Pro odborníky

Úvod

Metodika pro práci s lidmi bez domova vznikla jako součást projektu „Koordinace systémového řešení bezdomovectví“ v rámci klíčové aktivity č. 3 „Rozvoj metodického prostředí pro práci s lidmi bez domova“ a je určena pro odbornou veřejnost, zejména pracovníkům Centra sociálních služeb Praha (CSSP) a dalším poskytovatelům sociálních služeb pro lidi bez domova v Praze, občanským iniciativám, které se zapojují např. do humanitárních opatření, městským částem (zejm. kurátorům,) Magistrát hlavního města Prahy (MHMP), sociálním kurátorům a dalším odborným a veřejnosprávním subjektům. Zdrojem metodiky byly doporučené postupy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), metodika pro pražské Kontaktní místa bydlení (KMB), metodika pro humanitární ubytování, stávající metodiky CSSP a dobré praxe, vzešlé přímo od poskytovatelů sociálních a humanitárních služeb. Inspirací byly také postupy při realizaci tzv. Zimních opatření 2020/2021 a také zavedené v rámci extrémních situací v době šíření pandemie onemocnění COVID-19. 

Protože jde o metodiku pro odbornou veřejnost, součástí jsou také základní pravidla pro fungování karanténních místností (objektů) coby reflexe pandemie COVID-19. Základní principy a hygienicko-epidemiologické předpisy jsou přenositelné i pro další zařízení. 

Tematicky je tato metodika rozdělena podle dvou základních rovin situace osoby bez přístřeší; „osoba na ulici“ a „osoba v zařízení“. Metodika pro práci s lidmi bez domova má doporučující charakter. Součástí u každé kapitoly jsou také dobré praxe poskytovatelů, vycházejících z jejich vlastní zpětné vazby a evaluace Zimních opatření 2020/2021.

Některé části této metodiky (např. reporting) se týkají primárně doporučených postupů pro CSSP.

Terénní práce s osobami na ulici

Terénní sociální pracovník/terénní pracovník spolupracuje s uživatelem na řešení aktuálního stavu nouze, v případě potřeby klientovi poskytne krizovou intervenci. Sociální pracovník je nápomocný osobám, které se ocitly v situaci bezdomovectví. Velmi často jde o lidi osamělé či bez odpovídajícího sociálního zázemí, osoby nemocné, avšak bez výplaty ID či potřebné péče, osoby vedoucí rizikový způsob života či ti, kteří se „cyklí“ v přechodných pobytových službách (typu AD), dále lidé ze sociálně vyloučených lokalit, závislé na alkoholu, drogách a hazardních hrách a osoby s nedostatečnými příjmy a zadlužené. 

Terénní pracovník při své práci nejčastěji:

  • Aktivně vyhledává potenciální uživatele služby v jejich přirozeném prostředí. 
  • Navazuje kontakt s potenciálním uživatelem a informuje ho o možnostech a podmínkách sociální služby, kterou nabízí.
  • Mapuje situaci uživatele, včetně podmínek, v nichž žije, a včetně dostupných zdrojů, které je možné využít při řešení jeho problému.
  • Pracuje s uživatelem na formulaci zakázky, přičemž způsob této formulace a úroveň jejího propracování závisí na konkrétní životní situaci uživatele a jejím kontextu. 
  • Plánuje s uživatelem jednotlivé kroky spolupráce v rámci dojednané zakázky.
  • Pomáhá při snižování bezpečnostních, zdravotních a jiných rizik.
  • Organizuje a koordinuje poskytování pomoci a služeb z různých zdrojů. 
  • Podporuje rozvoj nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností uživatele, s využitím nácviku, imitačního učení apod.
  • Působí na obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou. 

Terénní pracovník není v terénu „sám“ – spolupracuje s celou řadou dalších organizací poskytujících sociální služby a dále zejména kurátory, Policií ČR, Městskou (případně cizineckou) policií a orgány IZS, nebo pracovníky Dopravního podniku

Terénní práce s osobou bez přístřeší krok za krokem

Klíčovou službou poskytovanou lidem bez přístřeší v terénu jsou terénní programy. Tyto programy jsou poskytovány nejen CSSP, ale celou řadou organizací na území HMP. Stěžejní pro úspěch těchto služeb je prvotní navázání kontaktu a následné vedení rozhovoru s klientem. 

V současné epidemiologické situaci považujeme za důležité zdůraznit, aby pomáhající nezapomínal na ochranu proti onemocnění COVID-19. Jako minimum bezpečné pomoci uvádíme pravidlo 3R (stanovení MZČR, viz leták); ROUŠKY, RUCE, ROZESTUPY:

Samozřejmě například ve věci rozestupu je třeba postupovat individuálně, protože např. u ležícího osoby na dva metry nepoznáme, zda dýchá nebo ne. Nicméně je důležité nezapomínat mít vždy nasazenou roušku (ideálně nanoroušku, chirurgickou ústenku nebo respirátor FFP2) a dbát na dezinfekci rukou. 

Níže uvádíme doporučené postupy, vycházející z dobrých praxí terénních pracovníků poskytovatelů sociálních služeb.   

  • Před samotným kontaktem s klientem je žádoucí hlasité oslovení (zjištění situace, zda je na místě někdo přítomen, zda je na místě jednotlivec či skupina osob, ale zejména, jsou-li na místě přítomni psi.
  • Při nezastižení osoba na domluveném místě, či nalezení spící osobu, lze místo navštívit opakovaně, pokud však klient nekomunikuje nebo nechce, nic nepotřebuje, je pod vlivem návykových látek, má divoké psy, je třeba zvážit situaci a navštívit dané místo jindy,
  • Po oslovení osoba (pokud reaguje), představení se (odkud přicházím - organizace CSSP), proč jsem na místě, co dělám (terénní programy, informace o sociálních službách,…),
  • Navázání kontaktu s klientem,
  • vedení rozhovoru (má-li klient zájem o rozhovor s pracovníkem),
  • zjištění aktuálního stavu a situace, ve které se klient nachází,
  • zajištění sociálního poradenství, pomoci, podpory, motivace osoby, poskytnutí základního zdravotnického ošetření, ošacení, potravin a tak dále.
  • Následně informuje osobu bez domova o síti sociálních služeb, které může využít (odkázat na další sociální služby - noclehárna loď Hermes, poradny, kurátoři, nízkoprahová denní centra, azylové domy, ubytovny,…),
  • předání informační letáků a brožur o sociálních službách Centra sociálních služeb Praha, potažmo města Prahy (zejm. „Pražský adresář služeb pro osoby v tíživé životní situací“.akt. 2021)
  • Informace může poskytnout také prostřednictvím nového portálu „Bezdomova“ a také odkazu na aplikaci, mapující aktuální kapacity služeb. 

Terénní pracovník vede také záznamy, sbírá data pro statistiky a administrativní agendu – to vše v souladu s pracovními postupy a standardy kvality své organizace. Terénní sociální pracovník také zaznamenává místo a počet osob/kontaktů do aplikace „Bezdomova“. Pokud klient potřebuje další službu (převoz, ubytování, atd.), kontaktuje dispečink CSSP (viz dále). Terénní pracovník dispečerovi udá místo nálezu osoby, stav a potřebnou službu. Jedná se nejčastěji o ubytovací zařízení typu nocleháren, denních center a podobných, kde není výraznější administrativní agenda (jako například v AD, kde si pobyt dojednávají samotní SP či kurátoři). Dispečer následně zjistí dostupné kapacity a zkoordinuje například převoz nebo umístění do ubytovacích zařízení. 

Terénní sociální práci můžeme rozdělit do několika kroků: 

První krok: Vyhledávání potenciálních zájemců o službu

Při vyhledávání potenciálních zájemců o službu (depistáž viz výše) terénní sociální pracovník/terénní pracovník spolupracuje s participujícími organizacemi, Policií ČR, ale i jinými klienty. Je vhodné získávat typy na lokality, kde se lidé bez domova zdržují a zkoordinovat místa vyhledávání se s dalšími organizacemi poskytujícími obdobné služby. Terénní sociální pracovník/terénní pracovník zaměřuje svou pozornost zejména na nádraží, městské parky a lesoparky, opuštěné budovy, garáže a tovární objekty, okolí sběren surovin, kanalizace, mostů atd.

Druhý krok: Navázání kontaktu a získání důvěry uživatele 

Terénní sociální pracovník/terénní pracovník musí mít vždy na paměti, že přichází k osobě bez domova na návštěvu, na kterou není předem ohlášen. I igelitový přístřešek, stan, ale i lavička, na které onen osoba sedí a často i spí, pro něj může představovat domov. Často to bývá to jediné, k čemu se může vztahovat jako ke svému vlastnictví, proto je také vhodné, jako na každou jinou návštěvu, nejít s prázdnou. Balíček jídla či trocha teplého nápoje může uvolnit atmosféru a navázat důvěru. 

Třetí krok: Rozkrývání zakázky a motivace uživatele k řešení situace 

Zahrnuje zjištění aktuálních potřeb uživatele a hledání optimálního řešení jeho situace. V počáteční fázi je pozornost terénního sociálního pracovníka/terénního pracovníka soustředěna na uspokojování primárních potřeb, jako je strava, bydlení, hygiena či ošacení… K zajištění návazné služby kontaktuje dispečink (viz 1.4), který doporučí či zprostředkují např. nízkoprahové denní centrum či hygienické centrum. Je vhodné mít po ruce např. příručku „„Pražský adresář služeb pro osoby v tíživé životní situaci“.“ či využít informací z webového portálu „Bezdomova“. 

Čtvrtý krok: Zprostředkování vlastní sociální pomoci 

Poté je už na místě zjistit osobní data klienta, souhlasem k jejich využití a formulovat zakázku sociální služby a dle potřeby i krátkodobý individuální plán. Ten by měl navazovat na prvotní rozkrytí zakázky a může být sepsán až po několikátém setkání nebo i vůbec. Mlčenlivost o citlivých údajích a dodržování jak §100 zákona 108/2006 Sb. a evropské směrnice GDPR je pak samozřejmostí. Terénní pracovník při zjištění potřeby ubytování či jiné komplexnější potřeby služeb kontaktuje dispečink, který zjistí dostupnou kapacitu ubytování a možnost využívání potřebných služeb (noclehárna, dluhová poradna atd.…) a např. dopomůže telefonicky se zprostředkováním.

Specifické situace

Nastalá situace

Řešení

Osoba je silně opilá

Pokud osoba nedokáže samostatně chodit a hrozí např. umrznutí, kontaktuje TP městskou policii, která jej může odvézt na PZS (protialkoholní záchytnou stanici), pokud nehrozí akutní ohrožení zdraví (pak je na místě hospitalizace). Pokud osoba nic dalšího nevyžaduje a nehrozí jí evidentní nebezpečí (např. je teplo, osoba není nijak zraněná atd.), pak jen zadá do aplikace „Bezdomova“ kontakt, místo kontaktu (alespoň podle Prahy) a případné opatření. Zadaná data se sbírají v online formuláři v aplikaci. 

Osoba je agresivní

TP kontaktuje MP, pokouší se klienta zklidnit, neodporuje, hovoří uklidňujícím tónem. Při bezprostředním ohrožení volí ústup. Kontakt zadá do formuláře v aplikaci.

Osoba je pod vlivem návykových látek

Je-li osoba ve stavu, že potřebuje návazné služby, TP kontaktuje dispečink CSSP, který může tyto služby zařídit – převoz, zprostředkování služby, která je zaměřena na pomoc závislým osobám atd. Pokud TP zhodnotí, že osoba takovou pomoc nepotřebuje, TP jen zadá místo kontaktu do formuláře v aplikaci.

Osoba není na „ulici“, ale využívá např. ubytovnu

Pokud osoba bez přístřeší přespává na ubytovně, zpravidla není řešení situace „akutní“ jako v případě osoby na ulici. TP vstupuje do pokoje klienta po zaklepání, mapuje s ním situaci a hledá vhodné návazné služby (zabydlování atd.). Kontakt následně hlásí na dispečink CSSP. 

Osoba je ve zhoršením zdravotním stavu

Pokud osoba nekomunikuje, krvácí, špatně dýchá atd. a TP vyhodnotí, že je ve zhoršeném zdravotním stavu, kontaktuje neprodleně Záchrannou službu (155).

Osoba je předávána do zdravotnického zařízení

TP zjistí, že klient potřebuje ošetření a hospitalizaci, ale potřebuje odbornou podporu při jednání se zdrav. zařízením. Kontaktuje dispečink, na místo přijede intervenční tým (jehož součástí je zdravotnický pracovník) a klienta „doprovází“ při jednání a řešení jeho situace.

Osoba je přebírána ze zdravotnického zařízení

Terénní pracovník zjistí, že do určitého zařízení (či na místo) bude převezen klient z nemocnice. Kontaktuje dispečink, aby na místo vyslal intervenční tým.   

Osoba nemá doklady

Pokud jde o cizince, který si ocitl v nouzi a potřebuje návazné služby, kontaktuje TP dispečink k dalšímu postupu. Dispečink pak může koordinovat další služby (např. na přespání, kde není vyžadováno české občanství, kde pomohou klientovi se získáním dokladů apod) či poskytovat informace TP.

Pracovníci zjistí protiprávní jednání (někdo osobu bez domova okradl, došlo k zabití, někdo založil požár v místě nocování lidí bez domova apod.)

Ve všech podobných situacích vždy platí oznamovací povinnost a PČR – neohlášení zjištěného trestného činu je samo o sobě trestným činem (!). Vždy proto kontaktujeme PČR a od místa výskytu dodržujeme odstup (kvůli možnému cizímu zavinění a zajištění stop), pokud např. nepodáváme bezprostředně první pomoc. Při požáru doporučujeme volat tísňovou linku 112 (dispečer zajistí PČR, hasiče a ZZS) a vždy se řídit pokyny. Místo by pak mělo být ohlášeno dispečinku CSSP.

Intervenční tým

Role intervenčního týmu (dále „INT“)

Intervenční tým „doprovází“ klienta prostřednictvím lidského zacházení, schopnosti negociace s klientem i personálem zařízení (zejm. nemocnic a IZS). Klientovi bez prostředků, rodiny i bez domova pracovníci INT suplují "rodinného" příslušníka, který jim pomáhá např. s převozem z nemocnice do „domácího“ prostředí (prim. zařízení ZHO), a stejně tak z „venku“ (či ze zařízení ZHO) do nemocnice. 

INT dopomáhá s vyřízením příjmových či propouštěcích zpráv a administrativy v nemocnici, uplatňováním práv (advokace) klienta a při dohledu na dodržování zásad rovného zacházení. Pomáhá vysvětlit klientům jejich stav či léčebný režim. 

INT je kontaktován Dispečinkem CSSP s konkrétní zakázkou, která přichází na podnět terénních pracovníků, Zdravotní záchranné služby (ZZS), Městské policie (MP) a dalších spolupracujících institucí. Je-li málo zakázek, INT sám aktivně vyhledává lidi „na ulici“ a své intervence hlásí Dispečinku CSSP telefonicky. 

INT posuzuje situaci na místě a potřeby klienta a prostřednictvím Dispečinku CSSP zajišťuje návazné služby (ubytování, hygienické služby, převoz, vyslání terénního týmu k propouštěnému pacientovi, atd.). Členové INT mají přístup do záznamů Dispečinku, prověřují v případě potřeby přijatá řešení akutních klientů a dojednávají s Dispečinkem postup v konkrétních situacích, především při plánovaných propouštěních klientů ze zdravotnických zařízení. Za účelem předávání informací mezi směnami týmu si Interveční tým vede Intervenční deník. V něm jsou zaznamenávány případy klientů, které vyžadují pozornost následující směny a zásadní poznatky z praxe týmu, které se týkají zjištěných problémů v oblasti komunikace a spolupráce s ostatními zařízeními, chybějících a potřebných kapacit a systémových nedostatků. Zásadní zjištění prezentuje zástupce INT na pravidelných týdenních koordinačních poradách Zimních opatření, v případech, které nesnesou prodlení, řediteli CSSP.

Parametry a dostupnost

Intervenční tým funguje od 16.00 do 02.00 hodin (pracovní doba zaměstnanců: 15.30 – 02.30 hodin).

Intervenční tým se sestává 2 členů – sociální pracovník a zdravotní sestra/bratr. Role v týmu jsou rozděleny podle kompetencí a oblastí odbornosti. Podle toho jsou také rozděleny oblasti zjišťování skutečností a dopomoc s vyřizováním (např. při převozu do nemocnice či při propuštění). 

Obvyklé situace 

Situace

Řešení

Klient je na ulici ve silně podnapilém stavu

  • Hlasitě oslovit 
  • Zjistit základní životní funkce (je-li bez reakce).
  • Zjistit orientaci, komunikaci, schopnost pohybu. 

Pokud osoba nedokáže kvůli opilosti samostatně chodit a hrozí např. umrznutí, nejprve klienta hlasitě oslovte, zda si přeje pomoc a převoz. Pokud souhlasí, nejprve změřte hladinu alkoholu. Pokud má nad 1 promile, kontaktujte prostřednictvím Dispečinku CSSP Protialkoholní záchytnou stanici za účelem rezervace místa (až na 3h). Po dohodě s Dispečinkem CSSP zajistěte převoz na PZS (funguje v areálu FN Bulovka). Pokud klient může chodit a přeje si převoz „pod střechu“ obvyklých služeb, kontaktujte Dispečink CSSP. V případě naplněné kapacity je třeba zjistit, kam je možné klienta převézt do nejbližší nemocnice. 

Je-li klient v  ohrožení života, volejte vždy ZZS! 

Klient na ulici ve zhoršeném hygienickém i zdravotním stavu, neschopen pohybu

  • Hlasitě oslovit 
  • Zjistit základní životní funkce (je-li bez reakce).
  • Zjistit orientaci, komunikaci, schopnost pohybu, případně zdravotní stav  - je omezení pohybu z důvodu onemocnění? Léčíte se? Byl jste v nemocnici?

Kontaktujte Dispečink CSSP se žádostí o zajištění dostupné humanitární/soc. služby (např. Michle II,…) s hygienickým zázemím. 

V případě, že zdravotní stav neumožňuje přijetí do zařízení ZHO, volejte ZZS a informujte Dispečink CSSP.

Klient na ulici, psychiatrický, intoxikovaný, zmatený, dezorientovaný,…

  • Opatrně oslovit klidným hlasem
  • Zjistit základní životní funkce (pokud je bez reakce).
  • Opatrně zjistit, zda je možná spolupráce, bazální vnímání reality, komunikace; Jak se jmenujete? Víte, kde jste? Víte, jaký je den? Víte, kdo jsme my?  

V případě, že lze spolupracovat a komunikovat, kontaktujte Dispečink CSSP s žádostí o zajištění odpovídajících služeb s nižším prahem. 

V případě, že nelze spolupracovat a komunikovat, volejte ZZS (při agresivitě  MP) a informujte Dispečink CSSP. V případě zlepšení stavu (medikace, odeznění účinku návykové látky) zajistěte přes Dispečink dostupnou službu, odpovídající klientovým potřebám a vůli. 

Klient je na ulici, agresivní (opilý, intoxikovaný,…)

Viz bod výše. Kontaktujte MP, může být nebezpečný svému okolí, ale také sám sobě. 

Klient je ve zdravotnickém zařízení a má být propuštěn.

Po příjezdu do nemocnice jednejte s klientem jako s prvním! Požádejte o jeho souhlas s předáním zdravotnických informací, náhled do dokumentace za účelem zajištění potřebné služby. 

  1. Vizuálně zjistěte skutečný stav klienta, případně odlišnosti, které Dispečinku CSSP udalo zařízení.  
  2. Zjistěte, zda byl klient dostatečně ošetřen a je připraven k propuštění (čisté obvazy, medikace,…) 
  3. Zeptejte se personálu na stav klienta (léčebný režim, rizika, prognóza) a požádejte o dokumentaci za účelem zajištění služeb s potřebnou mírou podpory (např. AD s ošetřovatelskou službou).
  4. Dle sdělených skutečností pomozte klientovi s vyřízením propouštěcí zprávy, zajištěním léků, převozem apod. 

Problematické situace – klient je i přes hospitalizaci například zavšivený, na DK má špinavý obvaz;  opětovně se doptejte zdr. personálu na stav, další léčbu, zajištění léků (zejména u onemocnění srdce, diabetes, epilepsie,…) V případě, že klient nemá léky, je možné mu předepsat či vydat léky při propuštění alespoň na 3 dny. Stav a možnosti také srozumitelně komunikujte s klientem, který po celou dobu procesu má rozhodující slovo. 

