika stručně popisuje postupy pro odmítnutí poskytnutí ubytování v rámci ZHO.

Základní východiska

1. Mimořádné humanitární služby nejsou registrovanými sociálními službami. Proto je kladen důraz na jejich nízkoprahovost (např. tolerance alkoholu v krvi apod.)
2. ZHO mají svá vnitřní pravidla, která nejsou totožná se standardy kvality sociálních služeb. Zároveň se řídí doporučenou metodikou pro ZHO, vydanou CSSP s přispěním všech zapojených aktérů.
3. Dodržování zmíněných pravidel hraje důležitou roli, ale je třeba, aby vedoucí pracovník uvážil závažnost prohřešku a přiměřenost případných kroků[1].
4. Nástroj zákazu ubytování zůstává opatřením, který má být využit jen jako krajní disciplinární prostředek. Odmítnutí ubytování klienta je na místě jako mimořádný prostředek při zvlášť hrubém porušení ubytovacího řádu a neslouží k „trestání“ klienta.

Odmítnutí ubytování klienta a udělení zákazu

U registrovaných soc. služeb je možné odmítnout uzavřít s osobou smlouvu na základě §91 odst. (3) písmene d): “Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby [a které poskytovatel]  vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.” Tato legislativní opora se týká zejm. AD, nocleháren, NDC apod. Nástroj používá každý poskytovatel jinak a jinak striktně a řídí se standardy kvality poskytování soc. služeb. V rámci ZHO však tato pravidla neplatí (neexistuje zákonná úprava) a liší se podle poskytovatelů a vydaných domovních či ubytovacích řádů jednotlivých zařízení.  

Proto doporučujeme v rámci ZHO:

Odmítnutí ubytování

• Klientovi/žadateli o službu v ZHO může být ubytování odmítnuto na 1 den resp. noc. Odmítnutí nemusí být hlášeno dispečinku CSSP. Odmítnutí je možné uplatnit zejména z těchto důvodů:
  • Klient opakovaně a hrubě porušuje domovní/ubytovací řád a soužití s ostatními klienty. Jedná se zejména o následující druhy porušování pravidel:
    • Silně opilý, neagresivní – Pokud je klient opilý, ale není agresivní, lze kontaktovat dispečink a řešit situaci v součinnosti s INT.
    • Silně opilý, agresivní – pokud je klient zároveň agresivní, doporučujeme kontaktovat PČR.
    • Agresivní – Klient ohrozil život nebo zdraví zaměstnanců nebo jiných klientů – doporučujeme řešit rovnou s PČR.
    • Ukradl/poškodil majetek – Klient úmyslně poškodil/odcizil majetek poskytovatele, zaměstnance nebo jiných klientů. O incidentu je proveden zápis.
    • Obtěžující chování – Klient není schopen soužití s ostatními klienty (např. dezorganizovaný, hlasitý a neustálý slovní projev, typicky u schizofreniků či klientů s demencí)
    • Hygienické a zdravotní důvody – klient je ve výrazně zhoršením hygienickém stavu, infestovaný parazity apod., případně ve zdravotním stavu znemožňující soužití (psychiatrické dekompenzace, otevřené rány apod.). Další postup doporučujeme koordinovat s Dispečinkem CSSP a INT.
  • Klient je testován pozitivně na COVID; ubytování v běžném zařízení je klientovi odmítnuto, ale je mu nabídnut převoz do COVID zařízení a další péče.

Je-li klientovi jednorázově odmítnuto poskytování služby, může mu poskytovatel navrhnout přesun do jiného zařízení ZHO (klient má možnost si uvědomit situaci, uklidnit se, vystřízlivět apod; přesunuje se však po vlastní ose). Koordinační roli hraje dispečink CSSP, který klientovi doporučí jinou službu, má-li o ní zájem.

Za mimořádných klimatických podmínek, je-li venkovní teplota pod -5°C nebo jsou zhoršené podmínky (vítr, namrzající déšť), doporučujeme zvážit, zda je provinění tak závažné, že je třeba klienta odmítnout či mu ubytování ukončit. Pokud dojde k velmi závažnému chování (napadení atd. viz výše), doporučujeme řešit přímo s PČR a nikoliv ve formě odmítnutí služby. 

Zákaz ubytování

Zákaz je jakýmsi „druhým stupněm“ pro klienty, kteří opakovaně porušují řád ubytovatele zvlášť hrubým způsobem[2] a možnost domluvy s nimi je omezená. Důvody se shodují s důvody v bodě 1. Zákaz je vždy vystaven na dobu určitou, přičemž

Délka tohoto „zákazu vstupu“ pro ZHO by napoprvé neměla přesáhnout 3 dny, při opakovaném udělení 7 dní.Je-li zákaz udělen, poskytovatel tuto skutečnost hlásí neprodleně na Dispečink CSSP, který vede seznam zákazů pro případnou další distribuci klientů.

Za mimořádných klimatických podmínek (uvedených v bodě 1) doporučujeme zvážit, zda je provinění tak závažné, že je klientovi nezbytné dát zákaz ubytovávání. Pokud dojde k velmi závažnému chování (napadení atd. viz výše), doporučujeme řešit formou kontaktování PČR a nikoliv ve formě zákazu vstupu do služby. Mimo humanitární opatření ZHO neexistují služby, kde by klienti mohli v mrazech v relativním bezpečí přespat.   

Podávání stížností

Pokud by klient nesouhlasil s udělením zákazu a chtěl podat stížnost, může tak učinit podáním stížnosti na organizátora ZHO. CSSP stížnosti pak eviduje a jsou řešeny koordinátory ZHO. Ti projdou záznamy dispečinku, rekonstruují situaci a klienta vyrozumí, zda byla jeho stížnost vyřízena pozitivně (a následně zjednána náprava) anebo zamítnuta.