V případě špatného zdravotního stavu klienta zdr. personálu vysvětluje, proč jej nelze propustit, kontaktuje Dispečink CSSP. V případě zlepšení stavu klienta opět zdr. zařízení navštíví a se souhlasem klienta a ve spolupráci s Dispečinkem CSSP zajistí potřebné služby.

Intervenční tým nenajde klienta na místě, kam byl vyslán.

Kontaktujte Dispečink CSSP, že klient na místě není. Podle situace pak prohlédněte blízké okolí a vraťte se „na základnu“. 

Klient je ve zdravotnickém zařízení, kde vyvstal problém

Po příjezdu se znovu vyptejte, jaký problém vyvstal (např. klient přestal komunikovat, opil se na oddělení, je agresivní, došlo ke krádežím, personál odmítá klienta ošetřit,…). Podle typu problému pak pomocí aktivního naslouchání rozklíčujte, ve které oblasti je potřeba poskytnout podporu a pomoc ve vzájemné komunikaci.    

Technické vybavení INT

Intervenční tým musí mít stál k dispozici mobilní telefon s připojením na internet. Dalším vybavením jsou hygienické pomůcky a běžné OOPP (zejm. vyšetřovací rukavice, respirátor kat. FFP2 či KN95) a malé kapesní balení dezinfekce na ruce. Dále má INT k dispozici alkoholtester (nejlépe elektronický na více použití, ale lze využít i jednorázový).

Zdravotní oblast a hodnocení

K další konzultaci s panem Čihákem a RIAPS.

Převoz vozidlem přepravní služby

Cílem přepravní služby je zajištění bezpečného převozu klienta, který může být ohrožen na zdraví či životě. Nejde přitom o situaci akutně výrazně zhoršeného zdravotního stavu (vyžadující ZZS), ale například ohrožení z důvodu vnějších okolností (typicky nízké teploty v zimě, chronické onemocnění či snížená mobilita). Přepravní služba nesupluje MHD, taxi službu ani služby podobného charakteru. Slouží pro osoby bez domova, které se samy nedokáží dostat např. do nočního centra či noclehárny, a jsou ohroženy na zdraví či životě.  Pokud například terénní pracovník vyhodnotí, že klient je schopen se bez ohrožení sebe nebo druhých přepravit, není důvod přepravní službu využívat.  

Převoz klienta je zajišťován buď ze strany CSSP nebo jiné smluvní služby. Převoz je uskutečněn, pokud zrovna není realizován jiný převoz. Nejprve terénní pracovník kontaktuje dispečink. Dispečink posoudí situaci a volné kapacity, případně dojedná s terénním pracovníkem, že počká na místě do příjezdu, či doprovodí klienta do NC, NDC atd. Pokud je kapacita převozové služby naplněna (např. jiný převoz) nebo požádat druhou mobilní terénní službu.

Postup převozu osoby: 

Osoba má být převezena na základě žádosti dispečinku CSSP. Dispečink telefonicky informuje pracovníky terénního programu (pro noční služby též tzv. „noční terén“). Sdělí jim tyto informace: udané jméno a příjmení osoby (absence osobních dokladů není překážkou převozu, stejně tak není překážkou zhoršený hygienický stav), místo odkud je třeba zajistit převoz a místo, kam je osobu potřebné převézt (aktuální kapacita je dispečerům známa díky online nástroji – aplikaci); příp. další důležité informace, které dispečink CSSP obdržel od oznamovatele (MP, PČR, zdravotnické zařízení, jiný subjekt zapojený do ZO MHMP). Na základě uvedeného pracovníci nočního terénu na uvedené místo vyrazí, zároveň dispečinku CSSP oznámí předpokládaný příjezd na uvedené místo (do půl hodiny, do hodiny). Na místě terénní pracovníci zjistí aktuální stav – má-li uvedená osoba vůbec zájem o zajištění dostupné pomoci, vč. převozu; je-li uvedená osoba schopna převozu, resp. návazné služby - pokud ano, zajistí převoz do sjednané služby, uvedené následně potvrdí dispečinku CSSP

Osoba má být převezena na základě vlastního vyhledání potřebné osoby v rámci výkonu terénní práce - noční terén. V tomto případě telefonicky kontaktuje dispečink CSSP s žádostí o zajištění dostupné služby (hygiena, odvšivení, ošetření proti svrabu, výměna ošacení) a zajištění noclehu - noční terénní pracovník nahlásí dispečinku uvedené jméno, příjmení (absence osobních dokladů není překážkou převozu), příp. další potřebné informace (klient je hůře pohyblivý, bude potřebovat spodní lůžko; klient je mírně pod vlivem alkoholu, ale je orientovaný atd., klient je cizinec - česky příliš nemluví, ale rozumí, apod.). Dispečink následně terénnímu pracovníkovi sdělí, kam je možné uvedenou osobu převést. Zařízení pak dá zpětnou vazbu dispečinku, zda byla osoba přijata.

Převoz není uskutečněn, pokud… 

Terénní pracovníci vyhodnotili osobu jako osobu v ohrožení života a zdraví, kde je nutná hospitalizace či převoz zdravotnickou službou (například u propuštění z nemocnice). Podobně pokud se jedná o osobu s podezřením na vážné infekční onemocnění, které je potřeba vyřešit převozem sanitky do nemocnice na infekční oddělení (např. tuberkulóza), převoz neproběhne a je zavolána ZZS. Je třeba s uvědomit, že zejména v zimě bude řada klientů nastydlá a bude pokašlávat. To ale neznamená, že jsou zasaženi např. TBC. Naopak, pokud klient jeví evidentní známky tuberkulózy, zejm. kašel s bolestí na hrudi, dušnost, vykašlávání či chrlení krve), je třeba neprodleně kontaktovat Záchrannou službu na lince 155.    

Akutní ohrožení života a zdraví

Převozová služba nesupluje žádnou složku integrovaného záchranného systému. Pokud je akutně ohroženo zdraví a život, volá terénní pracovník neprodleně ZZS, případně postupuje v souladu se zásadami první pomoci. 

Osoba s výrazně zanedbanou hygienou

Při převozu osoby, která je ve špatném hygienickém stavu (zejm. parazitární onemocnění, vši, svrab, případně inkontinence, znečištění ošacení výkaly, dlouhodobě zanedbaná hygiena, neošetřované bércové vředy, zápach atd.), se používají ochranné pomůcky jako je ochranný obal na sedačky, dezinfekce a rukavice. Terénní pracovníci s uvedeným stavem osoby počítají a jsou vybaveni OOPP (jednorázové rukavice, ochranný oblek, desinfekce atd.); 

Při převozu osoby, která má parazitické onemocnění, vši, infekční onemocnění (svrab) a podobně se požádá převážená osoba, aby se v převlékla do ochranného obleku, nasadila si rukavice či jiné ochranné pomůcky. Automobil se po převozu dezinfikuje. Pokud osoba nebude ochotná dodržet hygienický postup terénních pracovníků, nebude osoba převezena. 

Osoba silně opilá či agresivní

Není-li uvedená osoba schopna převozu (silná opilost, agresivita, fyzická nesoběstačnost) odmítne noční terén uvedenou zakázku přijmout. To oznámí neprodleně dispečinku CSSP; na místě zároveň zdravotnickému personálu, strážníkovi MP či příslušníkovi PČR - na místě zároveň sdělí možnosti ZO MHMP a žádá o zajištění hospitalizace ve zdr. zařízení či řešení dalšího postupu ze strany strážníků MP či příslušníků PČR v souladu s jejich interními postupy a kompetencemi. Teprve poté místo noční terénní pracovník opouští.

Z dobrých praxí…

Sedadla vozu jsou opatřena gumovými ochrannými potahy sedadel, která se následně po každém převozu osoby dezinfikují. V případě zanedbané hygieny osobu převezou do nočního NDC či hygienického centra, kde je klientovi zajištěna očista, odvšivení, ošetření proti svrabu - v případě ošetření proti svrabu klient zůstává k noclehu v nočním NDC (izolace) - ráno je klientovi znovu poskytnuta hygiena a kontrola zdravotní sestrou, zda již není infekční či zdali se musí ošetření proti svrabu zopakovat. Sedadla, resp. ochranné potahy, jsou desinfikována po každém převozu; interiér vozu dle aktuálního stavu – minimálně však po každé směně.

Osoba, která náhle převoz odmítne… 

V případě, že se klient v průběhu převozu rozhodne, že již o převoz nemá zájem nebo se snaží z vozu vystoupit, je osádkou vozu vysazen na nejbližším možném místě. O situaci telefonicky informuje dispečink CSSP a to za účelem zrušení zakázky (umístění osoby do noclehárny či nočního NDC).
V případě, že osádka vozu přepravuje osoby do nočního NDC za účelem hygieny a výměny ošacení, tak tato osádka zároveň dispečink CSSP žádá o zajištění noclehu - terénní pracovníci se dohodnou
s pracovníkem nočního NDC, zdali mají počkat či se za určitou dobu do nočního NDC vrátit a zajistit následně (po očistě osoby) převoz do noclehárny. 

Předávání Informací klientům

Terénní pracovník vždy předává informace jednoduše a srozumitelným způsobem. Používá jazyk, který je pro osoby přijatelný a především pochopitelný. Využívá také metody doptávání se, shrnuje zásadní informace. Jsou dva základní informační zdroje:

K využití je 12. aktualizace publikace „Pražský adresář služeb pro osoby v tíživé životní situaci“ (2021), kterou vydalo Centrum sociálních služeb Praha a které je volně k distribuci. Jde o fyzický adresář služeb pro řešení obtížných životních situací lidí bez domova. Osobám, které se ocitly v tíživé sociální situaci, podává pomocnou ruku a snaží se podpořit jejich základní orientaci v síti pražských sociálních služeb.

 Pracovník může také využít chytrý telefon, resp. aplikaci „Bezdomova“, provozovanou rovněž CSSP – ta slouží jako adresář služeb s veškerými kontakty, zároveň ukazuje kapacity jednotlivých služeb v reálném čase, takže terénní pracovník má neustále přehled, které služby mají prostor a které nikoliv. K využití této aplikace je nutné mít přístup k internetu (v terénu spíše mobilní data, než Wi-Fi).

Každá organizace má dále vlastní informační systém, guideline a dobré praxe, podle kterých postupuje. Podobně také často ve „svém“ terénu dle vlastního sdělení znají většinu klientů, kteří využívají služeb opakovaně. 

Dále je možné v případě potřeby kontaktovat CSSP  žádostí o metodickou podporu.

Dispečink

Pro účely pomoci lidem bez domova provozuje CSSP celoroční dispečink, na který se mohou obracet jak pracovníci terénních služeb, tak ZZS, PČR, MP a sociální kurátoři MČ. Dispečink je dostupný 7/27 na tel. čísle

XXX XXX XXX (číslo není veřejné)

Základní procesy a postupy 

Dispečink využívá aplikaci „Bezdomova“, která slouží jako základní adresář a také databáze kapacit služeb a zařízení v reálném čase. Dispečeři mají neustále přístup do aplikace a pouhým náhledem mohou zjistit volné či naplněné kapacity služeb zapojených v ZHO. Poskytovatelé služeb je průběžně aktualizují. Dispečink pravidelně ověřuje, že služby či zařízení aktualizují svá data. Pokud Dispečink zjistí, že služba neaktualizovala data k určené hodině (X), kontaktuje ji, aby data do aplikace doplnila. 

Aplikace je zároveň adresářem, kde jsou kontaktní osoby, telefonní čísla a také omezení či specifika jednotlivých služeb (např. bezbariérové, jen pro ženy, zákaz domácích zvířat, bez tolerance alkoholu,  apod.).   

Dále dispečink využívá tzv. „Protokol“, který je záznamem o kontaktu a nabídnutých službách. Protokol je online tabulka v xlsx, kterou má k dispozici dispečer a zaznamenává do ní proběhlé kontakty. Slouží také pro zpětnou kontrolu, sběr dat, vyhodnocování a další statistiky.

Sběr dat

Formulář „Protokol“ je určen k záznamům kontaktů a sbírá tato data:

  • Datum a čas kontaktu
  • Jméno pracovníka
  • Příchozí/Odchozí
  • Jméno organizace, která dispečink kontaktuje
  • Jméno pracovníka organizace
  • Místo kontaktu 
  • Potřeby klienta/charakteristika
  • Pseudonym klienta
  • Řešení situace

Základní pracovní postupy při kontaktu:

  • Dispečer přijímá hovor; na základě sdělených informací vyhodnocuje situaci, případně se cíleně doptává (viz níže).  
  • Vyhledá v rámci webového nástroje (aplikace „Bezdomova“) vhodnou službu podle potřeb klienta a jeho priorit, kterou mu může nabídnout. Zároveň vidí volné kapacity. Předjedná telefonicky potřebnou službu (ať již umístění, transport, zajištění materiálu atd.). Může také vyhodnotit, že stav vyžaduje součinnost ZZS či Intervenčního týmu.
  • Dá zpětnou vazbu tomu, kdo dispečink kontaktoval (např. aby vyčkal na místě do příjezdu ZZS nebo že na místo už jede intervenční tým).    
  • Dispečer provádí záznam o kontaktu do formuláře „Protokol“. 
  • Když je klient přijat, tak zařízení, které je na dispečink napojeno (např. noclehárna) a které klienta přijímá, zadá zvýšení kapacity do aplikace „Bezdomova“, kterou dispečink v reálném čase vidí (podobně, jako uvidí např. naplnění kapacity a službu již nebude klientům doporučovat).

Na co se ptát?

Dispečer pracuje s některými základními kategoriemi SPP (status praesens psychicus, využívaný ve zdravotnictví) za účelem základního popisu aktuálního stavu klienta a na tyto kategorie se cíleně doptává, aby mohl podat dalším službám co nejpřesnější informaci o stavu klienta. Nemusí se ptát na všechny, klíčové k doptávání jsou kategorie, ve kterých má klient potřebu podpory (např. hybnost, psychický stav, závislosti apod.)

  • Vědomí – Bdělý, v bezvědomí
  • Orientace – časem, místem, osobou a situací – zachována/porušena 
  • Celkové vzezření, postoj a spolupráce – přiměřené situaci, bez nápadností, odpovídá v přiměřeném rozsahu, zevnějšek upravený/neupravený, zanedbaný, nápadné líčení apod., spolupracuje/nespolupracuje, je na první pohled nepřátelský či naopak, přátelský
  • Chování – chování přiměřené situaci, psychomotorické tempo v normě či zvýšené, spontánní, agitovaný nebo naopak zpomalený, strnulý, kýve se, vykřikuje,… 
  • Koncentrace pozornosti a řeč– udrží pozornost, zabíhavý, neudrží linii apod., řeč bez poruch, tempo a tón přiměřené (rychlá, pomalá, zabíhavá, ,,tlak‘‘ řeči, překotná, kusá bez spontaneity , monotónní, šeptá, nemluví) 
  • Nálada a afekt – emotivita živá, přiléhavá, bez známek úzkosti či strachu, labilní emotivita, afekt odpovídá náladě, otupený, plochý, rezervovaný, nálada depresivní, manická, hypomanická, rezonantní, úzkostná, hněvivá, podrážděná, bezradná 
  • Hygienický stav – klient je čistý, znečištěný, defekovaný, očividně zanedbaný atd.
  • Pohyblivost – klient je pohyblivý či nepohyblivý, chodí sám či s dopomocí, není schopen chůze, je/není schopen základní sebeobsluhy (hygiena, najezení se) 
  • Infekčnost – klient je viditelně nositelem infekčního onemocnění, parazitů apod.

Doporučujeme do formuláře „Protokol“ vybrat 3 – 4 klíčové, nejdůležitější potřeby podle principu: „Co je v normě, není třeba zapisovat“.

Příklad: Klient je při vědomí, orientovaný, mluví i chová se běžně, ale je očividně nepohyblivý (obtížně se pohybuje o dvou berlích) a je infestovaný štěnicemi. Dispečer zapíše např. „Potřeba bezbariérového noclehu (2 francouzské berle), potřeba hygienické péče – infestace parazity“

Pracovník dispečinku vyplní dále rubriku „Místo kontaktu“ (místo výskytu osoby bez domova. Uvedou přitom nejprve číslo městské části a pak ulici, případně jiné bližší určení.

Pseudonymizace

Klienti jsou do Protokolu zaznamenáváni pod pseudonymem. Ten sestává ze dvou části, přičemž se vždy pracuje se sdělenými skutečnostmi:

  • První slabika křestního jméno
  • První slabika příjmení
  • Poslední dvojčíslí roku narození.

Příklad: Vladimír Novák, rok narození 1969
Zapsaný pseudonym: Vlano69

V případě anonymního klienta se zaznamenává pouze kód: „Ano“ a pořadové číslo anonymního klienta (číselná řada od 1). Poslední číslo anonymního klienta je vždy uvedeno v samostatné buňce na horní části formuláře, která se neroluje a tudíž je vždy viditelná pro pracovníky.

Příklad: Anonymní klient, poslední pořadové číslo bylo 17
Zapsaný pseudonym „Ano18“

Pracovník, který zadává anonymního klienta, vždy ručně aktualizuje posledního anonymního klienta v horní buňce, aby další pracovník mohl navázat na číselnou řadu.

Předávání služby

Služba je předána tak, že nastupující dispečer (kromě ústního předání zásadních informací) zapíše své jméno k prvnímu kontaktu služby. Pokud v průběhu služby došlo k zásadním událostem, které nejsou dořešeny, vyznačí službu končící dispečer událost zvýrazněním textu (či barvou výplně buňky) žlutě. Tím je pro službu nastupujícího dispečera zřejmé, že událost bude řešena v průběhu služby a ví, kde má hledat relevantní informace o předchozím průběhu.  

Klíč k zajištění služeb dle potřeb klienta

Všechny níže uvedené ubytovací kapacity jsou poskytovány v průběhu ZHO zdarma a strategicky pokrývají celé území hl. m. Prahy. Mají také svá specifika a určení podle různých potřeb klientů. V tabulce níže naleznete jednoduchý klíč podle typických potřeb klientů.  

Potřeba klienta

Kam odeslat

Klient je v akutním ohrožení zdraví či života

Volejte ZZS

Klient má tělesný hendikep

Pokud je fyzicky základně soběstačný, je možné umístit do Kloubových domů Michli I. a Michli II.

Klient je pozitivně testován na COVID

Zajistěte infekční převoz do Kloubových Domů, v případě naplnění kapacity ADOS či Michle I.

Klient je ve zhoršeném zdravotním stavu, ale nevyžaduje hospitalizaci

Pokud je fyzicky základně soběstačný, je možné umístit do Kloubových domů, Michli I. či Michli II.

Klient je fyzicky nesoběstačný, nepohyblivý či jinak zásadně hendikepovaný

Volejte ZZS.

Klient je agresivní

Volejte MP. V případě konfliktu ve zdravotnickém zařízení zajistěte Intervenční tým

Klient odmítá převoz

Pokuste se zjistit, co pro něj lze udělat (např. dopomoci s ošacením, spacákem, jídlem apod.)

Klient je střízlivý, nemá viditelný hendikep a schopen soužití s druhými

Je možné umístit na Smíchov, Tusarovu, Hermes či Michli I.

Klient je podnapilý

V případě lehké podnapilosti může být nasměrován do zařízení ZHO. V případě těžší podnapilosti objednejte Intervenční tým či jiný převoz. Jestliže klient souhlasí a má přes 1 promile objednejte lůžko na Protialkoholní stanici. Podle dohody tam lze klienty převážet rovnou (bez součinnosti s MP) a místo rezervovat až na 3h dopředu.

Přehled celkových kapacit  ZHO

Kapacita pro COVID+

Název

Kapacita

Provozovatel

Specifikace

ADOS

Praha 14

10-12 (záloha)

CSSP

7/24, zákaz požívání alkoholu v zařízení. Požadavek na fyzickou soběstačnost, dům NENÍ BEZBARIÉROVÝ. Poskytuje ošetřovatelskou péči.

Michle I.

Praha 4

10-20 (záloha)

CSSP

7/24, zákaz požívání alkoholu v zařízení. Požadavek na fyzickou soběstačnost, dům NENÍ BEZBARIÉROVÝ.

Kloubovy Domy

Praha 9

Část kapacity 64 lůžek vyčleněna pro karanténu a izolaci

CSSP

7/24, zákaz požívání alkoholu v zařízení. Požadavek na fyzickou soběstačnost, dům NENÍ BEZBARIÉROVÝ.

Noclehárny (zařízení pro přespání s nízkým prahem)

Název

Kapacita

Provozovatel

Specifikace

Michle I.

Praha 4

88 lůžek
(72 muži, 16 ženy)

CSSP

Provoz pouze v noci, příjem klientů denně  20:30 – 21:30, provoz do 7:00 hod., Zařízení může přijmout omezený počet osob s částečným pohybovým handicapem. Není určeno pro osoby, jejichž zdravotní stav vyžaduje pobyt v nemocnici či osoby neschopné sebeobsluhy.

Smíchov

Praha 5

60 (muži i ženy)

Naděje / R-Mosty

Provozní doba pro klienty denně od 20:15 do 6:30. Cílová skupina jsou lidé bez domova bez pohybového a zdravotního hendikepu.

Loď Hermes

Praha 7

120

CSSP

Provoz denně od 19:00 do 7:00 hod. Poskytuje služby sociálního poradenství, zdravotní ošetřovny a psychologa. Zařízení nemůže přijímat osoby s pohybovým omezením (schody). 

Tusarova

Praha 7

56 lůžek (38 muži, 18 ženy)
od 2/2022 snížení kapacity na 28 lůžek

Armáda spásy

Zařízení není určeno pro osoby, jejichž zdravotní stav vyžaduje pobyt v nemocnici či osoby neschopné sebeobsluhy.

Zařízení 7/24 s nepřetržitým provozem a poskytovanou podporou, určená především ke krátkodobým a střednědobým pobytům zvlášť ohrožených osob bez domova)

Název

Kapacita

Provozovatel

Specifikace

Michle II.

Praha 4

47 lůžek

Naděje

Zařízení pro osoby bez domova ve věku od 18 let s částečným pohybovým handicapem nebo ve zhoršeném zdravotním stavu. Není určeno pro osoby, jejichž zdravotní stav vyžaduje pobyt v nemocnici či osoby neschopné sebeobsluhy.

Kloubovy domy

Praha 9

64

CSSP

Zařízení pro osoby v karanténě COVID, ženy a osoby ve vyšším věku či zhoršeném zdravotním stavu. Zařízení není určeno pro osoby, jejichž zdravotní stav vyžaduje pobyt v nemocnici či osoby neschopné sebeobsluhy.

Novovysočanská

Praha 9

68 lůžek (muži)

AS, ADCHP, FCH

Zařízení pro zvlášť ohrožené osoby. Zařízení není určeno pro osoby s pohybovým handicapem, osoby jejichž zdravotní stav vyžaduje pobyt v nemocnici a osoby neschopné sebeobsluhy.

Rozšířený provoz denních a nočních center

Název

Kapacita

Provozovatel

Specifikace

NDC Tusarova

Praha 7

80 míst

Armáda spásy

Provozní doba: 7:00 - 14:00, 15:00 - 19.00, výdej polévky od 12:00, praní osobního prádla, sprcha, šatník. Za mimořádných klimatických podmínek rozšířeno o „teplou židli“ pro 40 osob přes noc.

NDC U Bulhara

Praha 2

50

Naděje

Provozní doba: 8.30–19.30, sociální a psychologické poradenství, možnost se osprchovat, převléknout či se najíst.

NDC Pernerova

Praha 8

30 míst

Arcidiecézní Charita

Provozní doba pondělí až neděle 8:00 – 18:00, pro klienty 9:00 – 17:00, Výdej polévky, hygiena, ošacení, základní sociální poradenství, možnost řešení sociální problematiky v dalších službách zařízení, za mimořádných klimatických podmínek rozšířeno o “teplou židli“ pro 20 osob přes noc.

NDC Novákových

Praha 8

25 žen či trans lidí bez domova

Jako doma

Provozní doba od 8:00 do 20:00, od pondělí do neděle, pračka, sprcha, jídlo, počítač, oblečení, hygiena, základní poradenství, dluhové poradenství, nepravidelná zdravotní péče.

NDC Žitná

Praha 1

30 žen starších 18 let

Farní Charita Praha 1

Provozní doba pondělí až pátek od 7:00 – 12:30 hodin, víkendy od 8:00 - 14:00 hodin, prostor pro celkovou hygienu, jídlo, čisté oblečení, základní sociální poradenství.

Noční centrum Michle II.

Praha 4

5 – 8 osob na noc

Naděje

Pro lidi bez domova, kontaktované pracovníky nočního terénu. Provozní doba denně od 20:00 do 8:00. Klient může být s částečným pohybovým handicapem. Zajištuje hygienu, ošacení a základní péči. Klient je na ulici kontaktován pracovníky nočního TP či doporučen Dispečinkem, v případě potřeby a po jeho souhlasu, je přivezen do nNDC. Dle situace bude klient poté předán do ubytovacích zařízení ZHO nebo využije krizové lůžko v místě nNDC.

Specifické situace

Situace

Řešení

Volá TP, že našli silně opilou osobu.

Pokud osoba nedokáže samostatně chodit a hrozí např. umrznutí, kontaktujte INT či noční terén; ten jej může odvézt na záchytnou stanici (místo na PZS můžete rezervovat až na 3h!). Pokud hrozí akutní ohrožení zdraví, pak je na místě hospitalizace.

Volá TP, že našli osobu, která potřebuje pomoc, ale je agresivní. 

Kontaktujte MP. Klienta zklidnit, neodporovat, hovořit uklidňujícím tónem. Při bezprostředním ohrožení volit ústup. Ve spolupráci s intervenčním týmem či MP vysvětlit, že je např. skutečně zima a že venku může zmrznout. 

Volá řidič DP, že našel v tramvaji osobu pod vlivem návykových látek.

Kontaktuje Intervenční tým, případně tým TP. Podle potřeby lze také zajistit převoz a zprostředkování služby, která je zaměřena na pomoc závislým osobám atd. Pokud klient pomoc nepotřebuje a dokáže místo kontaktu opustit aniž by mu hrozilo bezprostřední nebezpečí, pomoc nevnucujeme.

Volá TP, že našli osobu ve zhoršeném zdravotním stavu

Pokud osoba nekomunikuje, krvácí, špatně dýchá atd., kontaktuje neprodleně ZZS

Volá zdravotnické zařízení, že bude propouštět osobu bez domova. 

Od soc. pracovníka zdravotnického zařízení zjistěte potřeby a stav klienta podle kategorií SPP a podle nich předjednejte potřebnou službu, která bude potřebám vyhovovat. Kontaktujte Intervenční tým, aby mohl klienta přijet podpořit, pomoci mu s jednáním, propouštěcí zprávou apod. V případě potřeby také pamatujte na možnost převozu. 

Volá noční terén, že našli osobu bez dokladů.

Terénní pracovník by se měl pokusit zjistit, jak se osoba jmenuje. Není zplnomocněn osobu identifikovat proti OP či pasu, jedná proto v dobré víře, že sdělená totožnost je pravdivá.  Na místě přespání pak bude doklady řešit sociální pracovník. Pokud osoba nemůže mluvit (pro opilost či onemocnění), doporučujeme kontaktovat ZZS.

Reporting

Data jsou shromažďována v tabulce Protokolu a je možné je kdykoliv vyhodnotit. Vedoucí dispečinku podává o činnosti dispečinku jednou za 2 měsíce report k rukám ředitele CSSP. Report zahrnuje zejména vývoj a počet kontaktů a jejich typ. Souhrnný report bude obsahovat:

  • Počet kontaktů absolutně za období a dále podle typu (Městská policie, policie ČR, zdravotní záchranná služba, nemocnice, organizace (Naděje, ADCH, AS,..), terénní programy, protialkoholní záchytná stanice, ostatní
  • Počet denních a nočních kontaktů
  • Statistiku míst záchytu TP podle MČ
  • Specifické či obtížně řešitelné situace jako náměty na zlepšení.

Dispečink průběžně vyhodnocuje vytíženost služeb a pokud zaznamená enormní zvýšení poptávky, případně jiné závažné skutečnosti, představující ohrožení cílové skupiny či nabízených služeb, sděluje neprodleně tuto skutečnost řediteli CSSP k přijetí nutných opatření (např. jednání o otevření dalších kapacit).

Základní procesy

Dispečink využívá pro záznamy kontaktů aplikaci „Bezdomova“, resp. její část, která se týká záznamů kontaktů. Aplikace „Bezdomova“ sbírá tato data:

  • Datum a čas (zaznamenává se automaticky ve formuláři)
  • Místo kontaktu / kde osoba bez domova je
  • Kdo dispečink kontaktuje (např. TP Naděje, volá neznámý občan atd.)
  • Heslovitý popis situace (např. ležící, nereagující, silně opilá, viz dále)
  • Heslovitý popis intervence (poskytnuto poradenství, kontaktována IZS)

Odesláním formuláře se data propíšou do online .xlsx souboru, který data sbírá a umožňuje je vyhodnocovat.

Základní pracovní postupy při kontaktu:

  • Dispečer přijímá hovor. Na základě sdělených informací vyhodnocuje situaci, případně se cíleně doptává.
  • Vyhledá v rámci webového nástroje (aplikace „Bezdomova“) vhodnou službu; zároveň uvidí volné kapacity a případnou možnost převozu. Předjedná telefonicky potřebnou službu (ať již umístění, transport, zajištění materiálu atd.). Může také vyhodnotit, že stav vyžaduje součinnost IZS.
  • Dá zpětnou vazbu tomu, kdo dispečink kontaktoval (např. aby vyčkal na místě příjezdu
  • Dispečer provádí záznam o kontaktu do formuláře v aplikaci „Bezdomova“. 
  • Zařízení, které je na dispečink napojeno (např. noclehárna) a které klienta přijme, zadá zvýšení kapacity do aplikace „Bezdomova“, kterou dispečink v reálném čase vidí (podobně, jako uvidí např. naplnění kapacity a službu již nebude kontaktovat).

Podobně v situaci, kdy se např. pracovník terénního programu obrací na dispečink se žádostí o zprostředkování převozu klienta. Dispečer opět zjistí kapacitu a službu zprostředkuje.

Dispečer pracuje s některými základními kategoriemi SPP (status praesens psychicus, využívaná ve zdravotnictví) za účelem základního popisu aktuálního stavu klienta (a na tyto kategorie se případně doptává):

  • Vědomí – vigilní (bdělé), lucidní (jasné), obluzené, bezvědomí, …
  • Orientace – časem, místem, osobou a situací – zachována/porušena, …
  • Celkové vzezření, postoj a spolupráce – přiměřené situaci, bez nápadností, odpovídá adekvátně (jednoslovně, v přiměřeném rozsahu), zevnějšek upravený/neupravený, zanedbaný, nápadné líčení apod., spolupracuje/nespolupracuje, je na první pohled nepřátelský či naopak, přátelský
  • Chování – chování přiměřené situaci, psychomotorické tempo v normě (či zvýšené, spontánní, agitovanost, strnulost …), kvalita PM aktivity – adekvátní (provádí běžné rituály, má bludy, sedí strnule, negativismus, strnulost, dělá grimasy, manýrování,…). 
  • Koncentrace pozornosti – udrží pozornost, zabíhavý, neudrží linii apod., 
  • Řeč – bez poruch, tempo a tón přiměřené (rychlá, pomalá, zabíhavá, ,,tlak‘‘ řeči, překotná, kusá bez spontaneity, monotónní, šeptá, dramatická, dysartrie, koktání, echolálie, afázie). 
  • Nálada a afekt – emotivita živá, přiléhavá, bez známek úzkosti či strachu, labilní emotivita, afekt odpovídá náladě, otupený, plochý, rezervovaný, nálada depresivní, manická, hypomanická, rezonantní, úzkostná, hněvivá, podrážděná, bezradná 
  • Hygienický stav – klient je čistý, znečištěný, defekovaný, očividně zanedbaný atd.
  • Pohyblivost – klient je pohyblivý či nepohyblivý, chodí sám či s dopomocí, není schopen chůze, je/není schopen základní sebeobsluhy (hygiena, najezení se) 
  • Infekčnost – klient je viditelně nositelem infekčního onemocnění, parazitů apod.

Tato kritéria jsou podstatná pro rozhodnutí, jaká služba bude pro klienta nejvhodnější, a kde nebude mít pravděpodobně problém s přijetím. 

Vedoucí dispečinku podává o činnosti dispečinku jednou za 3 měsíce report k rukám ředitele CSSP. Report zahrnuje zejména vývoj a počtu kontaktů a jejich typ (kdy kontaktovaly služby či naopak široká veřejnost). Dispečink průběžně vyhodnocuje vytíženost služeb,
a pokud zaznamená enormní zvýšení poptávky, sděluje neprodleně tuto skutečnost řediteli CSSP k přijetí nutných opatření (např. otevření dalších kapacit).

Návaznost dispečinku na ZZS

Je-li dispečink kontaktován ZZS, postupuje podle metodiky, vydané pro ZZS. Základní nastavení spolupráce ZZS a dispečinku pro osoby bez domova:

  1. Dispečink ZZS přijme hlášení o osobě bez domova ve zhoršeném stavu či v ohrožení života nebo zdraví; ať již od kolemjdoucí osoby, která najde člověka bez domova, Městské policie, Dopravního podniku HMP, eventuálně od terénního pracovníka.
  2. Výjezd ZZS: V tomto kroku nejsou žádné odchylky od standardních postupů ZZS.
  3. Intervence na místě; Jsou tři hlavní situace:
    1. Stav nevyžaduje hospitalizaci; posádka ZZS postupuje standardně dle svých předpisů + dotáže se, zda je osoba bez domova. V případě že ano, předá pacientovi informační materiály. Pokud usoudí, že potřebuje další pomoc (či jsou nepříznivé klimatické podmínky), kontaktuje Dispečink pro osoby bez domova. Ten na místo vyšle terénní pracovníky. Posádka zaznamená diagnózu bezdomovectví dle MKN-10. 
    2. Stav vyžaduje hospitalizaci; posádka ZZS postupuje standardně + pokud vidí, že s osobou bude ztížená komunikace, či že není kam jí po hospitalizaci „propustit“ atd., kontaktuje dispečink pro lidi bez domova. Dispečink pak komunikuje se soc. prac. v nemocnici ve věci zařízení návazných služeb po propuštění. Vždy také zaznamená diagnózu bezdomovectví dle MKN-10.
    3. V mimořádném případě, kdy sanitka (anebo vůz přepravní služby) vykládá člověka bez domova jinde než v zařízení, kontaktuje vždy dispečink.

Pravidla pro umístění klienta do humanitárního zařízení

Humanitární zařízení, v rámci tzv. „zimní opatření“, mají zpravidla nižší „práh“ vstupu, než běžné pobytové sociální služby. Vstup ale není bezprahový! Proto posádka nejprve vždy kontaktujte dispečink pro lidi bez domova ke zjištění dostupnosti

Obecná pravidla pro vstup, resp. možnosti umístění do těchto zařízení jsou následující: 

  1. Fyzická soběstačnost; Žadatel musí být soběstačný v základních sebeobslužných úkonech (orientovaný a komunikující, schopen osobní hygieny, jídla, obléknutí se).
  2. Zdravotní způsobilost; Žadatel musí být zdravotně soběstačný, tj. nevyžadovat pravidelnou stálou zdravotnickou službou (jakož i materiálem), ošetřovatelské intervence jsou realizovány často nárazově a s měnící se frekvencí. Nelze proto ubytovat osobu, která tuto péči potřebuje. Výjimku tvoří zařízení, která jsou k takovému typu péče uzpůsobená (např. specializovaná na křehké klienty).  
  3. Duševní způsobilost; Humanitární zařízení spolupracují s CDZ, avšak klient, který trpí psychiatrickým onemocněním, musí být stabilizovaný a řádně zamedikovaný. Nelze přijmout klienta s rozvinutou formou demence či obdobného onemocnění s podobnými projevy. Je vyžadováno, aby byl klient orientován místem, časem, osobou a situací. 
  4. Pohyblivost; S výjimkou zařízení, které jsou koncipovány pro křehké klienty a osoby se sníženou pohyblivostí, je vyžadována nejen plná fyzická soběstačnost (bod a)), ale také pohyblivost. Klient musí být schopen samostatné chůze (byť např. s oporou jedné hole – ne už chodítka!), otočení se na posteli, polohování se. 
  5. Alkohol; Není primárně překážkou (jak bývá často v zařízeních typu AD), pokud člověk pod jeho vlivem svým chováním nenarušuje soužití s ostatními klienty nebo s personálem. Závislí klienti jej navíc potřebují k „běžnému fungování“, bez něj může hrozit delirium apod. V zařízeních není dovoleno alkohol konzumovat (nejde o wet-house, péče by nebyla bezpečná), ale osoba pod vlivem (bez agresivních projevů) může být přijata. Analogicky se postupuje u nealkoholových drog. 

Klasifikace bezdomovectví ve výkaznictví

Bezdomovectví je z hlediska Mezinárodní klasifikace nemocí fenomén, který je chápán jako diagnóza. Proto považujeme za nezbytné u lidí bez domova vždy vykazovat relevantní diagnózy, související s bezdomovectvím. Dle MKN-10 jsou obsaženy v kategorii Z59:

  • Z59.0 Bezdomovectví

Distribuce jídla a materiální pomoci

Součástí terénní práce s klientem je také distribuce jídla a materiální pomoci. Může se jednak o oblečení, spací pytle apod., ale také o ochranné pomůcky (roušky, respirátory,…), dezinfekci a podobně. Centrum sociálních služeb Praha ve spolupráci s distribučními organizacemi vypracovalo standardní minimum zásad poskytování potravinové pomoci. Pokud se k němu poskytovatelské organizace připojí, jsou součástí koordinačního a vyjednávacího celku distribučního terénu (např. ve vztahu k MČ, kde poskytují nebo MHMP), mají podporu CSSP a také mohou čerpat finanční podporu MHMP, kterou distribuuje a koordinuje CSSP. Cílem těchto doporučených zásad je koordinované zabezpečení stravy a dalších materiálních potřeb osob bez domova na celém území hl. m. Prahy. Výdej stravy je součástí politiky MHMP pro zabezpečení potřeb osob bez domova a ke zmírnění nepříznivých důsledků bezdomovství na hl. město Prahu. Centrum sociálních služeb Praha (CSSP) na základě rozhodnutí hl. m. Prahy podporuje nevládní organizace při výdeji stravy a materiální pomoci pro osoby bez domova v síti výdejů, která je zabezpečena z veřejných prostředků. Výdej stravy přitom má být organizován tak, aby bylo minimalizováno lokální zatížení. Dodržování níže uvedených zásad (Manuál potravinové a materiální pomoci 1.7.2) je proto podmínkou pro čerpání veřejných prostředků a zapojení do sítě koordinované CSSP s tím, že hlavní místa výdeje spoluurčuje MHMP, případně CSSP. 

Rozlišujeme dva základní typy distribuce:

  • Distribuce individuální
  • Distribuce hromadná

Pravidla pro individuální distribuci

Individuální distribuce materiálu a jídla je většinou realizovaná terénním programem, který např. v rámci „nočního terénu“ distribuuje spacáky, izotermické fólie, respirátory, drobné potraviny. Jedná se o distribuci přímo na místo, kde osoba bez domova žije.

Pracovníci distribuce (TP) mají za úkol chránit především sami sebe. Proto nejdou do míst, která jsou explicitně nebezpečná na vstup (některé části mostních konstrukcí, nestabilní chatky, hrozící zřízením, špatně přístupné terénní převisy apod.). V takovém případě se vyžaduje, aby si klient pro materiál přišel. Zároveň pracovník dodržuje veškerá pravidla ochrany proti COVID-19 (viz 3R). 

V rámci individuální distribuce platí všechna pravidla pro ochranu (viz 3R) jako ve všech ostatních případech. Pracovníci zpravidla jezdí s konkrétní věcí (spacák, drobné potraviny), kterou vezou konkrétnímu klientovi. Záznamy vydaného materiálu si vede každá služba samostatně – protože zpravidla jde o terénní programy (čili registrované sociální služby), řídí s vlastními standardy kvality sociálních služeb.

Pravidla pro hromadnou distribuci

zpravidla zajišťovaná organizací a to buď přímo poskytovatelem sociální/humanitárních služeb (např. programy distribuce jídla Charity nebo Armády spásy) anebo neregistrovanou dobrovolnickou organizací (např. Food not Bombs). Hromadná distribuce naopak počítá s vytipováním místa, kde bude přistaven distribuční vůz a klienti budou chodit k němu.

Pro hladký chod hromadné distribuce je nezbytné, aby bylo její poskytování dopředu domluveno (či alespoň oznámeno) na příslušnou MČ, protože zpravidla bude probíhat na pozemku MČ (zaparkovaná dodávka apod.). Místo je proto potřeba volit tak, aby bylo dostupné MHD, zároveň aby distribuce neznamenala neúměrnou zátěž místních obyvatel.

Strava a další vydávaná pomoc je určena lidem bez domova či zjevně potřebným osobám. Pracovníci organizace při výdeji klienty nediskriminují, chovají se s respektem a pomáhají vytvořit atmosféru důvěry a bezpečí. Dále dodržují tyto doporučené zásady:

  • Strava či další vydávaná pomoc je poskytnuta pouze přítomným osobám.
  • Příjemci pomoci jsou při výdeji povinni dodržovat vzájemnou ohleduplnost a respektovat pokyny personálu.
  • V případě nedodržení veřejného pořádku, fyzického či verbálního napadení zaměstnanců nebo jiných příjemců pomoci lze vydání stravy či jiné pomoci odmítnout.
  • Příjemci pomoci jsou povinni v místě výdeje a jeho okolí udržovat veřejný pořádek, vyhazovat odpad do poskytnutých nádob či pytlů a nezanechat v místě výdeje žádné osobní věci.
  • Po výdeji pomoci zajistí organizátoři na místě nezbytný úklid a odstranění vzniklého odpadu.

Podrobnosti zabezpečení místa a veřejného pořádku, hygieny, organizace
a řešení konfliktů upravuje Manuál poskytování potravinové pomoci.

Manuál poskytování potravinové a materiální pomoci 

Organizační požadavky

Organizace poskytující pomoc konzultuje zamýšlené místo, čas, způsob a rozsah hromadné distribuce s Centrem sociálních služeb Praha. Místo zvolené pro distribuci by mělo splňovat následující podmínky:

  • V lokalitě jsou zjištěny zvýšené potřeby osob bez domova a zároveň zde není zařízení jiné sociální služby (NDC).
  • Jedná se o ulici či veřejné prostranství přednostně ve správě hl. m. Prahy.
    V případě, že je toto místo ve správě městské části, organizace poskytující pomoc umístnění distribuce s příslušnou městskou části předjedná. V případě, že je místo ve veřejné zeleni, musí organizace požádat o výjimku příslušného vlastníka veřejné zeleně. 

Poskytující organizace zajistí výdej stravy buď v původním obalu, nebo v recyklovatelném obalu. Organizace by neměla používat pro distribuci jednorázové plastové obaly a nádoby. Poskytující organizace dále zajistí sběr a likvidaci tříděného odpadu během
a po skončení distribuce.

Poskytující organizace dbá při distribuci na dodržování veřejného pořádku a nařízení k ochraně veřejného zdraví. V případě, že pořádek není schopna zajistit, požádá o pomoc Městskou policii, či distribuci ukončí. Zajistí také dostatečné personální kapacity na samotný výdej stravy i na následující úklid místa výdeje a jeho bezprostředního okolí.

Hygienické požadavky

Výdej potravin musí splňovat hygienické normy, plynoucí zejména z vyhlášky č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.

Administrativní požadavky

V případě, že je distribuce financována HMP prostřednictvím CSSP, musí poskytující organizace splnit náležitosti výkaznictví dle předpisu CSSP.

Řešení stížností

Stížnosti na nedostatky v zajištění veřejného pořádku, hygieny či jiných pravidel poskytování potravinové pomoci řeší poskytující organizace se stěžovatelem a zároveň o nich informuje CSSP.

Seznam kurátorů

Sociální kurátor je specializovaným sociálním pracovníkem úřadu obce s rozšířenou působností. Na základě vlastní diagnostické činnosti a ve spolupráci s dalšími institucemi, poskytuje odborné sociální poradenství, může zprostředkovat právní a psychologickou pomoc dospělým osobám, kterým hrozí sociální vyloučení z důvodu jejich tíživé životní situace.

Nerozhoduje o poskytování peněžitých a věcných dávek; může je pouze DOPORUČIT – tzn. doporučující stanovisko v rámci individuálního plánu klienta. V případě, že pracovník nazná, že je zapotřebí služeb kurátora, může se obrátit podle místní příslušnosti na níže uvedené doporučené kontakty. Sociální kurátor poskytuje, doporučuje, popř. zprostředkovává sociální, právní a psychologickou pomoc občanům propuštěným z výkonu trestu, občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení, občanům závislým na alkoholu nebo jiných látkách, kteří potřebují sociální pomoc.

Seznam kurátorů pro dospělé

Úřad MČ

jméno

telefon

e-mail

ulice

ÚMČ Praha 1

Mgr. Petra Botková, DiS

221 09 71 65

petra.botkova@praha1.cz

Karolíny Světlé 7, Praha 1

ÚMČ Praha 1

MUDr. Novotný Ivan

221 09 71 67

ivan.novotny@praha1.cz

Karolíny Světlé 7, Praha 1

ÚMČ Praha 1

PhDr. Pěnkava Pavel

221 09 71 49

pavel.penkava@praha1.cz

Karolíny Světlé 7, Praha 1

ÚMČ Praha 2

Mgr. Šůcha Petr

236 04 41 42

petr.sucha@praha2.cz

Náměstí Míru 20, Praha 2

ÚMČ Praha 3

Bc. Krosnářová Lucie, DiS.

222 11 64 92

krosnarova.lucie@praha3.cz

Seifertova 51, Praha 3

ÚMČ Praha 3

Mgr. Zemanová Klára

222 11 64 93

zemanova.klara@praha3.cz

Seifertova 51, Praha 3

ÚMČ Praha 4

Bc. Čápová Lenka, DiS.

261 192 310

Lenka.capova@praha4.cz

Antala Staška 2059/80b, Praha 4

ÚMČ Praha 4

Mgr. Plešr Dominik

261 19 23 10

dominik.plesr@praha4.cz 

Antala Staška 2059/80b, Praha 4

ÚMČ Praha 5

Mgr. Čermáková Dagmar

257 000 265

dagmar.cermakova@praha5.cz

Nám. 14. října 4, Praha 5

ÚMČ Praha 5

Mgr. Novotná Anna,

257 000 422

anna.novotna@praha5.cz

Nám. 14. října 4, Praha 5

ÚMČ Praha 5

Mgr. Hejduková Lada

257 00 04 69

lada.hejdukova@praha.cz

Nám. 14. října 4, Praha 5

ÚMČ Praha 6

Mgr. Kateřina Horejšová

220 18 96 74

khorejsova@praha6.cz

Čs. Armády 23/601, Praha 6

ÚMČ Praha 6

Mgr. Červená Iva, DiS

220 18 96 47

icervena@praha6.cz

Čs. Armády 23/601, Praha 6

ÚMČ Praha 7

Fafílek Ivo, DiS.

220 14 41 88

fafileki@praha7.cz

Nábřeží kpt. Jaroše 1000/7, Praha 7

ÚMČ Praha 7

Mgr. Havránková Zuzana

220 14 41 88

HavrankovaZ@praha7.cz

Nábřeží kpt. Jaroše 1000/7, Praha 7

ÚMČ Praha 8

Cejnar Petr

222 80 52 88

petr.cejnar@p8.mepnet.cz

U Meteoru 8, Praha 8

ÚMČ Praha 8

JUDr. Čermák Aleš

222 80 52 96

ales.cermak@p8.mepnet.cz

U Meteoru 8, Praha 8

ÚMČ Praha 9

Špaček Martin, DiS.

283 09 14 44

spacekm@praha9.cz

Sokolovská 324/14, Praha 9

ÚMČ Praha 9

Mgr. Holá Martina

283 09 1428

holam@praha9.cz

Sokolovská 324/14, Praha 9

ÚMČ Praha 10

Bc. Skřivan Jakub, DiS.

267 09 36 23

jakub.skrivan@praha10.cz

Vršovická 68, Praha 10

ÚMČ Praha 10

Mgr. Volák Michal, DiS.

267 09 34 90

michal.volak@praha10.cz

Vršovická 68, Praha 10

ÚMČ Praha 10

Mgr. Havrlíková Jana, DiS.

267 093 523

Jana.Havrlikova@praha10.cz

Vršovická 68, Praha 10

ÚMČ Praha 11

Mgr. Demian Kupanovac

267 902 101

kupanovacd@praha11.cz

Roztylská 1860/1, Praha 11

ÚMČ Praha 12

Mgr. Karásek Jiří

244 028 328

karasek.jiriv@praha12.cz

Čechtická 758/6, Praha 12

ÚMČ Praha 13

Soukupová Klára, Bc.

235 01 14 55

SoukupovaK@p13.mepnet.cz

Sluneční nám. 2580/13, Praha 13

ÚMČ Praha 14

Mgr. Maninová Anita

225 29 53 52

Anita.Maninova@praha14.cz

Bratří Venclíků 1072, Praha 14

ÚMČ Praha 15

Bc. Lupoměská Yvona

281 00 32 86

Yvona.lupomeska@praha15.cz

Boloňská 478/1, Praha 15

ÚMČ Praha 16

Mgr. Řepásková Daniela

234 128 313

daniela.repaskova@praha16.cz

Nám. Osvoboditelů 732, Praha 16 

ÚMČ Praha 17

Šafaříková Eva

234 68 32 62

Eva.Safarikova@praha17.cz

Makovského 1141/11, Praha 17

ÚMČ Praha 18

Bc. Trachta Pavel

284 02 82 52

pavel.trachta@letnany.cz

Bechyňská 639, Praha 18

ÚMČ Praha 19

Bc. Bujňáková Ingrid

286 01 01 44

bujnakova.ingrid@kbely.mepnet.cz

Železnobrodská 764/25, Praha 19

ÚMČ Praha 20

Mgr. Konejlová Štěpánka

271 07 16 42

stepanka_konejlova@pocernice.cz

Jívanská 635, Praha 20

ÚMČ Praha 21

Mgr. Gramatová Edita

281 01 29 88

edita.gramatova@praha21.cz

Staroklánovická 260, Praha 21

ÚMČ Praha 22

Mgr. Lenka Janáčková

271 07 18 89

lenka.janackova@praha22.cz

Nové náměstí 1250, Praha 22

Seznam kurátorů pro děti a mládež

městský úřad

jméno

telefon

e-mail

ulice

ÚMČ Praha 1

Hana Vitnerová

221 097 353

hana_vitnerova@p1.mepnet.cz

Vodičkova 18, Praha 1

ÚMČ Praha 2

Anna Chochulová

236 044 294

chochulovy@p2.mepnet.cz

Náměstí Míru 20, Praha 2

ÚMČ Praha 2

Jana Šterclová

236 044 293

sterclovaj@p2.mepnet.cz

Náměstí Míru 20, Praha 2

ÚMČ Praha 2

Eva Vencovská

236 044 166

vencovskae@p2.mepnet.cz

Náměstí Míru 20, Praha 2

ÚMČ Praha 3

Petra Stehlíčková

222 116 485

petras@praha3.cz

Seifertova 51, Praha 3

ÚMČ Praha 3

Martina Minhová

222 116 485

martinam@praha3.cz

Seifertova 51, Praha 3

ÚMČ Praha 3

Ľubica Švecová

222 116 445

lubicas@praha3.cz

Seifertova 51, Praha 3

ÚMČ Praha 4

Lucie Pondělíčková

261 192 203

lucie.pondelickova@praha4.cz

Táborská 32/350, Praha 4

ÚMČ Praha 4

Petra Macešková

261 192 295

petra.maceskova@praha4.cz

Táborská 32/350, Praha 4

ÚMČ Praha 4

Šárka Janouškovcová

261 192 425

sarka.janouskovcova@praha4.cz

Táborská 32/350, Praha 4

ÚMČ Praha 4

Tomáš Kodiš

261 192 202

tomas.kodis@praha4.cz

Táborská 32/350, Praha 4

ÚMČ Praha 5

Mgr. Jiannis Georgiou

257 000 436

jiannis.georgiou@praha5.cz

Nám. 14. října 1381/4, Praha 5

ÚMČ Praha 5

Bc. Eva Lea Gotthardová, DiS

257 000 433

evalea.gotthardova@praha5.cz

Nám. 14. října 1381/4, Praha 5

ÚMČ Praha 5

Bc. Eliška Březinová

257 000 466

eliska.brezinova@praha5.cz

Nám. 14. října 1381/4, Praha 5

ÚMČ Praha 5

Bc. Lucie Čermáková, DiS

257 000 475

lucie.cermakova@praha5.cz

Nám. 14. října 1381/4, Praha 5

ÚMČ Praha 5

Václav Malich, Dis

257 000 419

vaclav.malich@praha5.cz

Nám. 14. října 1381/4, Praha 5

ÚMČ Praha 6

Alena Krupičková

220 189 619

akrupick@praha6.cz

Čs. Armády 23, Praha 6

ÚMČ Praha 6

Zora Kožíšková

220 189 540

zkozisko@praha6.cz

Čs. Armády 23, Praha 6

ÚMČ Praha 7

Lenka Matušková

220 144 089

MatuskovaL@p7.mepnet.cz

Nábřeží kpt. Jaroše 1000, Praha 7

ÚMČ Praha 8

Eva Amblerová

222 805 223

Eva.Amblerova@p8.mepnet.cz

U Meteoru 8, Praha 8

ÚMČ Praha 8

Jana Miková

222 805 227

Jana.Mikova@p8.mepnet.cz

U Meteoru 8, Praha 8

ÚMČ Praha 8

Milan Mahdalík

222 805 225

Milan.Mahdalik@p8.mepnet.cz

U Meteoru 8, Praha 8

ÚMČ Praha 8

Jan Přenosil

222 805 228

Jan.Prenosil@p8.mepnet.cz

U Meteoru 8, Praha 8

ÚMČ Praha 8

Renáta Volková

222 805 224

Renata.Volkova@p8.mepnet.cz

U Meteoru 8, Praha 8

ÚMČ Praha 9

Michaela Vilímovská

283 091 428

vilimovskam@p9.mepnet.cz

Sokolovská 324/14, Praha 9

ÚMČ Praha 9

neobsazeno

283 091 449

Sokolovská 324/14, Praha 9

ÚMČ Praha 10

Helena Průchová

267 093 280

HelenaP@p10.mepnet.cz

Vršovická 68, Praha 10

ÚMČ Praha 10

Zdeňka Šulcová

267 093 220

ZdenkaS@p10.mepnet.cz

Vršovická 68, Praha 10

ÚMČ Praha 10

Zuzana Stupáková

267 093 223

ZuzanaSt@p10.mepnet.cz

Vršovická 68, Praha 10

ÚMČ Praha 11

Jana Radoměrská

267 902 127

radomerskaj@p11.mepnet.cz

Nad Opatovem 2140, Praha 10

ÚMČ Praha 11

Jana Rejdalová

267 902 128

rejdalovaj@p11.mepnet.cz

Nad Opatovem 2140, Praha 10

ÚMČ Praha 11

Lucie Tichá

267 902 145

tichal@p11.mepnet.cz

Nad Opatovem 2140, Praha 11

ÚMČ Praha 12

Jana Jochová

 241 711 624/252

jjochova@p12.mepnet.cz

Čechtická 758, Praha 12

ÚMČ Praha 12

Martina Porkertová

241 711 624/254

mporkertova@p12.mepnet.cz

Čechtická 758, Praha 12

ÚMČ Praha 12

Jan Toepfer

241 716 490

jtoepfer@p12.mepnet.cz

Čechtická 758, Praha 12

ÚMČ Praha 13

Zdeňka Wdowyczynová

235 011 457

WdowyczynovaZ@p13.mepnet.cz

Sluneční nám. 13/2580, Praha 13

ÚMČ Praha 13

Alexandra Augustová

235 011 456

Augustovy@p13.mepnet.cz

Sluneční nám. 13/2580, Praha 13

ÚMČ Praha 13

Veronika Stará

235 011 355

StaraV@p13.mepnet.cz

Sluneční nám. 13/2580, Praha 13

ÚMČ Praha 13

Magda Suchopárová

235 011 532

SuchoparovaM@p13.mepnet.cz

Sluneční nám. 13/258, Praha 13

ÚMČ Praha 14

Milena Čechová

225 295 506

cechovam@p14.mepnet.cz

Bratří Venclíků 1072, Praha 14

ÚMČ Praha 14

Dagmar Klečková

225 295 345

kleckovad@p14.mepnet.cz

Bratří Venclíků 1072, Praha 14

ÚMČ Praha 15

Hana Uhlířová

281 003 117

UhlirovaH@p15.mepnet.cz

Boloňská 478/1, Praha 15

ÚMČ Praha 16

Mgr. Stejskalová Jitka

234 12 83 10

jitka.stejskalova@praha16.eu

Václava Balého 23, Praha 16

ÚMČ Praha 17

Martina Machová

234 683 217

machovam@repy.mepnet.cz

Žalanského 291/12b, Praha 17

ÚMČ Praha 17

Ivana Valentová

234 683 279

valentovai@repy.mepnet.cz

Žalanského 291/12b, Praha 17

ÚMČ Praha 18

Jovanka Tesařová

284 028 251

socialni@letnany.cz

Bechyňská 639, Praha 18

ÚMČ Praha 19

Ingrid Bujňáková

286 850 369

Ingrid.Bujnakova@kbely.mepnet.cz

Cukrovarská 52, Praha 19

ÚMČ Praha 20

Radka Tadičová

271 071 646

radka_tadicova@pocernice.cz

Jívanská 635, Praha 20

ÚMČ Praha 21

Hana Včelaříková

281 012 922

hana.vcelarikova@ujezdnl.mepnet.cz

Staroklánovická 260, Praha 21

ÚMČ Praha 22

Ivana Benešová

271 071 881

ivana.benesova@p22.mepnet.cz

Nové náměstí 1250, Praha 22

Návaznost na Kontaktní místa bydlení

Pražský magistrát zřizuje Kontaktní místo bydlení (https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/bydleni/kontakty/kontaktni_misto_pro_bydleni_pri.html), které je určeno všem obyvatelům hlavního města Prahy, kteří potřebují pomoci či poradit při řešení své bytové situace s cílem udržet jejich stávající bydlení či hledat nejúčinnějších řešení bytové nouze. Jde například o situace, kdy terénní pracovník některého poskytovatele dochází za klientem do nevyhovujícího bydlení (skladiště, sklepní prostory apod.) a pomáhá mu získat zpět standardní bydlení. Na tuto instituci je tedy možné se obrátit například v případě, že

  • Osoba dostala výpověď z nájmu či má nejasnosti ohledně podmínek nájemní smlouvy a uvítal by právní konzultaci
  • bydlí v nevyhovujících podmínkách a hledá standardní bydlení
  • má špatné rodinné, sousedské vztahy nebo vztahy s majitelem bytu a potřebuje zprostředkovat adekvátní podporu
  • je zadlužený a potřeboval by konzultaci v dluhové poradně
  • má nedostatečný příjem a rád by znal, zda může mít nárok na některou ze státních sociálních pomocí
  • má zdravotní či sociální problémy a potřebuje zajistit adekvátní službu
  • Z důvodu problematického bydlení hrozí odejmutí dětí (např. u matek samoživitelek)

Pracovník KMB:

  • zjišťuje informace potřebné k bližší analýze bytové situace domácnosti
  • poskytuje základní poradenství a pomoc v zorientování se v systému bytové a sociální podpory
  • zprostředkovává kontakty na návazné služby (sociální, dluhové, právní poradenství aj.)
  • poskytuje konzultace k vyplnění žádosti o pronájem bytu městské části a Magistrátu Hlavního města Prahy

Práce s osobami bez domova v ubytovacím zařízení 

Existuje celá řada druhů pobytových služeb, které se liší jak typem (noclehárna, azylový dům, humanitární noclehárna či hostel, „teplá židle“,…) tak určením (zařízení pro muže, pro ženy, pro matky s dětmi, pro rodiny, pro postižené či seniory,…). V této části metodiky najdete doporučené postupy a specifické situace, které při práci s osobami bez přístřeší mohou nastat. Každá část obsahuje doporučené postupy a případně dobré praxe.

V souladu se zákonem 108/2006 Sb. vždy platí, že poskytovatelé řádných (tj. registrovaných) sociálních služeb (např. AD) se řídí primárně svými vlastními standardy kvality sociálních služeb (!). Provozovatelé „humanitárních“ zařízení (hostely, ubytovny,…) naopak nejsou poskytovateli sociálních služeb, a proto doporučujeme následující postupy, vycházející z dobrých praxí při mimořádných opatřeních v Praze (např. tzv. „zimních opatřeních“). Primárně jsou tedy následující doporučení pro provozovatele humanitárních zařízení, samozřejmě je mohou využít pro tvorbu vlastních metodik také poskytovatele sociálních služeb. Následující doporučení jsou společné pro humanitární ubytovny a humanitární hotely. Doplňme, že obecně vstup do hotelů je prozatím pro nové klienty omezen na odůvodněné případy; humanitární hotely nejsou volně otevřeny k přijímání nových klientů. 

Vstup do zařízení osoby pod vlivem alkoholu 

Pravidla a přístup doporučujeme držet se principu harm-reduction, což v této problematice znamená, že samotné požití alkoholu není bariéra pro přijetí, pokud osoba:

  • Může sama chodit 
  • Je schopna věcně komunikovat a rozumět sděleným informacím (např. domovnímu řádu)
  • Nevykazuje známky agrese, a to jak fyzické tak slovní. 

Je třeba dodat, že řada klientů, závislých na požívání návykových látek (alkoholových či nealkoholových) často pro běžné „fungování“ určité množství návykové látky potřebuje. Proto je absolutní vyloučení osob pod vlivem, které nijak nenarušují soužití, zbytečné zvyšování prahu pro přijetí. 

V jednotlivých zařízeních pak není dovoleno konzumovat alkohol či návykové látky (pokud nejde o zařízení, které jsou vybaveny tzv. aplikační místností k aplikaci návykové látky), ale konzumenti nejsou primárně z možnosti pobytu vyloučeni (za výše uvedených předpokladů).

Z dobrých praxí:

Silně opilé osobě může být zajištěn (ze strany pobytového zařízení) převoz Městskou policií na protialkoholní záchytnou stanici nebo bude nutné přivolat ZZS s žádostí o převoz do zdravotnického zařízení (intoxikace alkohol, ohrožení života z důvodu nízkých teplot).

Vstup osob se zanedbanou hygienou (zejm. parazity)

Žadatel o službu může být přenašečem parazitů. Nejčastějším druhem parazita je veš a také štěnice. Vši jsou bezkřídlý ​​hmyz, 2-3mm dlouhý, který žije sáním lidské krve. Samice veš kladou vajíčka zvaná hnidy. Během svého krátkého 30denního života může položit asi 100. Hnidy jsou asi 1 mm dlouhé ovály viditelné pouhým okem, jsou bílé nebo průsvitné. Nevylíhlé hnidy jsou nahnědlé a špatně viditelné. Vši se drží nejčastěji kolem vlasového kořene, asi 0.5cm od pokožky hlavy nebo blíže. Hnízda se také nacházejí podél švu oblečení. Hnidy vši se nacházejí často také kolem genitálií a na všech místech s tělesným ochlupením.

  • Při příjmu se pracovník klienta diskrétně a citlivě zeptá, zda ví o tom, že by měl parazitární onemocnění, či trpí jeho příznaky. Pokud klient neuvede tyto problémy a není zjevně nositelem parazitů, postupuje se běžným způsobem. Pokud parazity má, pracovník mu ukáže prostory a prostředky pro hygienu a po provedení osobní hygieny mu vydá čisté oblečení (infestované oblečení doporučujeme zlikvidovat). V tomto ohledu je vhodná dopomoc při hygienických úkonech pracovníkem – nejvhodnějším prostředkem je kompletní ostříhání vlasů a oholení ochlupení.
  • Zaměstnanci by měli klientovi vysvětlit celý postup. To zahrnuje ošetření pokožky a praní či likvidace oblečení. Čištění se musí týkat také dalších osobních věci (kartáče, hřebeny ...)
  • Klientovi by mělo být jasně sděleno očekávání, že je třeba, aby spolupracoval
  • Vši lze nejlépe odstranit kombinací ručního česání a chemického ošetření vší (speciální šampony, volně prodejné insekticidní prostředky).

Postup odvšivení krok za krokem:

  1. Klient si umyje vlasy vodou (sám či s dopomocí). Na mokré vlasy naneste kondicionér (jakýkoliv typ, vši se díky němu obalí a zadusí). 
  2. Poté si klient (s dopomocí pracovníka, sám si na hlavu neuvidí) vlasy rozčeše od kořínků ke konečkům hustým „všiváčkem“. Vyčesané vši doporučujeme sbírat do papírového ubrousku, poté vše dát do igelitového pytle (který lze zavázat, nejen zatáhnout zdrhovadla!) k likvidaci. 
  3. Kondicionér před vyčesáváním neoplachujte. Hlavu umyjte až po odvšivení speciálním šampónem/přípravkem proti vším podle návodu k použití (někdy je vyžadováno více umytí). 
  4. Poté hlavu důkladně vysušte fénem. 

S prádlem/lůžkovinami či oblečením tohoto klienta by se mělo manipulovat pouze v rukavicích a nesmí přijít do styku s vlasy nebo oblečením zaměstnanců. U klienta, který využívá službu jednorázově, je ideální způsob neprodyšné uzavření kontaminovaného oblečení do igelitových pytlů a likvidace, klientovi je pak vydáno nové oblečení.

Pokud by přítomnost klienta měla trvalejší charakter (klient se denně vrací či dlouhodobě využívá službu), jako například na hotelech, doporučujeme oblečení neprodleně vyprat na 60°C a poté maximálně intenzivně vysušit (je-li k dispozici pračka se sušičkou).

Osobní věci a jejich skladování, přenos a vstup s nimi do zařízení

Doporučujeme nestanovovat limit na počet zavazadel (tašek), maximální množství má jediný limit, pravidlo „co unese“. Z důvodu prevence, že si klient nebude schopen či ochoten ráno věci odnést platí, že čím méně zavazadel, tím lépe (hygienické i prostorové hledisko). Nelze na základě počtu zavazadel neumožnit využití služby. Postup z dobré praxe (viz níže) lze využít také přímo před vstupem např. do noclehárny a rozumně se s klientem domluvit na redukci nepotřebných věcí.

Druhým důležitým parametrem je hygiena věcí – pokud jsou věci viditelně špinavé a/nebo hrozí riziko zavlečení parazitů (např. šatní vši), nejsou tyto osobní věci vpuštěny do pokoje; ale pokud je klient chce nadále mít, jsou umístěny do uzavíratelného igelitového pytle. Pokud má pobyt klienta dlouhodobější charakter, jsou nejprve umístěny na 24h do mrazícího boxu, kterým je zařízení pro tento účel vybaveno, nebo je provedena jejich dezinsekce jiným způsobem (např. chemicky, germicidní lampou, atd). U omyvatelných věcí, které nejsou oblečením, doporučujeme ošetření velmi horkou vodou a mýdlem.

Z dobrých praxí…

V rámci terénu osoby nabádáme k likvidaci nepotřebných věcí (často odpadků, které v taškách mají) ještě před převozem do ubytovacího zařízení. Zároveň osobu upozorníme, že je možné, že budou vyzváni k likvidaci znečištěných věcí, příp. k předložení věcí pro kontrolu z důvodu kontroly, že tyto věci nejsou zasaženy parazity (šatní vši, štěnice,…). V rámci terénu se snažíme dotyčné osobě znečištěné věci či věci zasažené parazity z důvodu nutnosti likvidace nahradit novými, např. čistým ošacením.

V případě, že klient službu opustí a věci zanechá na místě, věci vyklidí zaměstnanec zařízení. Věci jsou pak klientovi uschovány po dobu 7 dnů, a pokud si je ani do té doby nevyzvedne, tak jsou věci zlikvidovány (v případě, že zanechá osobní doklady – ty jsou předány na PČR, případně úřadu, který je vydal). Výjimku tvoří odpadky, znečištěné, hygienicky závadné či páchnoucí oblečení, rozkládající se potraviny apod. – takové věci se likvidují bez uskladnění.

Osobní doklady (zejm. občanský průkaz)

Občanský průkaz je zásadní dokument, nicméně absence osobních dokladů nemá být překážkou pro poskytnutí služby. Tato skutečnost se týká jak služeb sociálních (kde vyplývá z textace zákona 108/2006 Sb. v platném znění), tak služeb humanitárních (resp. humanitárních opatření, například tzv. „zimních“).

Považujeme za vhodné považovat za dostačující k identifikaci jakýkoliv dokument (lékařská zpráva, protokol od policie, záznam od revizora, průkaz pojišťovny apod.). V případě, že klient nemá vůbec nic, službu mu poskytujeme v dobré víře – věříme tomu, co nám sdělí. 

Zároveň doporučujeme s klientem bez dokladů neprodleně dohodnut další proces pro vyřízení dokladu totožnosti v co nejbližší době – sociální pracovník poskytne součinnost (vyřízení RL - nejčastěji přes soc. kurátora, pokud ho klient u některého nemá v úschově; zajištění prostředků na úhradu správního poplatku – u občanů ČR v rámci pracovní rehabilitace; u cizinců v rámci jiných zdrojů (NF AVAST, dary).

Z dobrých praxí…

Velkou část našich klientů máme v zařízeních již registrovaných a osobně je známe, není tedy nutné se znova prokazovat.

Pes a jiná domácí zvířata

Různá zařízení mají různé možnosti vstupu se zvířetem. Důvody jsou především hygienické a sociální. Pes musí mít jasně vymezený prostor v uzamykatelném kotci, aby nedocházelo ke kontaktu/obtěžování ostatních nocležníků. Je však NEZBYTNÉ mít:

  • Očkovací průkaz psa
  • Ochranný košík
  • Vodítko

 Na jednoho osoby je možné ubytovat maximálně 2 psy, k jednomu psovi mohou být maximálně 2 lidé (zpravidla pár). 

Pro jiná domácí zvířata se doporučují obdobné podmínky, byť osoba bez domova, pokud má domácí zvíře, zpravidla se jedná pouze o psa (málokdy mají kočku nebo rybičky...). 

Ne všechna ubytovací zařízení jsou vybavena uzavíratelným kotcem, proto na nich není možné osoby se zvířetem ubytovat, případně jejich ubytování vyžadovat. Terénní pracovník potom s osobou bez domova hledá vhodné místo k ubytování, které je na domácí zvířata vybavené (například noclehárna HERMES či noclehárna Michle).

Zvíře nesmí být agresivní a svým chováním ohrožovat spolužití ostatních nocležníků.

Z dobrých praxí…

Pokoje (eventuálně kajuty) s kotci doporučujeme obsazovat mezi prvními (pokud je v zařízení na ubytování fronta). V případě, že se naplní kapacita, již není možné ubytovat osoby se psem, i když jsou volné kotce; místa uvnitř se nedrží neobsazené pro případ, že by se klient se psem objevil až v pozdějších hodinách. Totéž pravidlo platí osoby o berlích, na vozíčku a další s velmi sníženou mobilitou, „mají přednost“.

Změněný psychický stav

Část lidí bez domova trpí různými formami psychických poruch. Je třeba mít na paměti, že zaměstnanci nocleháren č humanitárních opatření zpravidla nejsou vyškoleni k odbornému jednání např. s psychotickými osobami. 

Osoba musí být schopna ubytování v kolektivním typu ubytování, které sociální/humanitární služby nabízí, jakož i dodržování základních pravidel ubytovacího zařízení. V případě, že se do služby dostaví osoba, která je v afektivním stavu, neschopná, ať již z důvodu intoxikace nealkoholovou drogou či psychózou, uvedené splnit, není ji pomoc poskytnuta – osoba odchází nebo je přivolána Městské policie či zdravotnická záchranná služba. 

Návaznost na kontaktní místa bydlení

Na kontaktní místo pro bydlení se obrací zejména pracovníci sociálních (a humanitárních) zařízení ve věci řešení trvalejšího bydlení. Pokud již podařil krok „z ulice“ a klient je v přechodném bydlení (humanitární ubytovna, hostel,…), lépe se může věnovat formálním náležitostem (žádosti, formuláře, atd.). Proto doporučujeme, aby sociální pracovník poskytovatele takového bydlení úzce spolupracoval s KMB, zejména ve věci zprostředkování kontaktu/návštěvy. KMB pak postupuje podle vlastní metodiky.

Ubytovávání osob v humanitárních hotelech/hostelech

Mezi mimořádná opatření (typicky v zimním období či během pandemie) patří ubytovávání osob bez domova v humanitárních hotelech. Cílem je hlavně ochrana jejich zdraví a života a dále stabilizace osob bez domova (v souladu s Plánem stabilizace bydlení osob ubytovaných v humanitárních zařízeních schváleného usnesením Rady HMP 15. 6. 2020 č. 1246)

V souladu s metodikou SOV MHMP veškerou sociální práci v humanitárních hotelech zajišťují nasmlouvané terénní programy, vhodné je doplnění programy sociální rehabilitace. Nositelem výkonu sociální práce jsou tedy organizace poskytovatelů sociálních služeb, které uzavřely s CSSP dohodu o spolupráci. Úkony sociální práce tak poskytují v souladu se svými standardy kvality sociálních služeb. Koordinátorovi koordinátorů z CSSP pak jednotlivé organizace poskytují pouze souhrnná data k vyhodnocování plnění plánu sociálního začleňování. 

Vzhledem k humanitárnímu nastavení pomoci a podpory poskytnutím bydlení v humanitárních hotelech je nezbytné transparentní nastavení a rozsah poskytovaných sociálních služeb na hotelech/hostelech tak, aby poskytované služby nenaplnily znaky neregistrované sociální služby.

Cílová skupina je v souladu s Usnesením Rady HMP č. 1246 ze dne 15. 6. 2020 doporučena takto definované skupině osob:

  • Starším osobám (60+)
  • Nemocným osobám, chatrným a osobám se zdravotním postižením
  • Rodičům s dětmi v náhradní rodinné péči a těhotným ženám
  • Osobám silně motivovaným ke změně životního stylu a udržení si dlouhodobého ubytování
  • Osobám, které v současné době nemají žádné zdroje pro uspokojivé řešení vlastní situace.

Základní oblasti, cíle a metody

Stěžejními oblastmi pro činnost humanitárních hotelů a sociální práce v nich jsou:

  • posilování sociálních vazeb
  • destigmatizace a hledání řešení k životní změně a důstojným sociálním podmínkám (znovuuvedení do společnosti)
  • bydlení
  • udržitelné příjmy
  • zdravotní stav (zajištění lékaře, doprovod k lékaři, apod.) 

Cílem je:

  • Zprostředkování „průvodní“ podpory (adiktologické služby, psychologické poradenství, dluhová problematika, vztahy apod.)
  • Zajištění sociální služby v případě identifikace potřeby komplexní péče – 
  • Činnosti sociální práce budou směřovat ke stabilizaci sociální situace a osamostatnění klienta – sociální pracovník odpovídá za proces, nikoliv výsledek
  • Ke stabilizaci klienta se zahrnutím stěžejních oblastí a pořízení klíčových informací o problémech klienta, využívá sociální pracovník nepříznivou sociální situaci, individuální plánování a metody sociální práce:
  • rozhovor
    • Diagnostický, ventilační, motivační, poradenský, terapeutický
  • dotazníkové šetření
  • individuální plánování
    • zpětná vazba pro klienta, vyhodnocení úspěchů klienta a jeho posun k dosažení cíle
  • individuální plánování zaměřené na osoby
  • nepříznivá sociální situace
    • data od klienta, data od jiných osob
  • pozorování
    • v přirozeném prostředí, v modelové situaci
  • analýza dokumentů
  • komunitní práce 

Minimální standard individuálního plánu

V souladu s výše uvedenou metodikou SOV musí každý individuální plán obsahovat BYDLENÍ jako hlavní cíl nebo se řešením bytové nouze musí zabývat jako jedním z dílčích cílů, a dále alespoň v rámci mapování musí obsahovat alespoň jeden z níže uvedených dalších dílčích cílů. 

IP by měl sledovat změnu v postoji klienta tak, aby mohlo dojít k vyhodnocení, minimálně k plnění IP.

oblast

specifikace

 
 

Bydlení

řešení bytové nouze, zajištění/dosažení standardní formy bydlení

 

Zaměstnání

ekonomická situace klienta, stabilní (HPP, DPP, DPČ), brigáda, šedá ekonomika

 

Finance

zajištěnost, stabilita příjmů, dluhy, dávky HN

 

Soběstačnost

Soběstačnost klienta, tzn. zdravotní hendikep, psychická omezení, fyzická či duševní rizika

 

Majetkové zajištění

oblečení, nábytek po odchodu z humanitárního hotelu

 

Navázání spolupráce s dalšími subjekty

adiktolog, psychiatr, terapeut, MČ, další NNO apod. s ohledem na potřeby klienta

 


Součástí by měl být také plán sociálního začleňování, který je vystavěn na postupné institucionální eliminaci vnějších bariér návratu osob bez domova do bydlení nebo ubytování při zabezpečení intenzivní sociální práce. Umožňuje osobám bez domova stabilizaci v oblastech zdraví (částečně též duševního zdraví), příjmů (vč. zaměstnání a řešení dluhů), osobních záležitostí (vč. dokladů, zdrav. poj., apod.) a následného návratu do bydlení.

Procesy a kompetence

Navrhnout umístění může pracovník NNO, které se spolupodílejí na realizaci humanitárních opatření (viz výše) nebo spolupracují s klienty v humanitárních hotelech/hostelech. Podmínkou přijetí je:

  • Splnění vydefinované zranitelnosti a cílové skupiny,
  • Klient má klíčového pracovníka z organizace, která doporučuje přijetí k ubytování,
  • Souhlas koordinátora koordinátorů s přijetím po projednání potřebnosti klienta s klíčovým pracovníkem.
  • Návrat klienta z dlouhodobé hospitalizace za předpokladu, že již na hotelu/hostelu byl ubytovaný, 
  • Klientovo neúspěšné začlenění po odchodu z hotelu/hostelu, např. ztráta získaného bydlení (byt, ubytovna), zaměstnání, apod. 

O přijetí na humanitární hotel/hostel a ubytování klienta bude rozhodovat koordinátor koordinátorů s přihlédnutím ke kapacitě hotelů/hostelů a kapacitě sociálních pracovníků. 

Následně doporučujeme postupovat standardním způsobem:

  • klient je obeznámen s chodem hotelu/hostelu a podmínkami ubytování,
  • s klientem je uzavřena ubytovací smlouva,
  • je zpracován individuální plán,
  • prostřednictvím činností sociální práce dochází ke stabilizaci klienta a mapování možností řešení jeho sociální situace. 

Odchod/ukončení ubytování na humanitárním hotelu/hostelu:

V případě ukončení pobytu bude nezbytné připravit pro klienty v rámci poradenství nabídku pomoci a sestavit s nimi exit plán. Exit plán je zpracován pro klienty, kteří jsou soběstační a jejich sociální dovednosti jsou na standardní úrovni a pro klienty, kteří pokračující spolupráci se sociálním pracovníkem neplánují, popř. ji již odmítli.

Doporučený postup pro zpracování exit plánu:

  • provést pohovor s klientem, objasnit mu důvody ukončení pobytu,
  • zahrnout mj. základní nabídku poskytnutí sociální služby nebo poradenství,
  • možnost/ nabídku pokračující spolupráce se stávající sociální službou nebo nabídku jiné sociální služby.

Důvody pro ukončení /odchodu z ubytování:

  • Klient porušil ubytovací řád nebo ukončil čerpání sociální služby,
    • Ubytovanému je sestaven exit plán.
  • Klient získal pronájem bytu MHMP, MČ, komerční nájem.
    • Ubytovanému je sestaven exit plán bez nabídky ubytoven.
  • Klient odchází do jiné formy bydlení (AD, pobytová sociální služba DS, DOZP, DZR)
    • Ubytovanému je sestaven exit plán bez nabídky ubytoven.
  • Klient odchází z hotelu bez udání důvodu (je pryč minimálně 1 měsíc),
    • Klíčový pracovník ve spolupráci s koordinátorem hotelu vyvinou maximální aktivitu pro kontaktování ubytovaného a zjištění důvodu odchodu a samozřejmě znovunavázání služby. Pokud se to nepodaří, jeho místo je považováno za volné. Jeho věci (pokud si je nevyzvedl) jsou uschovány v hotelu po dobu 10 dní a pokud si je nevyzvedne, jsou zlikvidovány.
  • Klient je hospitalizován na dobu delší, než trvají humanitárních opatření.
    • Ubytovanému je sestaven exit plán.
  • Klient je uvězněn.
    • klíčový pracovník nebo koordinátor hotelu informuje místně příslušný ÚMČ a sociálního kurátora. Jeho místo je považováno za volné, další postupy dle domluvy s kurátorem. 
  • Klient zemřel.
    • Klíčový pracovník nebo koordinátor hotelu informuje místně příslušný ÚMČ a sociálního kurátora, popř. rodinu, pokud má na ní kontakt. Klient zavolá PČR a koronera, který konstatuje smrt a PČR zároveň vyloučí cizí zavinění. Další kroky dle domluvy s PČR a kurátorem. Věci jsou předány rodině (pokud nějakou má a pracovníci disponují kontaktem); v případě, že rodinu ani příbuzné nemá, jsou zlikvidovány.

O odchodu/ukončení pobytu na humanitárním hotelu/hostelu ubytovaného bude rozhodovat koordinátor hotelu a koordinátor koordinátorů, se kterým zároveň budou dojednány koordinátorem hotelu/hostelu podmínky ukončení pobytu ubytovaného. 

Základní kompetence koordinátora hotelu (partnerská organizace)

  • kontaktní osoba za hotel/hostel
  • spolupráce s klíčovými pracovníky
  • předávání informace klíčovým pracovníkům
  • součinnost s CSSP a SOV MHMP
  • účast na společných setkání se zástupci CSSP a MHMP
  • vedení statistické evidence klientů
  • evidence plateb ubytovaných
  • sbírání dat z IP pro vyhodnocení plnění plánu sociálního začleňování a předání v anonymizované formě koordinátorovi koordinátorů

Základní kompetence koordinátora koordinátorů (CSSP)

  • kontaktní osoba za humanitární opatření
  • vyhodnocování efektivity práce na základě souhrnných dat, předaných koordinátory hotelů
  • spolupráce s koordinátory hotelů/hostelů
  • předávání informace koordinátorům
  • součinnost s CSSP a SOV MHMP
  • účast na společných setkání se zástupci CSSP a MHMP
  • vedení statistické evidence klientů
  • rozhodování o přijetí a ukončení ubytovaných

Evidence klientů v ubytovací knize

Každý klient/ka, který/á bude ubytován/a (je s ní/m sepsána a podepsána Smlouva
o podnájmu) v daném zařízení (hotel, hostel), musí být zaevidován/a v ubytovací knize. Ubytovací kniha slouží k případné kontrole zaměstnancům CSSP, orgánům PČR, Službě cizinecké policie.

Zápis do ubytovací knihy provádí pracovník recepce na pokyn SP, který zpracoval Smlouvu o podnájmu, nebo koordinátora hotelu (hostelu).

Kontrolu aktuálnosti zaevidovaných klientů v ubytovací knize provádí jednou měsíčně (k poslednímu dni daného měsíce) zaměstnanec CSSP (hlavní koordinátor nebo vedoucí provozu). V případě přijetí klienta/cizince, nahlásí tuto skutečnost koordinátor hotelu (hostelu) neprodleně hlavnímu koordinátorovi, aby včas ubytování klienta/cizince nahlásil na Cizineckou policii (nahlášení musí být provedeno do tří dnů od podpisu podnájemní smlouvy). Tentýž postup je při ukončení ubytování klienta/cizince (nahlášení musí být provedeno do tří dnů od ukončení smlouvy).

Ubytovací kniha je uložena na recepci hotelu (hostelu). Náležitosti ubytovací knihy, které je nutné vyplnit:

  • pořadové číslo,
  • příjmení, jméno,
  • státní občanství (uvést do kolonky Poznámka),
  • datum narození,
  • účel pobytu,
  • číslo OP nebo pasu,
  • trvalý pobyt – stát, obec, část obce, ulice, č.p. nebo ev. č.
  • datum příchodu,
  • při ukončení pobytu – datum odchodu,
  • je možno použít i kolonku poznámka

Evidence plateb za ubytování

Evidence plateb za ubytování klientů je vedena elektronicky v excelové tabulce. 

V tabulce jsou vytvořeny sloupce, které obsahují tyto rubriky:

  • variabilní symbol do 30. 6.2021,
  • variabilní symbol od 1. 7. 2021 (zároveň je to číslo smlouvy),
  • zdroj platby (ÚP, hotově, převod z účtu, apod.),
  • měsíc, za který je provedena platba,
  • výše platby

Evidenci plateb aktualizuje vedoucí provozu hotelů a hostelů, v případě nepřítomnosti hlavní koordinátor. Evidence je vždy aktualizována průběžně:

  • při vzniku nové smlouvy
  • při ukončení smlouvy,
  • při došlými platbami z ÚP, 
  • při převodu z účtu na účet,
  • při platbě hotovosti,
  • hotovost je následně předána na pokladnu CSSP

Řešení dluhu (splátkový kalendář, odpuštění dluhu) je vedeno na samostatném listě v Excelu, který je součástí evidence plateb. Evidence bude uložena na Sdíleném disku a přístupná pouze vedoucímu provozu, hlavnímu koordinátorovi a koordinátorovi hotelu. 

Dluhy za ubytování jsou řešeny komisí složenou ze zaměstnanců CSSP (koordinátor hotelů, vedoucí provozu). V případě plateb z ÚP:

  • nižší platba než 6900,-Kč je předložena komisi:
  • klient je vyzván koordinátorem k uhrazení rozdílu platby,
  • pokud klient není schopen částku doplatit, požádá o odpuštění části dluhu prostřednictvím Žádosti o odpuštění části poplatku za ubytování. Žádost si může sepsat sám či za pomoci klíčového pracovníka.

Komise bude rozhodovat na základě Žádosti klienta o odpuštění poplatku. Poté vydá Rozhodnutí o případném odpuštění dluhu. Rozhodnutí předá hlavní koordinátor koordinátorovi hotelu (hostelu). V případě platby klientem v hotovosti bude přihlíženo k výši výdělku, poté bude stanovena částka úhrady. 

Opět je vydáno Rozhodnutí o případném splátkovém kalendáři nebo odpuštění dluhu. 

Evidence smluv o podnájmu

S každým klientem ubytovaným na hotelu (hostelu) musí být sepsána Smlouva
o podnájmu, aby mohl být na příslušném hotelu(hostelu) ubytován. Smlouva je ze strany CSSP podepsána elektronicky ředitelem nebo ji podepisuje pověřený pracovník (vedoucí provozu).

Smlouvu o podnájmu obdrží: 

  • koordinátor hotelu (hostelu) prostřednictvím hlavního koordinátora nebo vedoucího provozu,
  • Koordinátor hotelu (hostelu) ji předá klíčovému pracovníkovi,
  • Klíčový pracovník vyplní smlouvu společně s klientem,
  • Po vyplnění klient doplní datum podepsání a stvrdí ji svým podpisem,
  • Za CSSP smlouvu podepisuje ředitel nebo jím pověřený pracovník (vedoucí provozu),

Smlouva je vyhotovena ve dvou provedeních, jednu obdrží klient a druhou klíčový pracovník předá koordinátorovi hotelu (hostelu). Koordinátor hotelu (hostelu) následně předá smlouvu hlavnímu koordinátorovi nebo vedoucímu provozu. Hlavní koordinátor nebo vedoucí provozu předanou smlouvu uloží na ředitelství do uzamykatelné skříně.

Souběžně je vedena elektronická evidence smluv, kde bude uvedeno:

  • číslo smlouvy, je zároveň variabilním symbolem pro ÚP,
  • jméno a příjmení,
  • datum uzavření smlouvy,
  • datum ukončení smlouvy

Tato elektronická evidence slouží vedoucímu provozu pro zajištění identifikace příchozích plateb z ÚP (DnB, MOP). Evidenci smluv aktualizuje vedoucí provozu hotelů a hostelů, v případě nepřítomnosti hlavní koordinátor. Aktualizace je provedena v evidenci vždy, když je změna nahlášena prostřednictvím koordinátorů hotelů (hostelů).

Změnou se rozumí:

  • ubytování klienta na hotel (hostel),
  • ukončení pobytu klienta na hotelu (hostelu)

Postup koordinátora hotelu (hostelu) při příjmu klienta, ukončení klienta

Nástup – na základě vyhodnocení dotazníku o potřebě ubytování klienta. Klíčový pracovník vyplňuje s klientem dotazník, následně je odeslán do systému pro rozhodnutí o ubytování – rozhodnutí provede hlavní koordinátor, které prostřednictvím e-mailu zašle koordinátorovi hotelu (hostelu), koordinátor hotelu (hostel) poté klienta ubytuje na určený pokoj.

Ukončení – možnosti:

  • uplynutím doby,
  • hrubé porušení smluvních povinností,
  • bez udání důvodů ze strany podnájemce,
  • předmět podnájmu nezpůsobilý k užívání,
  • zánik Smlouvy i nájmu,
  • Výpověď musí být učiněna písemně.
  • Hrubým porušením se rozumí (smlouva může být ukončena okamžitě): 
  • agresivita, 
  • ničení majetku, 
  • nedodržování hygienických podmínek.

Konkrétní postup ukončení:

  • Koordinátor hotelu (hostelu) sepíše návrh na ukončení smlouvy,
  • informuje hlavního koordinátora telefonicky nebo e-mailem a předá mu návrh na ukončení smlouvy,
  • hlavní koordinátor rozhodne o ukončení smlouvy a podepíše ukončení a předá zpět koordinátorovi hotelu (hostelu),
  • koordinátor hotelu (hostelu) s výsledkem seznámí klienta a klient ukončení podepíše (pokud odmítne, toto poznamená na ukončení koordinátor hotelu (hostelu) včetně jednoho svědka (nejlépe SP),
  • následně koordinátor hotelu (hostelu) vyzve klienta k předání pokoje včetně karty či klíčů od pokoje a zjistí případná poškození nad rámec běžného užívání,
  • poškození zpracuje Protokol o škodě, který předá k podpisu klientovi.

Evidence škod

Koordinátor hotelu či pověřený pracovník informuje vedoucího provozu v předběžném hlášení o škodě prostřednictvím e-mailu. V případě nebezpečí z prodlení provede hlášení telefonicky. Při vzniku škodní události je nutné zajistit fotodokumentaci škody. V případě rizika
z prodlení provede koordinátor hotelu (hostelu) nebo jím pověřený pracovník nacházející se v tu dobu na hotelu (hostelu) fotodokumentaci. 

Vedoucí provozu následně vyhodnotí naléhavost v návaznosti na to provede místní šetření. Poté navrhne způsob řešení a případně sepíše Protokol o škodě. 

Vzniklou škodu projednává na základě Protokolu o škodě a další dokumentace v co nejkratší době škodní komise ve složení zaměstnanců CSSP – vedoucí technické správy jako vedoucí komise, hlavní koordinátor a vedoucí provozu jako členové komise. Protokol o škodě, Zápis o jednání škodní komise a Návrh na řešení je poté uložen do elektronické podoby a předloženy řediteli CSSP. Součástí elektronické evidence jsou i drobné opravy, havárie, které jsou řešeny prostřednictvím CSSP (vedoucí provozu).

Elektronická evidence škodních událostí a drobných oprav obsahuje:

  • Protokol o škodě, 
  • Návrh škodní komise na řešení škodní události.
  • Zápis o drobných opravách

Protokol o škodě obsahuje:

  • Datum a místo vzniku škody,
  • Datum zjištění škody,
  • Odhadovaná výše škody,
  • Příčina vzniku škody,
  • Vyjádření, zda se jedná o škodu zaviněnou a v čem zavinění spočívá,
  • Označení osoby odpovědné za vznik škody a její vyjádření k míře zavinění
  • Datum vyhotovení protokolu,
  • Jméno a podpis příslušného vedoucího zaměstnance, který protokol vypracoval.

Návrh škodní komise na řešení škodní události obsahuje:

  • Návrh na řešení škodní komise (souhrn) adresovaný řediteli CSSP,
  • Zápis z jednání škodní komise.

Zápis z jednání škodní komise (protokol o projednání) obsahuje:

  • Datum jednání škodní komise,
  • Složení škodní komise,
  • Případ vzniku škody,
  • Vznik škody a příčiny k ní vedoucí,
  • Projednávání škodní události,
  • Rozsah škody vzniklé na majetku,
  • Odpovědnost za vzniklou škodu na majetku,
  • Výsledek projednávání škodní události,
  • Návrh dalšího řešení škodní události,
  • Místo, datum,
  • Podpisy škodní komise.

Elektronická evidence je vedena samostatně na Sdíleném disku a přístup k ní mají příslušný koordinátor hotelu, hlavní koordinátor, vedoucí provozu nebo jimi pověření pracovníci.

Testování klientů na přítomnost SARS-CoV-2

Klienti na humanitárních hotelech jsou většinou klienti dlouhodobější, protože místa v hotelech jsou z velké části obsazena a prozatím se s novým „otevřením“ ze strany MHMP nepočítá. Klient jsou proto testováni pouze při příznacích onemocnění. Pokud by byl příjem nového klienta, klient podstoupí PCR test, pokud se neprokáže certifikátem, že má nejméně 14 dní od aplikace 2. dávky dvoudávkové vakcíny (např. Pfizer, Moderna) anebo podání jednodávkové vakcíny (Johnssons).

Další doporučené postupy pro specifické situace

Pokud dojde k náhlé změně psychického stavu klienta, doporučujeme omezit se na pozitivní, případně uklidňující přístup a se zvýšenou pozorností sledovat jeho chování. Při komplikacích, které nejsou pracovníci schopni zvládnout běžným postupem, je přivolána ZZS. Pokud situace například eskaluje v agresi, je přivolána PČR, následně ZZS.

Pracovník se dle situace snaží od osoby dozvědět, co je důvodem změny (zhoršení) jeho psychického stavu. Zjišťuje například tyto oblasti: 

  • Je změna psychického stavu důsledkem užití psychotropní či návykové látky? 
  • Je důvodem aktuální tíživá sociální a ekonomická situace? 
  • Je důvodem klientova stavu spíše duševní nemoc? 
  • Dochází klient k psychiatrovi, užívá nějaké léky, léčí se či léčil se někde? 
  • Zároveň jak klient reaguje? Je podrážděný? Agresivní? Nebezpečný? 
  • Má náhled na situaci či nikoliv? Je možné klientovi ubytování poskytnout či nikoliv? 
  • Je nutné přivolat ZZS či MP?

 V případě, že si zaměstnanec zařízení není jistý vyhodnocením situace, kontaktuje svého nadřízeného (vedoucího, koordinátora), se kterým vzniklou situaci prodiskutuje – je-li z časového hlediska uvedené možné - dle aktuální situace, resp. chování a jednání osoby...

Z dobrých praxí…

Do zařízení pravidelně psycholog. Pokud je tento přítomen zahájí a vede jednání s klientem on. Dále doporučí personálu způsob jednání a další postupy, případně nakontaktuje osoby/ pracovníky na VDZ či psychiatrickou ambulance, zejm. RIAPS či PCP, kde může být klient následně hospitalizován a je s ní dále terapeuticky a farmakologicky pracováno.

Ubytovávání osob v humanitárních ubytovnách a noclehárnách

Kromě humanitárních hotelů zahrnují mimořádná humanitární opatření také humanitární ubytovny a mimořádné noclehárny. 

Provoz humanitárních ubytoven se od humanitárních hotelů liší jednoduššími pravidly, protože u humanitárních ubytoven se nutně nepočítá se stabilizací osob ale především s bezprostřední ochranou zdraví a života ubytovaných. 

Základní cíle humanitárních ubytoven

Stěžejními oblastmi pro činnost humanitárních ubytoven a podobných mimořádných zařízení jsou:

  • Umožnění důstojného přenocování
  • posilování sociálních vazeb
  • destigmatizace a šance k řešení k životní změně a důstojným sociálním podmínkám (znovuuvedení do společnosti, má-li o to klient zájem)
  • dopomoc se zdravotními problémy 
  • Kontakt na další služby, chce-li klient svoji situaci řešit

Cílem je:

  • Umožnit osobě bez přístřeší spát „pod střechou“
  • Zprostředkování „průvodní“ podpory (poskytnutí podmínek pro hygienu, získání ošacení, adiktologické služby, psychologické poradenství, dluhová problematika, vztahy apod.)
  • Zajištění sociální služby v případě zájmu 

Procesy a kompetence

Navrhnout umístění může pracovník organizace, které se spolupodílejí na realizaci humanitárních opatření (viz výše) či dispečink. O přijetí na humanitární ubytovnu a ubytování klienta bude rozhodovat vedoucí ubytovny.

Následně doporučujeme postupovat standardním způsobem:

  • klient je obeznámen s chodem zařízení a podmínkami ubytování. Pokud souhlasí, dojde k ubytování. 
  • Klientovi je nabídnuta možnost využití sociální práce.
  • Kontakt s klientem (jeho ubytování) je zadáno do aplikace „Bezdomova“.
  • Pokud je klient opilý, znečištěný nebo infestovaný parazity se postup shoduje 2.1, 2.2, 2.3.
  • Domácí zvíře se řídí pravidly jednotlivých zařízení (dle jejich možností a výbavy), doporučujeme postupovat dle bodu 2.5.

V ubytovnách či noclehárnách zpravidla není prostor na intenzivní sociální práci, resp. klientovi je individuálně nabídnuta ze strany poskytovatelů sociálních služeb, které provozují (nejčastěji terénní) program. Veškeré sociální práce probíhá podle standardů kvality jednotlivých poskytovatelů.

Ubytovávání klientů pandemie a/nebo osob s onemocněním COVID-19

Opatření, související s pandemií COVID-19 jsou specifická a je třeba pamatovat, že vývoj epidemiologické situace se může lišit. Primárně proto doporučujeme řídit se aktuálními předpisy a opatřeními, vydanými MZČR a Vládnou ČR, případně úpravy krajských hygienických stanic. Sekundárně a na základě dobrých praxí přinášíme souhrn metodických doporučená.

Obecné pokyny pro výběr a chod zařízení

Doporučení pro výběr vhodného objektu

CSSP v součinnosti se SOV vytipují objekt, který bude vhodný k hromadnému ubytovávání osob. Tipy se scházejí z již oslovených provozovatelů ubytování a jejich sítí, ad hoc nabídek učiněných HMP či partnerům přímo a poptávání, které vede HOM HMP. Kritéria pro objekt k ubytovávání jsou stanovena takto:

  • Celková kapacita zařízení kolem 50 osob
  • Minimální bariérovost
  • 1 – 2 lůžkové pokoje 
  • Vlastní sociální zařízení (či max. sdílené pro 2 pokoje) 
  • Oddělený venkovní prostor pro vycházku, kouření (předzahrádka, dvorek, lodžie apod.)
  • Možnost oddělení prostoru pro karanténu osob s příznaky COVID-19 (které dosud nebyly pozitivně testovány) či osob, které s pozitivně testovanými přišly do kontaktu
  • Prostor pro bezpečné podání stravy; ideálně buď na pokoje nebo ve venkovním prostoru (dodržování karanténních opatření)
  • Zařízení pro umístění psů – např. kotec (fakultativně)

Doporučený proces zajištění objektu a služeb

Po vytipování objektu, který bude splňovat kritéria uvedená výše, proběhne osobní prohlídka a předběžné jednání se správcem či majitelem. Po tomto jednání vytipuje SOV vhodného poskytovatele služeb. V případě, že jsou kapacity registrovaných poskytovatelů sociálních služeb vyčerpané, zorganizuje odbor SOV poptávkové řízení na provozování zařízení. SE9 s KC zorganizují prohlídku objektu za přítomnosti vybraného poskytovatele služeb, SOV (a vlastníka či správce objektu). Poskytovatel služeb / provozovatel zařízení poté vypracuje a předloží projekt, jehož součástí bude:

  • Popis provozu, včetně typu a obsazenosti pokojů a celkového počtu lůžek
  • Typy cílových skupin, které lze v daném objektu ubytovat

Následně po odsouhlasení projektu proběhne administrativní proces podpisu smluv a potřebné náležitosti.

Z dobrých praxí…

KC zaeviduje příslušné dokumenty, zkontroluje naplnění všech potřeb a požadavků a vyzve poskytovatele služeb k převzetí objektu. Poskytovatel služeb po převzetí zdokumentuje stav objektu a inventář a informace o případných nedostatcích nahlásí KC.

Doporučené personální zajištění

Personální zajištění, resp. minimální personální standard, tvoří 2 pracovníci na den (z toho 1 sociální pracovník) a min. 1 pracovník na noc u zařízení do 50 lůžek. – tak to je značně podstřelené… Poskytovatel služeb uvede, zda je personální zajištění schopen zabezpečit z vlastních finančních zdrojů, případně specifikuje rozsah požadovaného krytí nákladů ze strany MHMP (počty a typy úvazků). 

Pokud poskytovatel nemá prostředky na krytí nezbytných personálních výdajů, předá požadavek na financování personálního zajištění na SOV MHMP, který bude zajišťovat příspěvek na pracovní sílu poskytovatele, případně nezbytné materiální zabezpečení prostřednictvím CSSP (ochranné prostředky). 

Doporučení finančního limitu při zajištění stravy

Součástí je také nezbytné navržení způsobu zajištění stravy (limit 200,- Kč na osobu a den) – pokud toto poskytovatel služeb schopen zajistit samostatně či subdodavatelsky, informuje o tom v projektu SOV. Poté, co obdrží potvrzení SOV o zajištění financování služeb a stravy, KC předloží majetkovému odboru MHMP objednávku. Odbor majetku vystaví smlouvu, zajistí její podpis a informuje o tom KC.

Doporučená kritéria pro poskytovatele služeb

V rámci celkového projektu (provozu a personálního standardu) doporučujeme, aby poskytovatel byl schopen splnit následující kritéria:

  • personální zajištění provozu (dle výše uvedeného minimálního personálního standardu)
  • prostorové a personální zajištění karanténních opatření v případě nutnosti
  • zajištění bezpečnosti (např. postupy v případě porušování řádu, agresivity, jednání pod vlivem alkoholu či omamných látek)
  • individuální sociální práce – zejména agendy dávek pomoci v hmotné nouzi, viz níže.
  • distribuce stravy (jak uvedeno výše) ze zachování bezpečnosti a hygienických norem, přímo či subdodavatelsky
  • Režim provozování objektu je v souladu s NOZ

Zajištění dávek pomoci v hmotné nouzi

Agenda dávek pomoci v hmotné nouzi bude řešena s klienty individuálně. Sociální pracovník poskytovatele zajistí dokumenty pro potřeby dávek (formuláře a plné moci). Na webových stránkách Úřadu práce ČR stáhne, vytiskne a předvyplní dle údajů osoby tyto tiskopisy:

  • Formulář žádosti o doplatek na bydlení (uvést účet na placení); v odůvodněném případě (vyřazení z evidence ÚP apod.) o mimořádnou okamžitou pomoc
  • Prohlášení o sociálních a majetkových poměrech
  • Prohlášení o příjmu
  • Plná moc pro sociálního pracovníka k zastupování

Sociální pracovník poskytovatele si dále vyžádá ubytovací / podnájemní / podpronájemní smlouvu pro jednotlivé klienty. Vypracované podnájemní smlouvy odbor majetku HMP předá sociálním pracovníkům poskytovatele. Sociální pracovník poskytovatele (zplnomocněný k vyřízení agendy klientovi) pak celou dokumentaci předá pověřeným pracovníkům ÚPČR, kteří administrují výplatu dávek. Doplatky na bydlení budou hrazeny přímo na účet HMP.

Doporučení pro provoz zařízení pro osoby COVID+

Podmínky zařízení

Většina osob infikovaných COVID-19 má lehký průběh onemocnění, který nevyžaduje hospitalizaci. Může tak být v karanténně v rámci humanitárního ubytovacího zařízení pro osoby bez domova. Takové zařízení by mělo splňovat následující podmínky:

  • Majitel hotelu/ubytovny/noclehárny atd. je schopen (spolu s poskytovatelem služby) zajistit karanténní podmínky a oddělení infikovaných klientů do izolace
  • Zajistit pokoj s vlastní koupelnou a příslušenstvím, kde bude možno nastavit karanténní režim izolace. 
  • Zajistit, aby byl pokoj řádně větratelný.
  • Zajistit, aby byl prostor řádně a viditelně označený.
  • Je nutné, aby bylo možné monitorovat stav pacienta i v případě akutního zhoršení (např. zajištění náhradních klíčů)
  • V pokoji musí být zajištěno standardní vybavení, (postel s matrací - ideálně s dezinfikovatelným nemocničním potahem), zajištění stravy a pitného režimu tak, aby se minimalizoval kontakt s pracovníky či dalšími klienty. To se týká i věcí běžné potřeby, např. ručníky, kuchyňské náčiní, sklenice na pití, ložní prádlo aj. 
  • Provoz zařízení by měl být zajištěn v režimu 7/24, aby bylo možno zajistit okamžitou péči/ zajištění ZZS při zhoršení symptomů.
  • Pokoj by měl být jednolůžkový, v krajním případě dvojlůžkový.
  • Stanovit hygienicko-epidemiologická opatření k zabránění šíření infekčního onemocnění COVID-19 uvnitř zařízení, a tato hygienicko-epidemiologická opatření aktualizovat v návaznosti na aktuální vývoj epidemiologické situace a podle doporučení Ministerstva zdravotnictví.
  • Využití izolovaných pokojů VYŽADUJE, ABY TESTY NA COVID-19 BYLY PROVÁDĚNY PŘED PŘIJETÍM DOTYČNÉ OSOBY. Preventivní izolace bez vyšetření (např. z důvodu příznaků) by pravděpodobně vedla k okamžitému přetížení kapacity ubytovacího zařízení.

Kontaktování a zahájení služby

U všech osob bez domova, které nově začaly trpět kašlem, dušností či horečkou či se u nich tyto symptomy zhoršují, je třeba kontaktovat KHS s informací a žádostí o přednostní vyslání mobilního testování, případně odeslat do testovacího střediska na test přítomnosti COVID-19. Pro orientaci lze provést antigenní test. 

Je třeba mít na paměti, že:

  • Osoby bez domova čelí zvýšené náchylnosti ke koronaviru, zvýšené nemocnosti a úmrtnosti na nemoc COVID-19,
  • Osoby bez domova budou onemocnění rychle šířit, pokud nebudou pod velice pečlivou kontrolou
  • Velká ubytovací centra mohou být ohrožena; je lepší rozmisťovat osoby bez domova po menších počtech (je-li to možné).

Klient, který je infikován koronavirem či u něj propuklo onemocnění COVID-19, je kontaktován také dispečinkem Koordinačního centra CSSP (kromě KHS). Pokud půjde o těžký průběh onemocnění, klient bude izolován v nemocnici dle standardních pravidel. Pokud ale půjde o lehký průběh onemocnění, který nevyžaduje intenzivní péči, pracovník dispečinku následně zjistí dostupné karanténní kapacity. Klient musí být vybaven ochrannými pomůckami, aby vir nešířil dál. Pokud je to možné, k účelu převozu do zařízení se zřízenou karanténou je vhodné využít automobil, např. převozové sanitní vozy společností, které se zabývají přepravou pacientů (např. Asociace samaritánů ČR, Meditrans, Novodobá sanitka aj. ). Klient je následně uveden do karantény a služba je zahájena. 

Aktéři

Do zřízení karanténních pokojů vstupují následující aktéři:

  • Zařízení pro ubytování (nasmlouvaný hotel/pension/ubytovna,…)
  • Poskytovatel služby, který zajišťuje provoz.
  • Poskytovatel zdravotních služeb (ošetřovatelská péče, sledování)

Informace o zřízení karantény by měla mít také Krajská hygienická stanice hl. m. Prahy; zároveň je zahájen lékařský, či ošetřovatelský proces a dispenzarizace.

Rizikové skupiny

Pokud má zařízení karanténní pokoje, je třeba zajistit, aby byla minimalizována možnost kontaktu s rizikovými skupinami klientů, tzn.:

  • Senioři nad 65 let
  • Lidé trpící vysokým krevním tlakem
  • Lidé trpící cukrovkou
  • Lidé trpící kardiovaskulárním onemocněním
  • Lidé s chronickým onemocněním dýchacích cest
  • Lidé v průběhu nemoci či terapie, která oslabuje imunitní systém
  • Lidé, trpící rakovinou
  • Lidé trpící onemocněním jater (extrémní ohrožení, úmrtnost až 1:3!)

Síťování

Poskytovatel je v kontaktu s dalšími zařízeními/poskytovateli, aby bylo zřejmé, kolik je kde karanténních klientů/zařízení a jaké jsou kapacity. Proto doporučujeme zajistit veškerou dostupnou komunikaci prostřednictvím dispečinku Koordinačního centra, které umožní aktualizace v reálném čase pro co nejpružnější komunikaci. Koordinační centrum je orgán, zřízený CSSP, jako základní koordinační a jednotka, která hraje také supervizní a servisní úlohu hraje CSSP, které zároveň reaguje na podněty z terénu a ze zařízení.

Základní subjekty komunikace jsou poskytovatel služeb – klient – poskytovatel zdravotní péče (sledování) – hygienická stanice.

Zdravotničtí pracovníci, kteří pracují s bezdomovci, musejí být zahrnuti do formálních plánovacích schůzek v souvislosti s COVID-19 – jejich informace jsou zásadní pro plánování služeb a jejich nastavení.

Doporučujeme vytvořit robustní komunikační systém mezi zdravotnickými pracovníky v sektoru služeb pro bezdomovce a zbytkem zdravotnického systému a také mezi městským zdravotnickým odborem, poskytovatelem a vedením ubytovacích zařízení. 

Stratifikace

Veškeré osoby kategorizované jako vysoce rizikové musejí mít ve stávajícím systému ubytování přednost při opatřeních. Lze očekávat, že to bude platit pro 10 až 20 % obyvatel nestandardního bydlení (zejm. příbytků) v závislosti na místních demografických faktorech, zdravotnických službách, přístupu k dostupnému bydlení a procentu nízkopříjmových obyvatel. Práci s nimi budou vykonávat vyčlenění pracovníci.

Osoby kategorizované jako středně rizikové budou dle možnosti vyžadovat jistou podporu při udržování sociálního odstupu. Vyčlenění pracovníků není nutné.

Nízkorizikoví jednotlivci často budou muset zůstat s ostatními obyvateli zařízení, pokud se nenajdou alternativy umožňující sociální distanc. Je-li to možné, všichni lidé by měli mít možnost udržovat sociální odstup v souladu s požadavky veřejného zdraví. 

Personální zajištění karantény

Je třeba, aby personál, který bude pracovat v místě karantény, striktně dodržoval bezpečnostní opatření. Poskytovatel péče vyčlení pracovníky, kteří budou pracovat s klienty v karanténě, aby při případném přenosu nedocházelo k dalšímu šíření mezi další pracovníky. Tito pracovníci musí být vybaveni ochrannými prostředky (respirátory FFP3, ochranné štíty, rukavice).

Personál mimo jiné zajišťuje a kontroluje, aby si klienti v karanténně pravidelně umývali ruce a aby dodržovali zásady osobní hygieny (!), která je v této situaci naprosto klíčová. Rovněž je nezbytné zajistit pravidelnou zdravotní kontrolu stavu nemocných. 

Ošetřovatelská péče by měla být dostupná 16 až 24 hodin denně (tým sestává zejména ze všeobecných sester, ale mohou být zapojeny i praktické sestry), telemedicínské služby (lékařská telefonická pohotovost) a pracovníků v sociálních službách (pro běžné úkony, nevyžadující zdravotnickou kvalifikaci). Odbornější a koordinační část pak vykonávají většinou sociální pracovníci. 

Zajištění karanténního pokoje

Poskytovatel zajišťuje podmínky karantény pro infekční pokoj. U dveří je vždy k dispozici dezinfekce a jednorázové ochranné pomůcky (podobně jako při zřízení infekčních pokojů ve zdravotnických zařízeních). Je zde také označený kos na infekční materiál. 

  • Pouze určený personál může v odůvodněných případech vejít dovnitř (např. z důvodu vyšetření, sledování stavu nebo podání jídla).
  • Návštěvy jsou zcela zakázány.
  • Pokoj je řádně a viditelně označen.

Provozně materiální zajištění

Poskytovatel zajišťuje dostatečné množství ochranných pomůcek pro práci s lidmi, infikovanými coronavirem. Pro chod karantény musí být uvedené pomůcky v dostatečném množství, jinak jsou riziku vystaveni jak pracovníci, tak ostatní klienti. Je třeba zajistit: 

  • Jednorázové rukavice
  • Obličejové štíty
  • Respirátory FFP3
  • Roušky pro všechny ostatní pracovníky, který v zařízení pracují
  • Dezinfekce

Je třeba udržovat v maximální možné čistotě (včetně pravidelné dezinfekce) všechny povrchy, kterých se klienti a/nebo personál dotýkají (zejména židle, stoly, parapety, koupelnové držáky a madla, toalety a další místa). Dezinfekce musí probíhat také všude, kde dochází ke kontaktu s tělními tekutinami (např. pisoáry, ale také ošetřovny a další místa).

Dezinfekce musí probíhat prostředkem, který je k tomuto účelu certifikovaný a je schopen zlikvidovat případné zárodky koronaviru na plochách. 

Doporučení pro chování pracovníků, kteří pracují v izolaci

  • Po návštěvě nakaženého osoby se pracovník vrací do kontaminační místnosti – nikdy ne do čisté zóny, nebo do pokoje personálu.
  • V této místnosti se pohybuje pouze v ochranném obleku.
  • Při svlékání obleku dodržuje stanovený postup svlékání.
  • Gumáky a štít se dezinfikuji, před svléknutím obleku.
  • Použitý ochranný oblek a další věci, rukavice, vlasovou ochranu atd. vyhodí zaměstnanec do označeného koše. 
  • Zůstává mu respirátor, který si vymění až za dveřmi za čistý a špinavý vyhodí do připraveného igelitového pytlíku.
  • Cokoliv odnáší zaměstnanec z kontaminační místnosti, se dezinfikuje (kartu, telefon, teploměr apod.)
  • Následně se znova dezinfikují ruce.
  • Poslední, který opouští kontaminační místnost, před střídáním směn, vše v místnosti dezinfikuje, kliky, vypínače, telefon, kartu – pohybuje se pouze v ochranném obleku s respirátorem FFP3.
  • Až následně se může zaměstnanec převléct do „čistých věcí“.

Doporučené body domovního řádu pro zařízení s COVID izolací či karanténou

Každý klient je povinen dodržovat následující opatření:

  • mít zakrytá ústa a nos rouškou či respirátorem při příjmu, pohybu po hotelu a při kontaktu s ostatními klienty a pracovníky vyjma pokoje, kde je ubytován,
  • zákaz užívání alkoholických nápojů či omamných a psychotropních látek,
  • zákaz kouření v celém hotelu včetně pokoje, kde je ubytován,
  • zákaz používání vlastních elektrospotřebičů, vyjma elektrických holících strojků, možnosti nabíjení mobilních telefonů, notebooků a obdobných zařízení jako jsou přenosné osobní počítače a tablety,
  • zákaz vstupu z pokoje na chodby hotelu či jiných pokojů, pokud není pracovníky na hotelu stanoveno jinak,
  • klient je povinen dodržovat osobní hygienu a stanovená opatření pro izolaci či karanténu,
  • dodržovat dobré mezilidské vztahy a vzájemný respekt k ostatním klientům a zaměstnancům,
  • udržovat pořádek na pokoji, ve kterém je ubytován,
  • strpět úkony související s opatřením ochrany proti virové nákaze Covid 19,
  • dodržování nočního klidu od 22.00 do 06.00 hodin

Rozdělení karanténního/izolačního prostoru a doporučená výbava

Prostory jsou rozděleny do 3 zón podle rizika nákazy: 1. zóna, 2. zóna a 3. zóna. Běžný provoz těchto zón musí být zcela oddělený. 

1. Zóna

Zde jsou umístěni uživatelé v preventivní karanténě (např. nově přijatí do zařízení, uživatelé vykazující lehké respirační onemocnění). U osob nevykazujících klinické příznaky onemocnění COVID-19 se karanténa ukončuje po uplynutí minimálně 10 dnů, a to i bez provedení RT-PCR testu.

2. Zóna 

Zde jsou umístěni uživatelé s podezřením na onemocnění COVID-19 (se symptomy případně i ti, kteří byli v rizikovém kontaktu s nemocným COVID-19). U osob nevykazujících klinické příznaky nemocnění COVID-19 se izolace ukončuje po uplynutí minimálně 10 dnů, a to i bez provedení RT-PCR testu

3. Zóna 

Zde jsou umístěni uživatelé s pozitivním testem na onemocnění COVID-19. Pozitivně testovaný uživatel s mírnými příznaky je umístěn na samostatném pokoji, kde však může být více lůžek s uživateli s tímto onemocněním za předpokladu, že vzdálenost mezi lůžky je nejméně 1m. U osob vykazujících klinické příznaky onemocnění COVID-19 trvá pobyt ve 3. zóně po dobu výskytu klinických příznaků onemocnění a ukončuje se po uplynutí alespoň dalších 3 dnů, kdy daná osoba klinické příznaky onemocnění COVID-19 již nevykazuje nebo pokud lze přetrvávající klinické příznaky vysvětlit jinak; celková doba pobytu nesmí být kratší než 10 dnů a je možné ji ukončit i bez provedení RT-PCR testu.

Kritéria pro výběr pokojů

Pokoj, skupina pokojů (pokoje na konci chodeb, patra, stavebně oddělené části)

Samostatné vstupy či možnost technicky oddělit a/nebo rozdělit pokoj (přepážka, posuvné dveře, možno uzavření jen části pokojeného komplexu/apartmánu,

Zajištění minimalizace pohybu uživatelů v prostorách (např. sociální zařízení na každém pokoji, samostatný prostor pro přípravu jídla vč. vybavení 

Možnost nastavení vyšší bariéry vstupu (např. změna režimu na přísnější)

Co nejjednodušší přístup složek IZS.

Pro uživatele možnost kouřit (např. dvorek u objektu se samostatných vchodem)

Prostor pro oblékání a svlékání OOPP jednosměrně. Oblékání by mělo probíhat v zóně 0, tedy před vstupem do rizikových zón. Svlékání OOPP vždy na konci příslušné zóny.

Možnost uskladnění zásob jídla, OOPP, hygienické pomůcky, textil a oblečení

Vybavení pokojů pro 1. – 3. zónu

Vybavení pokojů musí být pratelné/dezinfikovatelné. Na pokojích není nic, co tam nezbytně nemusí být (záclony, závěsy, dekorace, koberečky, polštářky,…).

  • Prostředky komunikace a předávání informací

Mobilní telefon, vysílačka, eventuálně „chůvička“,

Domovní telefon na recepci hotelu

Další vybavení (např. tablety s internetem)

Nástěnka 

Balíček vytištěných základních informací o režimu podle zóny (viz předcházející bod)

  • Oddělení prostoru zón 1. – 3. od běžného provozu

Odlišení prostoru jednotlivých zón výraznými nápisy a tabulemi, vhodné jsou lepenkové polepy země

Vymezení odkládacího prostoru pro odkládání kontaminovaných písemností (např. od uživatelů)

Pytle na odpadky, dezinfekce na ruce pro vstup i odchod

Stolek na odložení věcí

Nášlapné odpadkové koše u východu na jednorázové OOPP a uzavíratelné boxy na dezinfikovatelné (např. štíty). 

  • Vybavení pokojů

Postel, lůžkoviny, stůl, židle, dezinfikovatelná matrace (matrace v omyvatelném, nemocničním obalu z PVC), pokojový telefon

Stolní lampa

Rychlovarná konvice, případně mikrovlnná trouba pro ohřev jídla

Možnost výměny a praní prádla, ideálně v rámci pokoje

OOPP pro uživatele (min. roušky)

  • Vybavení zázemí pro pracovníky

PC sestava se skenere a tiskárnou, bezdotykový teploměr, smartphone, místo pro práci, laminovačka, papíry, eurosložky, žehlička (pro dezinfekci textilu parou),

dezinfekční ubrousky pro drobné dezinfekce (např. mobilních telefonů)

Zázemí pro odpočinek

Zásoba OOPP viz “Manuál pro COVID-19 na hotelech”.

Místo k přípravě a konzumaci stravy

Uzamykatelná skříň

Zásoba dezinfekce na ruce i povrchy (včetně ubrousků)

Sklad zásob (OOPP, dezinfekce a další drogerie, ale také potraviny)

Krémy na ruce, použitelné pod rukavice (po časté dezinfekci lze očekávat podráždění kůže)

  • Další nepovinná , ale doporučená výbava („může se hodit“)

Prostor pro konzultaci pracovníka s uživatelem (ideálně s 2m odstupem či plexisklem) – pokud je to možné. Jinak uživatel neopouští pokoj a pracovník přichází a ním s ochranném oděvu a za použitím OOPP, spacák, lůžkoviny, nafukovací matrace pro případ kompletního uzavření, lepící guma „žvýkačka“ na vylepení aktuálních informací na zeď či nástěnku

Check-klist činností pro zajištění karanténního prostoru

Určit, které části budovy budou rozčleněny na zóny 1, 2 a 3. Označit. Určit, k jakým provozním změnám tím v jednotlivých úsecích dojde (viz „Manuál pro COVID-19 na ho(s)telech).

Vytvořit seznam pokojů, které budou spadat do jednotlivých zón. Vytvořit seznam vybavení (sociální zařízení, kuchyňka, chodba, sklad, společné prostory). Sepsat zdroje, odkud se budou prostory vybavovat. 

Zřídit nástěnku/vývěsní místo, kde budou jednoduchým způsobem zpracovány informace pro uživatele – zejm. pravidla, která v jednotlivých zónách platí, jaká jsou s nimi spojena omezení (pohyb, kontakty, prevence a důležitá telefonní čísla)

Zřídit informační tabule; návody na hygienu rukou, označení rizikových zón 1, 2 a 3, označení míst s dezinfekcí, směrové šipky. 

Připravit informační balíček pro uživatele – co je COVID-19, co znamená karanténa či izolace, jaké jsou režimové opatření v jednotlivých zónách, jak probíhají odběry, vyšetření a podobně, jak zabránit přenosu. 

Po přijetí uživatele vyplnit „List uživatele“ za účelem zjednodušení komunikace s hygienickou stanicí. Tento bude uložen v uzamykatelné skříňce v zařízení.

Seznamovat průběžně uživatele s tím, jaká režimová opatření v jednotlivých zónách platí pro případ jejich přesunu do některé ze zón (omezení, uzavření průchodů apod.) dle „Manuálu pro COVID-19 na ho(s)telech“. 

Zajistit možnosti stravování pro jednotlivé zóny, případně způsob, jak bude strava klientům zajištěna/distribuována.

Zajistit možnost kouření uživatelů podle jednotlivých zón. Vhodná je zásoba zavařovacích sklenic s víčkem. 

Zajistit běžný úklid v prostorách podle zón rizika (běžný personál úklidu do těchto prostor nevstupuje); je třeba vybavit je OOPP a dbát režimových opatření podle zóny ohrožení. 

Zajistit personál, který bude v zónách 1, 2 a 3 pracovat a zabezpečit, aby se nepotkával s personálem pro běžná oddělení. Vytvořit seznam.

Připravit zásoby na první 3 dny do jednotlivých zón pro 3 pracovníky a 10 uživatelů (OOPP, hygienické a dezinfekční prostředky, nádobí, odpadkové pytle, informační materiály, trvanlivé potraviny.

Ochrana zdraví pracovníků a opatření proti šíření viru Sars-CoV-2

Základní preventivní opatření 3R – ruce, rouška, rozestup. Dále doporučujeme následující postupy:

Častá a důsledná hygiena rukou – po vstupu na pracoviště, před jídlem, po toaletě, před a po použití OOPP, po jakémkoliv kontaktu s osobou z 1. – 3. zóny, případně s jejich osobními věcmi, odpadem, jakýmikoliv respiračními sekrety či exkrementy. 

Správný postup mytí rukou (teplá voda, mýdlo, následná dezinfekce viz níže)

Eliminace doteků obličeje, nosu a úst; důsledné nošení roušek (krytí nosu i úst)

Větrání prostor – alespoň 1x 10 minut za hodinu

Důsledné dodržování nošení OOPP v celém prostoru zón 1. – 3.

Veškeré prostředky (včetně úklidových) používat pouze v příslušné zóně, neměnit zónu jejich použití. 

Odpady z infekčních zón se nesmí mísit s běžným odpadem. Odpad z infekčních zón se NIKDY netřídí. Na odpad jsou dle metodiky MŽP ČR používány pytle o minimální tloušťce 0,2mm (při jejich absenci povoluje metodika použít zdvojených pytlů), pytle jsou plněny max. do 3/4 obsahu a po uzavření svrchně dezinfikovány a označeny jako infekční odpad. Poté jsou umístěny do černých kontejnerů na směsný odpad, aby mohly být neprodleně zlikvidovány ve spalovně. 

WC splachovat zásadně se zavřeným prkénkem.

Plošná opatření pro celý objekt:

Rozmístit dávkovače virucidní dezinfekce (vstup a východ z objektu a jednotlivých zón, vstup do pater, koupelny, kuchyňka, toalety, zázemí,…)

Při výskytu mimo zóny použít plošnou dezinfekci (např. specializovanou firmou, fogováním, ozonem, podobným způsobem,…)

Pře přesunu osoby COVID+ či osoby s podezřením vydezinfikovat cestu přesunu, včetně vozidla, chodeb apod.

Uživatele v objektu se zónami 1. - 3. vybavit respirátory FFP2 (bez výdechového ventilu) a jednorázovými rukavicemi.

Sloučení činností do celků pro minimalizaci délky expozice pracovníků (např. spojit roznos jídla a měření teploty, zjištění potřeb uživatelů apod)

Pracovníci ani klienti NESDÍLÍ nádobí, příbory kuřácké potřeby, propisky apod. a to ani mezi sebou. 

Doklady a drobné písemnosti uživatelů v 1. - 3. zóně jsou zabaleny do uzavíratelného plastikového sáčku, uzavíratelného euroobalu či pytlíku s možností zalepení. Pracovníci s nimi nakládají pouze v rukavicích a za použití OOPP.

Než jsou časopisy a knihy předány dalšímu uživateli (V rámci zóny), nechají se 48h odloženy.

Místnosti pracovníků a klientů jsou striktně odděleny (toalety, zázemí pro odpočinek, kuchyňky apod.).

Ochranné osobní pracovní prostředky OOPP dle zón

Pracovník nikdy nevstupuje do zón 1. – 3. bez OOPP.

Pro pohyb v zóně 1. je minimální ochrana: Rouška/ústenka nebo respirator FFP2, jednorázové rukace

Pro pohyb v zóně 2. je minimální ochrana: Respirator FFP2, štít, jednorázové rukavice, ochranný oblek/plášť. 

Pro pohyb v zóně 3. je minimální ochrana: Dle metodiky “Manuál pro COVID-19 na ho(s)telech” shodná s OOPP pro zónu 2. 

Měření teploty

Teplotu měří uživatelům pracovníci bezkontaktním teploměrem 2x denně (např. při snídani a večeři)

Pracovníci si měří teplotu bezkontaktním teploměrem navzájem a to při příchodu na směnu či při příznacích onemocnění.

Bezkontaktní teplomětry měří teplotu kůže – nejsou proto přesné (roli může hrát např. sprcha, expozice slunci, dlouhodobější setrvání pod teplou dekou, aj.). Při naměření zvýšené teploty (nad 37 stupňů) se měření opakuje po 30 minutách. 

Lze využít jméno nebo kvůli ochraně citlivých osobních údajů kód uživatele.

Dezinfekce ploch

Doporučená norma pro dezinfekci pro zóny 1. – 3.

Ruce

Povrchy

Prostorová dezinfekce (po úklidu)

OOPP k opakovanému použití

Sterillium Med

Chloramix DT (1 tbl. Na 5 litrů vody), nechat 15 minut působit

Persteril 15 - 1,5%

Mikrozid AF wipes (dezinfekční ubrousky)

Skinman Soft Protect

Desam PRIM 2%, (20 ml/1l vody) 15 minut

V prostorách BEZ PŘÍTOMNOSTI OSOB lze využít fogování či germicidní lampy (užití dle návodu k zařízení)

SAMO Prim

Dezinfekce drobných ploch a podlah (dle metodiky CAC)

  • Povrchy nejdříve zbavit například drobků, papírů, vlasů a prachu na sucho, tedy buď setřením suchou utěrkou – prachovkou, nebo vysátím vysavačem.
  • Povrchy na vlhko otřít běžným přípravkem (například na bázi alkoholu) a odstranit ohmaty, skvrny a ostatní ulpělé nečistoty. Pokud je přípravek na bázi alkoholu není nutné povrch znovu otírat.
  • Povrch setřít utěrkou/mopem navlhčené/ namočené v dezinfekčním roztoku s VIRUCIDNÍM účinkem. A to nejdříve po obvodu, a poté systémově uvnitř. Není nutné povrchy příliš máčet. Povrch nechat oschnout, případně po době působení otřít do sucha. Po dobu působení dezinfekčního roztoku nevstupovat, nebo nesahat na dezinfikovanou plochu.

Dezinfekce stěn a velkých svislých ploch

  • Svislé plochy nastříkáme buď tlakovým rozprašovačem nebo napěňovačem s odmašťovacím přípravkem (např. na bázi alkoholu). Pak nanesený roztok/pěnu rozetřeme buď rozmývákem na okna, nebo čistým podlahovým mopem. Lze yvužít také fogování, ozonové čištění nebo germicidní lampy.
  • Není nutné povrch před dezinfekcí výrazně namočit, je nutné jen setřít nečistoty. Povrch buď necháme uschnout, nebo setřeme do sucha opět čistým návlekem.

Doporučené vybavení pro dezinfekci:

Úklidový vozík, mop, kbelík

Jednorázové papírové ručníky

Běžné čistící prostředky

Dezinfekční prostředky s virucidním účinkem

Jednorázové rukavice

Pytle na odpadky (min. 0,2mm) s označením pro infekční odpad

Doporučujeme používat odškrtávací seznam při každém kole dezinfekce, ať pracovník úklidu na nic nezapomene. Dezinfekce je prováděna 2x denně: 1x denní směna (po provedení běžného úklidu) - dezinfekce podlahových krytin a společných prostor (lze zahrnout do náplně práce uklízečky, je-li spolehlivá), dezinfekce povrchů, kterých se osoby každý den dotýkají,1x noční směna - povrchy, kterých se osoby každý den dotýkají + další dle potřeby. 

Doporučený check-list menších povrchů k dezinfekci:

Výtah, včetně tlačítek, sedáku, kolejnic dveří atd.

Madlo zábradlí

Kličky oken, parapety

Veškeré dveře, kliky, kování, zárubně

Vypínače (dezinfikovat dezinfekčními ubrousky, ne nástřikem!)

Tlačítka zvonků

Veškeré stolky, odkládací plochy

Židle, včetně opěradel (nepoužívat čalouněné!)

Dálkové ovladače

Vnější pláště elektrospotřebičů (vždy vypojené z elektriky!)

Dřez a jeho okolí (včetně baterie, odkapávače apod.)

WC prkýnka a okraje mís a umyvadel

Splachovadla

Madla, hadice, sedáky na bezbariérových WC

Baterie a příslušenství

  • Doporučený postup dezinfekce rukou

Při mytí rukou nesmí být na rukou prstýnky a na zápěstí hodinky. Pro dezinfekci rukou je nutné ruce napřed umýt a následně zdezinfikovat. Mytí i dezinfekci je nutné dělat alespoň 30 vteřin a každý pohyb správného mytí 5krát opakovat. Antibakteriální gely nemají požadovanou účinnost a otření rukou těmito gely bez předešlého umytí nemá daný účinek.

Doporučený způsob distribuce stravy a vhodné potraviny

Vybavení pro skladování, úpravu a podávání

Sklad potravin, chladnička

Mrazák (uskladnění hotových jídel)

Rychlovarná konvice

Mikrovlnná trouba k ohřevu jídla

Jednorázové nádobí (zlikvidované okamžitě po použití v souladu s metodikou nakládání s nebezpečným odpadem) a/nebo jeli-užíváno nádobí běžné, musí být umýváno v myčce (program s teplotou vody alespoň 60°C)

Doporučená pravidla pro distribuci stravy a potravin pro zóny 1. – 3.

Uživatelům v zónách 1. – 3. zajišťují veškeré potraviny pracovníci, vyčlenění pro jednotlivé zóny.

Jídlo a/nebo potraviny jsou distribuovány přímo na pokoje, aby se minimalizoval pohyb uživatelů mimo pokoje.

Pokud nemají uživatelé mikrovlnku/rychlovarnou konvici přímo na pokoji, ohřev provede pracovník a na pokoj jídlo donese.

Zmrazené jídlo by se mělo vyjmout z mrazáku a umístit do lednice den před distribucí.

Vytvořit evidenci vydávání jídla

Výdej stravy probíhá 3x denně v režimu snídaně, oběd, večeře. Snídaně a večeře studená, oběd teplý.

Pokud je to možné a zásoby to umožňují, lze uživatelů vyjít vstříc dle preferencí (třeba ovoce, sladkost apod).

Je vhodné se doptávat uživatelů, zda měli dost či naopak málo a zda se na pokojích nekazí zbytky potravin.

Jídelníček je vhodné obměňovat, aby se stále neopakoval

Součástí by měly být také čerstvé potraviny, ovoce a zelenina (pozor na zdravotní stav).

Je vhodné (např. podle kódu uživatele, aby se eliminovalo nebezpečí úniku citlivých osobních údajů) evidovat informaci, má-li klient dietní omezení (např. intolerance lepku, diabetes, absence chrupu a tedy možnosti kousat ovoce apod.)

Je vhodné doplnit stravu o vitamíny např. formou rozpustných tablet

Příklady vhodných potravin

Plátkový sýr, balený v samostatných balíčcích (100g)

Tavený sýr balený po jednotlivých porcích

Šunka/salám balený v samostatných balíčcích (100g)

Paštika, džem, máslo (balené po jednotlivých porcích)

Sušenky, oplatky (balené v malých balíčcích)

Ochucené minerální vody

Instantní nápoje (čaj, šumák, vitamín v tabletách)

Balený toastový/běžný chléb (po balíčcích)

Crosissanty a sladké pečivo (balení po kusech)

Instantní polévky/čínské nudle do hrnků (balené po jednotlivých porcích)

Cukr (v „kavárenských“ samostatných balíčcích)

Sůl a pepř (v „kavárenských“ samostatných balíčcích)

Chlazená hotová jídla

Jogurty

Smetana do kávy (balená v „kavárenských“ malých kelímcích či sušená v balíčcích)

Základní informační balíček pro klienty

COVID nástěnka

Nástěnku doporučujeme zřídit v každém zařízení ještě před nastěhováním prvních uživatelů. Nástěnka obsahuje: 

Základní informace o onemocnění COVID-19

  • Projevy onemocnění
  • Infekčnost
  • Možnosti šíření (zejm., kapénky, kýchání, kašlání, dotek potřísněnou rukou,…)
  • Prevence
  • Léčba

Pokud jsem byl v kontaktu s nakaženou osobou:

  • Proces kontaktu hygienické stanice či praktického lékaře
  • Testování (stručně jak probíhá)
  • Nařízení karantény a přesun do zóny 2.

Pokud jsem byl pozitivně testován:

  • Režimová opatření
  • Přesun do zóny č. 3
  • Co bude bezprostředně následovat
  • Jak postupovat s ohlášením pozitivního testování zaměstnavateli, ÚP apod.

Další informace:

  • Jak může probíhat doručování písemností či výplaty dávek/důchodů (např. HN) v zónách 1. – 3.
  • Proces distančního jednání (např. ve věci dávek, důchodů, sjednaných kontaktů na ÚP apod.)
  • Důležité kontakty

Informační leták pro uživatele:

  • základní kontakty 
  • informace, jak často bude pracovník chodit za klientem, kdy a jak se podává strava
  • Jednoduchá pravidla pobytu a pohybu v zónách 1. – 3.
  • Základní informace o onemocnění
  • informace, jak postupovat v případě komunikace se zaměstnavatelem, ÚP, veřejnými institucemi, poštou aj. 
  • informace o smyslu a fungování zásad 3R

Doporučená pravidla pro klienty po očkování proti COVID-19

Doporučená opatření, týkající se klientů s očkováním, se řídí aktuálními předpisy MZČR, MPSV a Vlády ČR a mohou se proto měnit. Vždy je proto třeba se řídit platnými předpisy, jejich vývoj je však dynamický. Proto doporučujeme před nastavením pravidel úkonů vždy sledovat aktuální doporučení vedených orgánů a implementovat do praxe.

Skutečnost, že je klient očkovaný, prokáže certifikátem (jednotný vzor EU nebo očkovací aplikace „Tečka“ s unikátním QR kódem. Za „bezpečného klienta“, který nemusí absolvovat PCR test, je považován klient, který má nejméně 14. dní od aplikace druhé dávky v případě dvoudávkových vakcín (případně od naočkování jednodávkovou vakcínou). 

Pouhé sdělení či čestné prohlášení o očkování není bráno jako dostatečný důkaz očkování. Je nicméně možné s klientem při jednání stáhnout očkovací certifikát přímo z portálu MZČR (dá-li klient souhlas s užitím osobních údajů). Od 1. června 2021 je totiž možné stáhnout certifikát o prodělaném onemocnění, o výsledku negativního testu (jak antigenního, tak PCR testu) a certifikát o prodělaném očkování (jak po první dávce, tak po ukončeném očkování). Certifikáty už jsou v jednotném vzhledu podle Evropské unie.

Na certifikátech jsou uvedené jméno, příjmení a datum narození. Zároveň obsahují QR kód. Certifikát je možné stáhnout na portálu https://ocko.uzis.cz/. Zde je třeba vyplnit rodné číslo a číslo občanského průkazu. Dorazí SMS zpráva s kódem, pomocí kterého se přihlásíte. Doporučujeme proto pečlivě uvést a zkontrolovat své telefonní číslo klienta. Pokud nemá mobilní telefon, je možné použít služební telefon pracovníka (NIKDY ne soukromý).

Certifikát může vytisknout také poskytovatel zdravotních služeb, který vakcinaci či test provedl (očkovací místo, praktický lékař, odběrové místo). Certifikát si lze nechat vytisknout pouze po dokončení celého cyklu očkování (nikoliv ihned po první dávce) a je pouze na vyžádání. 

 Co se týče certifikátů pro cizince, od 8. června 2021 mohou svůj certifikát o očkování, prodělaném onemocnění nebo negativním výsledku testu na portálu https://ocko.uzis.cz/ získat také cizinci. Po zadání data narození, e-mailu a telefonní čísla obdrží ověřovací SMS zprávu. Po přístupu do portálu se zobrazí certifikát. Případně může certifikát vytisknout poskytovatel zdravotních služeb, který vakcinaci či test provedl (očkovací místo, praktický lékař, odběrové místo).

Plně očkovaný klient nemusí do karantény ani po rizikovém kontaktu, pokud se u něj neobjevily do 24h příznaky onemocnění. Plně očkovaný klient také nemusí podstupovat pravidelné testování, pokud se u něj neobjevují žádní příznaky onemocnění.

Testování klientů a zaměstnanců sociálních služeb, povinné nošení OOPP nosu a úst

Pravidla pro testování klientů se vždy řídí aktuálními předpisy MPSV, MZČR, Vlády ČR, případně aktuálních opatření zřizovatel (např. MHMP). Následující postupy, resp. pravidla jsou platná k 22.7.2021.

Zaměstnanci:

Povinně jsou antigenními testy každých 5 dní vyšetřováni zaměstnanci sociálních služeb, zaměstnanci zdravotních služeb poskytujícím dlouhodobou lůžkovou péči, a zaměstnanci sociálních služeb v zařízení týdenního stacionáře nebo chráněného bydlení a zaměstnanci sociálních služeb poskytujícím osobní asistenci. Toto povinnost začala 21. 11. a platí to i nadále. Opatření se analogicky vztahuje i na zaměstnance humanitárních opatření. 

Výjimku mají:

a) osoby, které prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, u kterých uplynula doba izolace, nejeví žádné příznaky onemocnění, a od prvního pozitivního neuplynulo více než 180 dní. Tyto skutečnosti se prokazují lékařskou zprávou nebo certifikátem (nestačí čestné prohlášení)

b) osoby, které doloží, že prošel alespoň poslední dávkou očkování proti onemocnění covid-19, přičemž od této dávky musí uběhnout nejméně 14 dní,

c) osoby, kterým byl v posledních 5 dnech před pravidelným vyšetřením proveden test metodou RT-PCR s negativním výsledkem,

d) osoby, které podstoupily v posledních 5 dnech na pracovišti zaměstnavatele preventivní antigenní test poskytnutý zaměstnavatelem, který lze použít laickou osobou, a jeho výsledek je negativní.

Klienti

Od 9. března 2021 musí být klienti preventivně testování a to každých 5 dní. 

Výjimku mají:

a) osoby, které prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, u kterých uplynula doba izolace, nejeví žádné příznaky onemocnění, a od prvního pozitivního neuplynulo více než 180 dní. Tyto skutečnosti se prokazují lékařskou zprávou nebo certifikátem,

b) osoby, které doloží, že prošly alespoň poslední dávkou očkování proti onemocnění covid-19, přičemž od této dávky musí uběhnout nejméně 14 dní,

c) osobám, kterým byl v posledních 5 dnech před pravidelným vyšetřením proveden PCR test s negativním výsledkem,

d) osoby mladší 18 let,

e) osoby v terminálním stadiu onemocnění.

Ochrana nosu a úst

Ve vnitřních prostorách je zakázán pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa), kterým je respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem (např. FFP2, KN 95), které brání šíření kapének, a to mimo jiné v zařízení sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, azylové domy, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, a zařízení poskytující odlehčovací sociální služby v pobytové formě a také humanitární ubytovny/hostely apod. 

Protokol o škodě

Dojde-li na humanitárním ubytování ke škode, doporučujeme, aby protokol o škodě obsahoval tyto rubriky:

  • Datum a místo vzniku škody
  • Datum zjištění škody
  • Kdo zjistil škodu
  • Odhadovaná výše škody
  • Příčina vzniku škody:
  • Vyjádření, zda se jedná o škodu zaviněnou a v čem zavinění spočívá
  • Označení osoby odpovědné za vznik škody a její vyjádření k míře zavinění
  • Datum vyhotovení protokolu
  • Jméno a podpis příslušného vedoucího zaměstnance, který protokol vypracoval